|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna
2013, ročník 24, číslo 2, s. 34-47
Mgr. Lenka Maixnerová, Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D., Mgr. Filip Kříž, PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., Mgr. Ondřej Horsák, PhDr. Helena Bouzková / Národní lékařská knihovna
Resumé:
Závěrečné grantové zprávy Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR představují bohatý zdroj informací z vědy a výzkumu ve zdravotnictví. Národní lékařská knihovna (NLK) závěrečné zprávy získává, zpracovává a zajišťuje jejich využití již od roku 1998. Z hlediska typologie dokumentů patří závěrečné grantové zprávy mezi šedou literaturu, která neprochází standardním vydavatelským procesem a často existuje pouze v jednom exempláři. Z hlediska autorského zákona se řadí mezi tzv. zaměstnanecká díla. Pro efektivní využití a zajištění dlouhodobé ochrany byla v NLK vytvořena metodika zpracování a digitalizace těchto zpráv. Pracovní postupy digitalizace zpráv byly nastaveny tak, aby respektovaly národní standardy digitalizace. Publikační výstupy, které jsou součástí zpráv, byly podrobeny analýze, na jejímž základě byla zpracována metodika doplňování těchto výstupů do databáze Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ). Nově vytvořené softwarové nástroje pro importy dat zajišťují rychlejší a kvalitnější plnění bibliografických dat do databáze BMČ. Na základě průzkumu mezi potenciálními uživateli bylo zjištěno, že existuje zájem o služby autoarchivace plných textů v Digitální knihovně NLK. Z provedené právní analýzy vyplynulo, že volně přes internet je možné zpřístupnit pouze určité části zpráv, a to vždy na základě smluvních vztahů mezi příjemci dotace a NLK.
Klíčová slova: závěrečné grantové zprávy, zdravotnický výzkum, bibliografické databáze, digitalizace, šedá literatura, zpracování informačních zdrojů, analytické zpracování
Summary:
The final grant reports of the Internal Grant Agency (IGA) of the Ministry of Health of the Czech Republic are a rich source of information on science and research in health care. National Medical Library (NML) has been acquiring, collecting and processing the final reports as well as making their use possible since 1998. In terms of the document typology, the final grant reports can be ranked among the grey literature that does not undergo the standard editorial process and often only one copy of them exists. In terms of the copyright law they rank among the so-called employees´ works. In order to enable their efficient use and to ensure their long-term preservation, a method of processing and digitization of these reports has been created in the NML. The techniques of digitization of the reports were modified so as to comply with the national digitization standards. Publication output that forms a part of the reports was analyzed and on the basis of the analysis a method for adding of these outputs into the Bibliographia medica Czechoslovaca (BMC) database has been developed. The newly created software tools for the data import guarantee faster and more efficient input of the bibliographic data into the BMC database. A user survey among potential users showed that a lot of authors would like to deposit the publication output into the NML‘s Digital Library by themselves. The legal analysis proved that it is possible to make only certain parts of the reports publicly online accessible and to do this it is necessary to make a contract between the recipients of the grant and the NML.
Keywords: final grant reports, medical research, bibliographic databases, digitization, grey literature, processing of information resources, analytical processing
Národní lékařská knihovna (dále jen NLK) se dlouhodobě zabývá získáváním, zpracováním a zpřístupňováním šedé literatury z oboru lékařství a zdravotnictví. Jedná se zejména o závěrečné výzkumné zprávy, atestační práce a kongresové materiály. Závěrečné zprávy grantových projektů představují významný zdroj informací o výsledcích vědy a výzkumu. Při práci na projektech je nutné využívat různé informační zdroje, včetně závěrečných a výzkumných zpráv, které přinášejí výsledky již vyřešených výzkumných úkolů, na něž lze navázat nebo jejichž obsahem se lze inspirovat.1
Hlavním zdrojem závěrečných výzkumných zpráv v oblasti biomedicíny je Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví (dále jen IGA)2.
IGA Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) byla ustavena v roce 1990.3 Cílem organizace byl přechod vědecké činnosti v oborech lékařství a zdravotnictví na grantový systém a tím zvýšení úrovně lékařského výzkumu.4 V rámci IGA bylo vytvořeno 12 oborových rad, které hodnotí došlé projekty. Každý projekt je hodnocen dvěma nezávislými odborníky (jeden člen oborové rady, druhý externista, vybraný radou).5
Výsledky řešení projektů jsou prezentovány v závěrečných grantových zprávách (dále jen zprávy). Od začátku bylo snahou IGA být co nejvíce transparentní a zpřístupnit schválené projekty veřejnosti, proto byly v odborných periodikách pravidelně zveřejňovány seznamy schválených projektů. Významným krokem IGA bylo (v roce 1998) rozhodnutí o předávání zpráv do NLK, která zajišťuje jejich další ochranu a zpřístupnění uživatelům.
Zprávy jsou do NLK předávány v tištěné podobě, ze 70 % mají knižní vazbu, průměrně obsahují 120 listů. Kvalita papíru a tisku je velice různorodá. Nejstarší zprávy mají často nekvalitní tisk nebo se jedná o téměř nečitelné xerokopie.
Zprávy jsou v NLK uchovávány v počtu 1 exempláře s možností prezenční výpůjčky. Starší zprávy (do r. 2004) jsou uloženy v depozitáři v Thomayerově nemocnici (expedice do druhého dne od zadání požadavku), novější přímo v hlavní budově NLK. Celkem se jedná cca o 4600 zpráv z let 1991–2012.
Zprávy mají předepsanou strukturu, vždy obsahují 3 základní části:
Ochrana starších exemplářů zpráv před poškozením a rozšíření možností jejich využívání vedly k rozhodnutí převést tyto zprávy do elektronické podoby. NLK získala v roce 2011 v programu IGA MZ ČR finanční dotaci pro projekt "NT12345 – Archivace a online zpřístupnění plných textů vědeckých publikací pro podporu rozvoje vědy a vzdělávání lékařských a nelékařských oborů, 2011–2013" (dále jen Projekt NLK). NLK má také zájem o přebírání elektronických verzí zpráv, ohledně kterého probíhá v současnosti jednání s IGA MZ ČR.
NLK od roku 2008 buduje systém Digitální knihovny (DK)6. DK je provozována v českém open-source systému Kramerius7. Jejím obsahem jsou digitalizovaná tištěná periodika a monografie, digitalizované staré tisky, elektronické časopisy, závěrečné grantové zprávy IGA MZ ČR, atestační práce specializačního postgraduálního studia lékařů, konferenční materiály a "born-digital" dokumenty8 v aktuálním celkovém objemu cca 122.000 stran. Digitální knihovna je programově propojena s portálem Medvik
– uživatel tak nemusí složitě zjišťovat, zda má dokument elektronickou podobu. Přímo z náhledu bibliografického záznamu v portálu Medvik9 je směrován k plnému textu online zpřístupnění v DK.
Po přijetí zpráv do NLK procházejí zprávy bibliografickým zpracováním. Zprávy jsou zpracovávány ve formátu MARC podle pravidel AACR2 v systému Dawinci/ Medvik. V roce 2006 byla vytvořena nová metodika zpracování zpráv10 s přihlédnutím k požadavkům uživatelů a ke specifikům zpráv s možností ověření údajů v Centrální evidenci projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále CEP)11.
Tab. 1 Metodika zpracování závěrečných zpráv
Při bibliografickém zpracování zprávy je kladen důraz na propojení autorských údajů s personální a korporativní autoritou. Pokud záznam autority neexistuje, je vytvářen autoritní návrh dle metodiky Národní knihovny ČR12, který je po supervizi v NLK předán do báze národních autorit NK ČR. Bibliografické záznamy zpráv jsou přístupné přes portál Medvik.
Obr. 1 Ukázka bibliografického záznamu zprávy (Automatizovaný knihovní systém Dawinci/Medvik)
V testovacím provozu digitalizace zpráv v roce 2011 bylo zjištěno, že vzhledem k vývoji procesu zpracování je nutné bibliografické záznamy starších zpráv vydaných do roku 2006 opravit podle nové metodiky zpracování, z důvodu zajištění stejné možnosti využití údajů v záznamech. Především je kontrolován a doplňován identifikátor projektu dle CEP a provádí se propojení autorských údajů se záznamy personálních autorit. Pro účely digitalizace bylo vytvořeno pole s označením DIG, které je součástí bibliografického i exemplářového záznamu.
Tab. 2 Podpole pole DIG v bibliografickém záznamu
Tab. 3 Podpole pole DIG v exemplářových údajích
Skenování probíhá na vlastním digitalizačním pracovišti NLK na skeneru Copibook ONYX A2. Zprávy jsou digitalizovány nedestruktivním a bezkontaktním způsobem s pomocí integrované knižní kolébky a přítlačného skla. Rychlost skenování a kvalita výstupů skeneru jsou dobré, problémem je občas velmi nekvalitní předloha u příloh nebo text zasahující do vazby. Zprávy se skenují v rozlišení 300 dpi, barevné předlohy (stránky s barevným obsahem) jsou skenovány barevně do formátu JPEG; u černobílých předloh se text převádí do formátu TIFF, stránky s grafy, schématy nebo fotografiemi v šedé škále do formátu JPEG. Výstupní soubory jsou následně kontrolovány a kompletovány díky softwarovému nástroji Kofax, kde jsou prováděny grafické úpravy, OCR (optické rozpoznání znaků) textu (vícejazyčné) a konverze do formátu PDF/A. Importní balíčky jsou generovány dle DTD Monografie13 pro Kramerius 3 s využitím volných částí pro popis příloh grantových zpráv (publikačních výstupů).
Do exemplářových údajů (do pole DIG) se uvádějí technická metadata: typ skeneru, formát skenování, OCR, parametry skenování, datum ukončení digitalizace. Do bibliografického záznamu se do pole 856 zapisuje perzistentní odkaz na digitalizovaný dokument v DK.
Elektronické verze zpráv jsou pro uživatele online přístupné prostřednictvím portálu Medvik a Digitální knihovny NLK na adrese www.medvik.cz/kramerius.
Součástí zpráv obvykle jsou publikační výstupy řešeného projektu. Mohou to být originály nebo kopie článků, abstrakta, kapitoly, preprinty, monografie, vědecké práce atd. Před vlastní digitalizací se ověřují všechny publikační výstupy v databázi Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ)14. Do nalezených bibliografických záznamů publikačních výstupů se doplňuje pole s označením GRA, do kterého se uvádí identifikační číslo projektu dle CEP a zkratka poskytovatele dotace (MZ ČR) podle číselníku CEP (v našem případě pak MZO), čímž dochází k propojování záznamů publikačních výstupů se záznamem zprávy.
Pro případy, kdy publikační výstup není v BMČ nalezen, byla vytvořena metodika15, jakým způsobem a za jakých podmínek chybějící bibliografický záznam doplnit.
Tab. 4 Metodika doplňování bibliografického záznamu do báze BMČ
V rámci Projektu NLK byly provedeny analýzy s cílem zjistit, jaké typy dokumentů publikační výstupy zpráv představují a v jaké míře jsou zastoupeny v databázi BMČ (výsledky podrobněji publikovány v Lékařské knihovně16 a sborníku Medsoft17). Typy dokumentů byly zjišťovány u prací z let 1993–2006 zařazených do BMČ, celkem se jednalo o 7312 publikovaných prací.
Tab. 5 Zastoupení jednotlivých publikačních typů analyzovaných publikačních výstupů
Analýzou zastoupení publikovaných výstupů v BMČ u 390 zpráv z let 1996–2011 bylo zjištěno, že v databázi BMČ je zachyceno 51 % těchto výstupů. Publikované práce, které v BMČ nebyly nalezeny, představují zejména abstrakta vydaná v zahraničních časopisech a sbornících, nepublikované příspěvky, postery apod. Celkem 25 % publikačních výstupů představují články uveřejněné v zahraničních časopisech. Zahraniční bohemika jsou do databáze BMČ zařazována již od roku 1988. V pravidelných čtvrtletních intervalech byl v databázi Medline zadán rešeršní dotaz na práce českých autorů. Do databáze BMČ byly tyto práce v posledních letech stahovány po jedné přes protokol Z39.50 z databáze OVID Medline, což bylo při počtu cca 2000 záznamů za rok časově náročné.
Pro efektivní plnění databáze BMČ byla vytvořena metodika zpracování zahraničních bohemik18 do BMČ a vznikl softwarový nástroj pro import dat z databáze PubMed19. V portálu My-NCBI (National Center for Biotechnology Information)20 byl vytvořen rešeršní profil pro export XML záznamů z PubMed. Takto získané záznamy jsou konvertovány do bibliografického formátu MARC 21, včetně převodu hesel MeSH (Medical Subject Headings) do české verze, a importovány do báze BMČ. Importy se provádějí ve čtvrtletních intervalech a během roku 2012 se podařilo díky tomuto nástroji odstranit tříleté zpoždění ve zpracování. Součástí přebíraných záznamů je identifikátor PubMed – PMID21. S pomocí identifikátoru PMID je možné záznamy v portálu Medvik nejenom vyhledat, ale i dostat se přímo do databáze PubMed. Díky PMID jsou též záznamy obohaceny o údaje o citovanosti prostřednictvím aplikačních rozhraní Article Match Retrieval Service (Web of Science, Journal Citation Reports)22 a Scopus Search JavaScript API23.
Dalším nástrojem, který zajišťuje rychlejší a kvalitnější zpracování BMČ, je Medvik API umožňující výměnu bibliografických metadat a PDF souborů. Používá se pro získávání XML záznamů článků a plných textů ve formátu PDF z portálu proLékaře.cz24 (MeDitorial25), který zpřístupňuje časopisy České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Následně je možné prostřednictvím API z databáze BMČ stahovat doplněné XML záznamy opatřené hesly MeSH. Medvik API je zatím otevřen pouze pro spolupráci s MeDitorial, plánujeme však jeho zveřejnění a otevření dalším systémům.
Dosud prošlo bibliografickou kontrolou a digitalizační linkou celkem 2042 zpráv (stav k 19. 8. 2013). K nim bylo připojeno 8714 publikačních výstupů v databázi BMČ. Pomocí nových nástrojů pro import dat bylo do databáze BMČ doplněno 1882 záznamů z portálu proLékaře a 7827 z portálu PubMed.
Zpřístupňování zpráv přes Digitální knihovnu NLK se řídí autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb.). NLK v roce 2011 nechala vyhotovit právní analýzu k problematice zpřístupňování zpráv prostřednictvím Digitální knihovny.25 Jejím výsledkem je konstatování, že zprávy mají povahu autorského díla a podle autorského zákona se řadí mezi tzv. zaměstnanecká díla. "Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor."27 U grantových zpráv je za zaměstnavatele považován příjemce dotace. Pro online zpřístupnění digitalizovaných zpráv volně přes internet je tedy nutné získat souhlas zaměstnavatele/příjemce dotace, což by do budoucna bylo vhodné uvést již v zadávacích pokynech IGA MZ ČR. Volně zpřístupnit je možné pouze určité části zprávy, a to věcnou a ekonomickou část.
Plné texty článků a dalších publikačních výstupů je z hlediska autorského zákona možné volně zpřístupnit přes internet pouze se souhlasem autora/ů, případně nakladatelů, nebo na základě licence Creative Commons. Znamená to, že digitalizované publikační výstupy je možno zpřístupnit pouze na místě samém.
Jednou z nezbytných podmínek úspěšného veřejného využívání této služby je takové zpřístupňování (zveřejňování) publikačních výstupů zpráv, které je v naprostém souladu s právními předpisy. Další možností, jak získat a legálně zpřístupnit plné texty publikačních výstupů, se jeví ukládání těchto dokumentů samotnými autory do Digitální knihovny, tzv. procesem autoarchivace (self-archiving/self-deposit), což znamená podporovat tzv. zelenou cestu otevřeného přístupu28. Jde o novou veřejnou službu, kterou NLK plánuje zavést po ukončení Projektu NLK pro autory z oblasti biomedicíny. Součástí služby by mělo být ukládání různých publikovaných i nepublikovaných odborných dokumentů, např. preprintů a postprintů článků, přednášek, prezentací, dizertací, obrazové dokumentace aj. v digitální podobě. Ukládání dokumentů do Digitální knihovny NLK představuje pro budoucí možné uživatele-autory odborných publikací následující hlavní přínosy:
V rámci přípravy této části projektu byl proveden průzkum mezi potenciálními uživateli autoarchivační funkcionality DK. Byli osloveni vědečtí pracovníci z biomedicínských ústavů Akademie věd ČR a lékaři Krajské zdravotní a. s., Ústí nad Labem. Dotazníky, týkající se autoarchivace (viz příloha), vyplnilo celkem 51 respondentů, 25 z nich se rovněž zúčastnilo semináře věnovaného možnosti autoarchivace v DK. Průzkum ukázal, že pouze malá část respondentů (14 %) má zkušenosti s ukládáním vlastních prací do repozitářů, a dokonce jen 10 % je seznámeno s podmínkami ukládání a zveřejňování těchto prací, které jsou stanoveny smlouvou s nakladatelem.
Nicméně většina (82 %) je ochotna souhlasit se zpřístupněním elektronické verze pro studijní účely v Digitální knihovně NLK, možnost trvalého uchování publikovaných prací by uvítalo 55 % respondentů. K uchovávání nepublikovaných prací však zastávali respondenti spíše rezervovaný postoj, a to především z obavy z informačního přesycení. Co se týká typů publikací, které by respondenti ukládali do DK, jedná se především o články, konferenční materiály, případně prezentace, poměrně malý zájem jevili o ukládání dat a multimédií.
Prostřednictvím použitých metod zpracování a digitalizace zpráv se uživatelé snadno dostanou k záznamu zprávy v prostředí portálu Medvik a následně i k plným textům v Digitální knihovně NLK. Zprávy lze vyhledat podle různých hledisek, včetně všech autorů podílejících se na projektu a příjemců dotace. Použitím identifikátoru CEP se uživatelé dostanou přímo ze záznamu zprávy do databáze CEP a k publikačním výstupům určitého projektu, které byly zařazeny do BMČ. Vytvořené softwarové nástroje napomáhají efektivnějšímu budování databáze BMČ. Zahrnutím nových typů dokumentů do zpracování BMČ (kapitoly v knize) a vytvořením metodiky doplňování dokumentů do BMČ je dosaženo větší úplnosti BMČ. Detailní zpracování zpráv je navíc vhodným nástrojem zpětné vazby pro vytváření BMČ. Provedená právní analýza definovala možnost legálního způsobu zveřejnění elektronických verzí zpráv volně přes internet. Do budoucna NLK předpokládá užší spolupráci s IGA MZ ČR. Autoarchivace odborných prací v Digitální knihovně NLK bude novou službou pro uživatele, která umožní jednoduše a v souladu s autorským zákonem zpřístupnit jejich vědecké výsledky. Veřejné zpřístupnění vědeckých publikací zvýší vyhledatelnost a dostupnost publikací v národním i mezinárodním kontextu a v důsledku přinese zviditelnění výsledků českého výzkumu a vývoje.
Článek byl podpořen projektem IGA MZ ČR NT12345.
Na následujících stranách naleznete Dotazník Národní lékařské knihovny – "Autoarchivace vědeckých publikací ve zdravotnictví".
Poznámky
1 Šedá literatura. Elektra [online]. [cit. 2013-08-27]. Dostupné z: http://elektra.ff.cuni.cz/ingram/online-manualy/seda-literatura#16-v-da-a.
3 PFEIFER, Ivan. K činnosti Interní grantové agentury MZ ČR. Časopis lékařů českých, 1992, roč. 131, č. 20/21, s. 5–8. ISSN 0008-7335.
4 PFEIFER, Ivan. Lékařský výzkum a jeho nová organizace. Praktický lékař, 1993, roč. 73, č. 2, s. 82–83. ISSN 0032-6739.
5 Zpráva Interní grantové agentury (IGA) MZ ČR. Praktický lékař, 1992, roč. 72, č. 8, s. 318–320. ISSN 0032-6739.
6 http://www.medvik.cz/kramerius/
7 http://code.google.com/p/kramerius/
8 Dokumenty, které vznikly v elektronické podobě.
9 Portál Medvik je branou k informacím z biomedicíny, zdravotnictví a souvisejících oborů: http://www.medvik.cz/.
10 MAIXNEROVÁ, Lenka. Metodika zpracování závěrečných zpráv IGA MZ ČR ve formátu UNIMARC [interní materiál NLK]. Praha, 2006.
12 http://autority.nkp.cz/jmenne-autority/metodicke-materialy/
13 http://kramerius-info.nkp.cz/odkazy%20a%20dokumenty/dokumenty/DTD/dtd-pro-monografie
15 MAIXNEROVÁ, Lenka a Filip KŘÍŽ. Bibliografická kontrola závěrečných zpráv IGA pro digitalizaci [interní materiál NLK]. Praha, 2013.
16 MAIXNEROVÁ, Lenka, Eva LESENKOVÁ a Filip KŘÍŽ. Analytické zpracování kolektivních monografií do databáze Bibliographia medica Čechoslovaca. Lékařská knihovna [online] 2013, roč. 18, č. 1–2. Dostupné z: http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska-knihovna/2013/2013-1-2/analyticke-zpracovani-kapitol-z-monografii-do-databaze-bibliographia-medica-cechoslovaca.
17 MAIXNEROVÁ, Lenka, Filip KŘÍŽ a Helena BOUZKOVÁ et al. Digitální knihovna Národní lékařské knihovny – archivace a online zpřístupnění plných textů vědeckých publikací ve zdravotnictví. MEDSOFT 2012. Praha: Dům techniky ČSVTS, 2012, s. 198–204. ISSN 1803-8115.
18 MAIXNEROVÁ, Lenka, Adéla JAROLÍMKOVÁ, Eva WEICHETOVÁ a Filip KŘÍŽ. Metodika zpracování zahraničních bohemik do databáze BMČ [interní materiál NLK]. Praha, 2013.
19 PubMed je volně dostupná databáze, která obsahuje přes 23 milionů citací z databáze MEDLINE a dalších odborných časopisů z oblasti biomedicíny od roku 1940. Producentem databáze je National Center for Biotechnology Information (NCBI) a U.S. National Library of Medicine. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed.
20 Bezplatná služba pro komfortnější práci s databázemi NCBI, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/myncbi/.
21 http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK3827/#pubmedhelp.Unique_Identifier_PM
22 http://researchanalytics.thomsonreuters.com/solutions/amr/
23 http://searchapidocs.scopus.com/scapi_doc_srch.htm
25 MeDitorial je společnost, která se zabývá edukačními projekty z oblasti medicíny a zdravotnictví. http://www.meditorial.cz/
26 MYŠKA, Matěj, Radim POLČÁK a Jaromír ŠAVELKA. Zpřístupňování zpráv IGA MZ ČR v Digitální knihovně Národní lékařské knihovny: opinio (stanovisko k právní otázce). Brno, 2011.
27 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). § 58 Zaměstnanecké dílo.
28 Budapest Open Access Initiative [online]. 2001 [cit. 2011-12-07]. Read the Budapest Open Access Initiative. Dostupné z: http://www.soros.org/openaccess/read.
29 GIGLIA, E. Open access in the biomedical field: a unique opportunity for researchers (and research itself). Europa medicophysica [online]. 2007, roč. 43, č. 2, s. 203–213. Dostupné z: http://www.minervamedica.it/en/journals/europa-medicophysica/article.php?cod=R33Y2007N02A0203.
Použitá literatura:
BANKS, M. Connections between open access publishing and access to gray literature. In: Journal of Medical Library Association [online] 2004, roč. 92, č. 2, s. 164–166. ISSN 1558-9439. [cit.2013–08–21]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC385294/.
Budapest Open Access Initiative [online]. 2001 [cit. 2011–12–07]. Read the Budapest Open Access Initiative. Dostupné z: http://www.soros.org/openaccess/read.
GIGLIA, E. Open access in the biomedical field: a unique opportunity for researchers (and research itself). In: Europa medicophysica [online]. 2007, roč. 43, č. 2, s. 203–213. ISSN 1827-1804. Dostupné z: http://www.minervamedica.it/en/journals/europa-medicophysica/article.php?cod=R33Y2007N02A0203.
MAIXNEROVÁ, Lenka a Filip KŘÍŽ. Bibliografická kontrola závěrečných zpráv IGA pro digitalizaci [interní materiál NLK]. Praha, 2013.
MAIXNEROVÁ, Lenka, Adéla JAROLÍMKOVÁ, Eva WEICHETOVÁ a Filip KŘÍŽ. Metodika zpracování zahraničních bohemik do databáze BMČ [interní materiál NLK]. Praha, 2013.
MAIXNEROVÁ, Lenka, Eva LESENKOVÁ a Filip KŘÍŽ. Analytické zpracování kolektivních monografií do databáze Bibliographia medica Čechoslovaca. In: Lékařská knihovna [online] 2013, roč. 18, č. 1–2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska-knihovna/2013/2013-1-2/analyticke-zpracovani-kapitol-z-monografii-do-databaze-bibliographia-medica-cechoslovaca.
MAIXNEROVÁ, Lenka, Filip KŘÍŽ a Helena BOUZKOVÁ et al. Digitální knihovna Národní lékařské knihovny – archivace a online zpřístupnění plných textů vědeckých publikací ve zdravotnictví. MEDSOFT 2012. Praha: Dům techniky ČSVTS, 2012, s. 198–204. ISSN 1803-8115.
MAIXNEROVÁ, Lenka. Metodika zpracování závěrečných zpráv IGA MZ ČR ve formátu UNIMARC [interní materiál NLK]. Praha, 2006.
MYŠKA, Matěj, Radim POLČÁK a Jaromír ŠAVELKA. Zpřístupňování zpráv IGA MZ ČR v Digitální knihovně Národní lékařské knihovny: opinio (stanovisko k právní otázce). Brno, 2011.
PEJŠOVÁ, Petra. Metodika zpracování, dlouhodobého uchování a zpřístupnění šedé literatury v ČR na příkladu Národního úložiště šedé literatury [online]. Praha: Národní technická knihovna, 2011 [cit. 2013–08–27]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/record/111907/files/idr-359_1.pdf.
PFEIFER, Ivan. K činnosti Interní grantové agentury MZ ČR. In: Časopis lékařů českých, 1992, roč. 131, č. 20/21, s. 5–8. ISSN 0008-7335.
PFEIFER, Ivan. Lékařský výzkum a jeho nová organizace. In: Praktický lékař, 1993, roč. 73, č. 2, s. 82–83. ISSN 0032-6739.
Šedá literatura. Elektra [online]. [cit. 2013–08–27]. Dostupné z: http://elektra.ff.cuni.cz/ingram/online-manualy/seda-literatura#16-v-da-a.
VASKA, Marcus. Repozitáře šedé literatury. 1. vyd. Editor Petra Pejšová. Zlín: VeRBuM, 2010, 152 s. ISBN 978-809-0427-358.
Zpráva Interní grantové agentury (IGA) MZ ČR. In: Praktický lékař, 1992, roč. 72, č. 8, s. 318–320. ISSN 0032-6739.
CITACE:
Maixnerová, Lenka; Jarolímková, Adéla; Kříž, Filip; Lesenková, Eva; Horsák, Ondřej; Bouzková, Helena. Zpracování a online zpřístupnění závěrečných zpráv grantových projektů Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví České republiky. Knihovna [online]. 2013, roč. 24, č. 2, s. 34-47 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna132/132034.htm>. ISSN 1801-3252.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |