|
Klementinské reformační rukopisy z pohledu světového kulturního dědictví
[Renáta Modráková]
 Jednou ze sbírek Národní knihovny ČR oceněných v roce 2007 zápisem do
seznamu UNESCO Memory of the World je sbírka rukopisů tzv. České
reformace, tvořící významnou součást původních fondů jezuitské
klementinské knihovny. Tato sbírka je v Národní knihovně ČR (dále NK ČR)
spravována oddělením rukopisů a starých tisků, které také připravilo
projekt předložený UNESCO k ohodnocení.
Sbírka České reformace obsahuje celkem 321 středověkých a raně
novověkých rukopisů, které se přímo vztahují k české fázi evropské
reformace. Je to uměle vytvořená sbírka skládající se převážně z
husitských rukopisů a rukopisů Jednoty bratrské. Její mimořádný význam
tkví v přímé souvislosti s procesy reformace a v důležitosti, kterou pro
tento proces má reformace česká. Proto se nejprve zaměřím na stručnou
rekapitulaci základních principů, problémů a okolností reformačního
procesu.
[pokračování...]
Emigrantská periodika ze sbírek Slovanské knihovny a jejich zápis do
seznamu UNESCO "Paměť světa" [Lukáš Babka]
 O
vznik sbírky se zasloužila souhra několika časově souběžných, navzájem
se doplňujících náhod. Po uchopení moci bolševiky a následném vypuknutí
občanské války v Rusku se nově ustavená Československá republika stala
místem, do něhož proudilo množství uprchlíků a politických emigrantů ze
zaniklé ruské říše. Československo patřilo po celé meziválečné období
mezi tři největší světová centra působení této tzv. první vlny ruské
emigrace, která zde získávala oficiální zázemí a státní podporu. Na
rozdíl například od Berlína, kde nacházeli nový domov především činitelé
předrevolučních politických stran, stalo se Československo (a především
Praha) útočištěm kulturní elity emigrantské vlny. [pokračování...]
Vysokoškolské vzdělávání v oblasti
digitalizace, ochrany a zpřístupňování kulturního dědictví [Blanka
Vorlíčková]
 Praktické tvorbě elektronických systémů kulturního dědictví se dnes
věnují především instituce, které se vždy zabývaly uchováváním a
zpřístupňováním svých fondů - knihovny, muzea, archivy. Potřeba či přímo
nutnost digitalizovat, a tím zachovat a šířeji zpřístupňovat své sbírky
přišla právě ze strany odborníků těchto institucí. Stalo se tak na
základě povážlivého stavu některých památek a následků přírodních
katastrof a válečných konfliktů. Pro zdárný průběh digitalizačních
projektů je třeba především kvalitní vzdělání odborníků, kteří na těchto
projektech pracují.
[pokračování...]
Rostoucí význam Evropských
dokumentačních středisek při budování druhé generace informačních sítí
Evropské unie [Jitka Hradilová]
 Počátek zakládání Evropských dokumentačních středisek (EDS) Evropskou
komisí na vysokých školách spadá do roku 1963, kdy se zpřístupňování
publikací z produkce Evropských společenství ukázalo být základním
předpokladem rozvoje tzv. evropských studií v členských státech i v
rámci mezinárodního akademického společenství. Prostřednictvím
evropských studií se studenti i vědečtí pracovníci stávali aktivními
účastníky evropského integračního procesu a výzkum v této oblasti
napomáhal urychlování tohoto procesu.
[pokračování...]
|
