Úvodník

Bohdana Stoklasová Vážení čtenáři,

se zpožděním, za které se velmi omlouváme, se k vám dostává další číslo periodika Knihovna. Věřte, že se snažíme vzniklý skluz vyrovnat, abychom situaci napravili během tohoto roku.

Kromě intenzivní práce na obsahu čísel roku 2007 jsme odstraňovali chybné nastavení číslování elektronického časopisu Knihovna Plus v roce 2005. Abychom se do budoucna vyvarovali podobných chyb, přijali jsme model dvou samostatných časopisů:

a) časopis Knihovna - tištěný, který je na webu vystavován paralelně v elektronické verzi a vychází 2x ročně;

b) časopis Knihovna plus – samostatný, pouze elektronický časopis, vychází také 2x ročně.

Postupně se snažíme zpřehlednit webové rozhraní – oba časopisy by měly být dostupné z jedné adresy, a to http://knihovna.nkp.cz/.

Příspěvky o novostavbách českých knihoven bez problémů zaplní několik po sobě jdoucích čísel Knihovny. Před několika lety těžko představitelný sen se postupně stává realitou. V minulém čísle jsme se věnovali novostavbám Národní technické knihovny, Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové a Knihovně města Hradec Králové. Číslo, které právě držíte v ruce, přináší ohlédnutí za nedávno dokončeným sídlem Krajské knihovny Karlovy Vary a zaměřuje se na připravované novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny, Krajské knihovny Vysočiny či projekt multifunkčního kulturního centra ve Svitavách, jehož součástí bude i Městská knihovna. Menší knihovnické stavitele zde zastupuje Knihovna Kroměřížska se svým Centrem celoživotního učení. Budovami nových či rekonstruovaných knihoven se navíc zabýváme i s ohledem na nemalou finanční podporu, kterou je na ně možné získat z fondů Evropské unie. Příští číslo bude věnováno novostavbě Národní knihovny ČR, která náš seriál uzavře. Jsme si vědomi toho, že uvedené příspěvky nepokrývají všechny v současné době realizované a/nebo připravované novostavby českých knihoven. Mrzí nás, že některé knihovny na naši výzvu o prezentaci svých plánů na stránkách periodika Knihovna nereagovaly.

Kromě pohledu knihovníků jsme se snažili přiblížit vám také pohled architektů na novostavby knihoven. V tomto čísle jsme vyzpovídali dva úspěšné architekty přinejmenším v českém knihovnickém světě – pány Romana Brychtu a Petra Leška. Knihovníci vtělí svoji představu nové budovy do knihovnické části stavebního programu. Při jeho přípravě se musí nutně zamýšlet nad stávajícími a budoucími funkcemi své konkrétní knihovny i nad jejím zakotvením v širším kontextu. Architekti přetaví stavební program do svých návrhů, které jsou pro tvůrce stavebního programu mnohdy překvapivé, často i šokující. Bourají naše zaběhané stereotypy, dívají se na knihovny novým pohledem. Mnohdy je těžké odpovědět na otázku, zda posouvají dimenze moderní knihovny kamsi dál, za horizont našeho knihovnického vidění, nebo zda prostě nepochopili nebo nerespektovali naše zadání. Hranice mezi oběma variantami bývá často velmi křehká a její posunutí na tu či onu stranu závisí na osvícenosti i vůli ke hledání kompromisů na obou stranách. Poté, co knihovníci a architekti dospějí ke kompromisu, nastává realizační fáze a další hledání kompromisů – tentokrát jsou obě strany tlačeny finančními limity, lokálními omezeními a zájmy atd. Přeji všem dosud představeným knihovnám, aby jejich nelehké cesty vedly k vytčenému cíli – ke stavbě nové budovy.

Nezastupitelnou a stále rostoucí roli v rámci spektra knihovnických služeb hrají digitální dokumenty. Počet dokumentů publikovaných přímo a pouze v digitální podobě roste, stejně jako počet digitalizovaných dokumentů. Řadu původně tištěných dokumentů nejsou dnes knihovny schopny zpřístupnit v papírové podobě. Kyselý papír i nadměrné využívání je postupně vyřazují z oběhu. Digitalizace je uživatelům vrací, ale před knihovnami a dalšími paměťovými institucemi vyvstávají nelehké otázky spojené s dlouhodobou archivací digitálních dokumentů. Stejně jako u tištěných dokumentů je dlouhodobé uchování digitálních dokumentů základní podmínkou jejich zpřístupnění. Je třeba hledat odpověď na otázku, kdy stačí uchovat obsah a kdy je nutné uchovat i nosič a/nebo celkové prostředí. Již víme, jak zajistit migraci dokumentů v případě potřeby, velmi málo toho zatím víme o emulaci. Často přeceňujeme technické parametry digitálních úložišť a podceňujeme nebo neznáme další důležité parametry. Proto v tomto čísle věnujeme problematice digitálních úložišť značnou pozornost.

A konečně příspěvek o Schengenském informačním systému nám přiblíží informační systém v poněkud jiném kontextu, než na jaký jsme běžně zvyklí.

Bohdana Stoklasová
předsedkyně redakční rady