|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2005, číslo 1
Hana Nemeškalová,
Národní knihovna ČR
Hana.Nemeskalova@nkp.cz
Hana Nemeškalová absolvovala v roce 2005 obor informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2002 pracuje v Oddělení referenčních a meziknihovních služeb Národní knihovny ČR, kde se mimo jiné podílí i na projektu Jednotná informační brána.
Portály či informační brány nabízejí jednotný a snadný přístup k různým zdrojům (katalogy knihoven, on-line databáze, e-journals atd.), které je možné prohledávat najednou přes jedno uživatelské rozhraní. Snaží se uživatelům usnadnit a zjednodušit práci s elektronickými zdroji. Jedním z takových portálů je i Jednotná informační brána (dále JIB), budována Národní knihovnou České republiky ve spolupráci s Ústavem výpočetní techniky Univerzity Karlovy. Je založena na dvou nástrojích firmy Ex Libris - MetaLib pro vyhledávání a SFX pro získání přidaných služeb. Následující příspěvek se věnuje podobným projektům v zahraničí založeným na stejném programovém vybavení jako JIB a zároveň i projektům, které pro svůj provoz využívají jiné softwarové nástroje.
Projekty informačních bran podobné JIB
Knihovníci a informační pracovníci v knihovnách v zahraničí si uvědomili dříve než my, že je nutné uživateli v obrovském množství různých typů zdrojů ukázat cestu a nabídnout spolehlivé, ověřené zdroje. Zpřístupnění zdrojů se stává v mezinárodním kontextu velmi diskutovaným a častým tématem, zejména na různých světových konferencích a seminářích, kde si odborníci podílející se na budování informačních bran vyměňují své zkušenosti.
Informační brány jsou v zahraničí budovány za stejným účelem jako u nás, tedy usnadnit uživatelům přístup k různorodým zdrojům přes jedno uživatelské rozhraní, s jednotnými podmínkami pro zadávání dotazu a jednotnými výstupy. Tyto brány většinou vznikají v rámci národních knihoven, univerzit, vědeckých institucí, společenství knihoven apod. O existenci mnohých bran se ještě rozhoduje, velká pozornost se věnuje výběru vhodného programového vybavení. Pro projekt JIB je více než potěšující, že některé zahraniční instituce projevily o JIB zájem jako o velmi pokrokový a užitečný nástroj v této oblasti a čerpají od nás zkušenosti pro budování a vývoj svých vlastních informačních bran. Velmi dobré vztahy má řešitelský tým JIB s kolegy z Finska, kteří provozují bránu NELLI Portal. Za zmínku jistě stojí i příprava portálu Kongresové knihovny, která mapuje současný trh a rozhoduje se pro nejvhodnější technologie. Členové pracovní skupiny (LCPAIG) analyzovali JIB jako jednu z vyspělých aplikací.
Informační brány v zahraničí využívají různé programové vybavení. Nejedná se vždy o MetaLib nebo SFX, ale i u jiných systémů je zachováno spojení vyhledávacího nástroje a linkserveru. Firma Ex Libris je se svými dvěma produkty velmi úspěšná, má již na 600 instalací MetaLib a SFX po celém světě. Z tohoto množství bych ráda vybrala některé zajímavé projekty, které mají s JIB některé společné znaky, vznikaly např. za podobných podmínek nebo v podobném prostředí.
Tyto brány nyní jenom zmíním, ale ráda bych se jim dále ve své práci více věnovala. Jedná se o:
Oborovým informačním branám je v zahraničí věnováno hodně pozornosti, mnoho bran tam již existuje a rozvíjí se. Pro zahraniční oborové brány a jejich kvalitní fungování jsou důležité stejné atributy jako pro začínající budování bran českých, tzn. výběr zdrojů, správa a ochrana sbírky, popis zdrojů a klasifikační schéma. V zahraničí se klade též velký důraz na spolupráci při budování a rozvoji bran. Knihovníci a informační pracovníci mají za úkol stanovení jednotných kritérií pro výběr a popis zdrojů, tak aby bylo možné je snadno třídit do skupin, vyhledat i zpřístupnit uživatelům. Protože cílem každé oborové brány je nabídnout vysoce kvalitní a prověřené zdroje, uplatňuje se při jejich výběru názor odborníků i studentů z oblasti vědy a výzkumu daného oboru. Oborových bran je v zahraničí relativně mnoho, přesto bych alespoň některé ráda jmenovala a stručně je charakterizovala.
Evropa
- některé brány zahrnuté v projektu Renardus :
- DutchESS, URL: <http://www.kb.nl/dutchess>
- FinnishVirtual Library (FVL), URL: <http://www.jyu.fi/library/virtuaalikirjasto>
- Nordic Gateway to Information in Forestry, Veterinary and Agriculturel Sciences
(NOVAGate), URL: <http://novagate.nova-university.org/nova.html>
- Online Theses, Německo (DNB - Theses), URL: <http://deposit.ddb.de/>
- SonderSammelGebiets-Fachinformationsführer (SSG-FI),
URL: <http://www.sub.uni-goettingen.de/ssgfi/> , zahrnuje čtyři další brány z oborů anglo-americké kultury, věd o zemi, z dějin anglo-americké kultury a matematiky
a další brány
Austrálie
Spojené státy americké
Švédsko
Kanada
Je zřejmé, že v zahraničí se systém oborových informačních bran systematicky buduje již několik let. Téměř všechny oblasti lidského poznání mají svoji bránu, která je zastřešuje a poskytuje veřejnosti kvalitní informační zdroje. Domnívám se, že nyní možná nastává (pokud již nenastal) čas pro intenzivnější spolupráci, mám na mysli zejména postupné propojování bran pokrývajících podobné či velmi blízké obory tak, aby uživatelé měli všechny potřebné i související informace ke své práci nebo i zájmům na jednom místě v důvěrně známém prostředí.
Tuto kapitolu jsem věnovala informačním branám budovaným v zahraničí, které používají stejné technologie jako JIB, tedy MetaLib a SFX. Zaměřila jsem se na pozadí a způsob jejich vzniku, funkce obou nástrojů, které používají, a způsob zpřístupnění informačních zdrojů jejich prostřednictvím. Záměrně jsem vybrala informační brány budované na různých kontinentech, tedy v Evropě (Finsko a Nizozemí), Austrálii a Severní Americe (USA), které by díky rozdílným koncepcím zpřístupňování zdrojů uživateli mohly posléze nabídnout velmi zajímavé srovnání s JIB.
Všechny, dále popsané, informační brány mají instalaci nové verze MetaLib (verze 3), v některých případech i SFX, a všechny hlavní funkce těchto nástrojů používá vesměs každá z nich. Abych se vyvarovala opakování toho, co už bylo v textu řečeno a vzhledem k předchozímu popsání služeb nových verzí obou nástrojů v JIB v kapitole 3.2.3, věnovala jsem prostor pro jejich detailnější popis (pro možnost porovnání způsobu implementace v zahraničí) pouze u prvního z představených portálů, tedy portálu NELLI.
Národní informační bránu Finska tvoří Národní elektronická knihovna - FinELib a portál, jehož prostřednictvím se do brány vstupuje - NELLI Portal. Za chod celého projektu je odpovědná Helsinská univerzita - Národní knihovna Finska, coby koordinátor, spolu s konsorciem dalších zúčastněných knihoven. V následujících částech této kapitoly jsem stručně představila Národní knihovnu Finska, která nemalým dílem ke zdárnému fungování projektu přispívá, více pozornosti jsem věnovala samotné FinELib a NELLI, jejich funkcím, zázemí a cílům.
Národní knihovna Finska
Národní a univerzitní knihovna Finska (Helsinki University Library - National Library of Finland) zaštiťuje svým postavením ostatní finské knihovny, má za úkol jejich činnost koordinovat a spolupracovat se zahraničními institucemi. Je zodpovědná za získávání a ochranu národního dědictví ve formě publikací nebo výzkumných materiálů, k nimž musí zajistit přístup. Národní knihovna také koordinuje využívání informačních technologií v univerzitních knihovnách a podporuje jejich vlastní projekty v této oblasti. Díky svým fondům, službám a odborným znalostem a zkušenostem svých zaměstnanců se aktivně podílí na vytváření informační společnosti, národní knihovnické sítě a akademické komunity.
Fond Univerzitní knihovny v Helsinkách tvoří asi 3 miliony knih a seriálových publikací, k tomu navíc ještě stejné množství speciálních dokumentů jako jsou mapy, tištěné hudebniny, příležitostné tisky, rukopisy, mikrofilmy, nahrávky a jiné audiovizuální materiály. Knihovna se může pochlubit i tištěnými knihami od 15. století do současnosti a mnohými starými rukopisy. Všechny dokumenty byly získány po roce 1827, kromě malé sbírky několika stovek knih, které byly zachráněny při požáru v Turku (sbírka Aboica). Knihovna spravuje také mnohé on-line katalogy a databáze: HELKA - souborný katalog všech knihoven Helsinské univerzity, FENNICA - finská národní bibliografie, VIOLA - souborný katalog hudebnin atd.
Knihovna se snaží co nejlépe vyhovět informačním potřebám v oblasti výzkumu a výuky zpřístupněním zejména on-line služeb koncovému uživateli. Na tomto základě vznikla i myšlenka Národní elektronické knihovny Finska (National Elelctronic Library of Finland - FinELib) a jejího portálu NELLI, díky nimž může nyní Národní knihovna uživatelům usnadnit přístup k velkému množství elektronických zdrojů a personifikovaným službám v širokém měřítku.
Národní knihovna si v příštích letech vytyčila tyto strategické úkoly a cíle:
Národní elektronická knihovna je nedílnou součástí on-line služeb Národní knihovny Finska. Tyto on-line služby stejně jako elektronické zdroje může Národní knihovna nabízet díky systému, který je tvořen portálem NELLI (založen na systémech MetaLib a SFX), svému on-line katalogu (budovaný v systému Voyager) a archivu digitálních dokumentů (v systému pro digitální sbírky od ENCompass - ENCompass for Digital Collections). Celé toto technické zázemí knihovny je nazýváno Trojúhelník neboli Triangle.
FinELib nabízí uživatelům elektronické materiály pro výzkum a vzdělávání a zároveň je odpovědná za jejich efektivní zpřístupňování s ohledem na informační potřeby uživatelů. FinELib sjednává dohody o právech pro využívání elektronických zdrojů pro všechny členy konsorcia. K vybírání zdrojů je přistupováno velmi pečlivě tak, aby bylo postupně pokryto celé universum lidského poznání.
Konsorcium knihoven
Konsorcium knihoven spolupracujících na projektu se skládá z univerzit, škol s technickým zaměřením, výzkumných ústavů, speciálních škol a veřejných knihoven. Údržbu a rozvoj FinELib zajišťuje Národní knihovna v souladu se směrnicemi stanovenými řídicím výborem konsorcia. Úkoly i cíle, kterých má být v rámci portálu dosaženo, jsou formulovány členy konsorcia ve spolupráci s dalšími projekty národního významu. Úlohou členů konsorcia je zajistit využívání licencovaných elektronických zdrojů v souladu s licenčními podmínkami. Členové se snaží chránit zdroje proti zneužití a v případě sebemenšího podezření jsou nuceni ihned přiměřeně reagovat. Jednotliví členové mohou konsorcium opustit, jakmile jim vyprší datum, do kterého uzavřeli s Národní knihovnou dohodu o členství.
Členové konsorcia se mohou účastnit práce na portálu ve třech různých rovinách:
Rozpočet
Projekt FinELib je finančně zabezpečen na jedné straně dotacemi Ministerstva školství, na druhé straně i vlastními financemi zúčastněných institucí. Univerzity přijímají společnou dotaci, která je zahrnována do ročního rozpočtu Národní knihovny. Okolo 20 % tohoto grantu je použito na platy zaměstnanců, údržbu a rozvoj projektu. Hlavní část grantu, tedy asi 80 %, je využita na licence elektronických zdrojů pro univerzity. Vládní dotace však nedokážou pokrýt všechny náklady spojené s placením licencí, takže se na financování těchto licencí univerzity podílejí i samy vlastními finančními prostředky.
FinELib spolupracuje také s dalšími projekty národního významu a příbuznými projekty v Norsku a dalších zemích. Spolupracující finské projekty:
<http://aarlinf.lib.latrobe.edu.au:8331/V>
CITACE:
Nemeškalová, Hana.
Jednotná informační brána z hlediska programového vybavení a podobné
projekty ve světě.
Knihovna plus [online]. 2005, č. 1 . Dostupný z WWW:
<http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus51/nemeskalova1.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |