|
 Knihovnické
spolky v předmnichovské Československé republice [Jarmila
Burgetová]
Všechny velké osobnosti českého knihovnictví první poloviny dvacátého
století prosazovaly své myšlenky a názory na rozvoj knihoven na spolkové
půdě. Ať už to byli Václav Tille
a Antonín Sova v knihovním odboru Svazu osvětového, který se ustavil
v rámci této organizace v březnu 1906, tedy půl roku po vzniku Svazu,
nebo Ladislav Jan Živný, hlavní "spiritus agens"
zpracování našeho prvního knihovnického zákona. Knihovnímu odboru nejprve
předsedal Václav Tille, v krátké době však převzal předsednictví Zdeněk
Václav Tobolka, další z velikánů našeho oboru na počátku 20. stolet[pokračování...]
Knihovnické profese v Národní
soustavě povolání a v Národní soustavě kvalifikací [Zlata
Houšková]
Aby mohly české podniky a tuzemská ekonomika dlouhodobě úspěšně
obstát ve světové konkurenci, potřebují čeští zaměstnavatelé především
dostatečný počet potenciálních zaměstnanců s patřičnou kvalifikací.
Zhruba od přelomu tisíciletí však dávají zaměstnavatelé v ČR hlasitě
najevo, že jsou znepokojeni z vývoje trhu práce u nás a že český trh
práce potřebuje zásadní změny. Je kritizován stav, struktura a kvalita
školství, které neodpovídají potřebám zaměstnavatelů a celé ekonomiky;
volá se po významnější podpoře technického a učňovského školství, po
tom, aby byly s důrazným a širším zapojením všech klíčových partnerů
více respektovány a aktivněji ovlivňovány vazby mezi světem práce
a vzdělavatelskou sférou. Zaměstnavatelé žádají efektivní rozvoj
lidských zdrojů a systémový přístup v této oblasti; kritizují absenci
kvalifikované prognózy vývoje potřeb trhu práce. Zároveň však také
deklarují připravenost v této oblasti spolupracovat a pomoci. Jednotlivá
povolání se dnes rychle mění, stejně jako nároky zaměstnavatelů,
a reakce školských a vzdělávacích systémů na tyto změny je pozvolná.
V drtivé většině oborů rychlý technický a technologický pokrok
způsobuje, že lidé zdaleka nevystačí se vzděláním a kvalifikací, které
získali ve škole; pro některé profese školy ani absolventy připravit
adekvátně nedokážou, často mají nedostatečnou kapacitu.
[pokračování...]
Veřejné knihovny USA v době
ekonomické krize [Miroslav Ressler]
V současném ekonomickém klimatu se prakticky žádný úřad vlády,
magistrátu nebo obce nevyhne finančním těžkostem. Knihovny ve všech
státech USA pociťují problémy a jsou často nuceny redukovat otevírací
dobu, pořádaní akcí, nákup zdrojů nebo dokonce i personální zajištění
činnosti. Nyní více než kdy jindy se lidé obracejí na knihovny se
žádostmi o služby, jako je například nákup dokumentů nebo přístup
k internetu. Škrty ve financování ve spojení se vzrůstajícím počtem
uživatelů mnoho knihoven v USA oslabily víc než kdy jindy. Podle posledního čísla magazínu Time,
63 % z přibližně 1.000 dotazovaných obyvatel snížilo výdaje na zábavu
z ekonomických důvodů. Ať tak či onak, vnímání veřejné knihovny se mění
a posunuje: část obyvatel ji již nechápe jako zdroj informací, ale jako
zdroj zábavy, což vede občany k pojímání knihovny jako postradatelného
zdroje. Zatímco mnoho uživatelů knihovny a personál mají knihovnu za
instituci, která hraje důležitou roli v obci, mnoho ne-uživatelů
knihovny a představitelů obce nemusí skutečnou hodnotu veřejné knihovny
chápat. [pokračování...]
|
