|obsah|  |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

Knihovna

2013, ročník 24, číslo 1,  s.  3

Vážení čtenáři,

dovoluji si vám předložit další číslo časopisu Knihovna, které má tentokrát sedm příspěvků, jež určitě stojí za přečtení. Číslo je jako obvykle zakončeno rubrikou Novin­ky zahraniční knihovnické literatury, která také stojí za prostudování.

Blok recenzovaných příspěvků obsahuje čtyři příspěvky. V prvním článku nás Eva Novotná seznamuje s databází Geografické bibliografie ČR, která zpřístupňuje mimo jiné staré mapy, grafiky a další kartografické dokumenty. Článek popisuje, jakým způsobem byly v rámci projektu TEMAP řešeny problémy speciální katalogizace sta­rých map a jejich online zpřístupnění.

Druhým příspěvkem je článek připravený kolektivem autorů pod vedením Marie Balíkové, který informuje o projektu Interoperabilita v paměťových institucích (INTERPI). Fondy a sbírky paměťových institucí tvoří jádro národního kulturního, industriálního a přírodního dědictví. Cílem projektu INTERPI pak je tvorba spo­lečné ontologie a znalostního modelu odpovídajícího potřebám všech paměťových institucí a obohaceného o potřebné sémantické informace umožňující i strojové zpracování dat.

Následuje obsáhlý a věřím, že přínosný článek Zdeňka Uhlíře o digitální kodikolo­gii a bibliologii. Příspěvek se věnuje vlivu masové, tj. hromadné a systematické digi­talizace na metodologickou proměnu oborů pracujících s písemným dokumentovým dědictvím.

Poslední článek tohoto bloku je napsán Václavem Roseckým a týká se požadavků na výměnu dat mezi knihovním a discovery systémem (na příkladu implementace systému VuFind v Moravské zemské knihovně). Článek popisuje tuto instalaci včetně vlastních vylepšení a formuluje takové požadavky na knihovní systém, aby se mohl snadno integrovat s discovery systémem.

V bloku Knihovny a informace doma i ve světě nalezneme dva příspěvky. První z nich, zpracovaný Zdenkou Bosákovou, seznamuje s málo probádanou a ve­lice zajímavou problematikou starých knižních kalendářů z 19. století. Cílem článku je stručně seznámit čtenáře s procesem vzniku kalendářů, jejich typologií a nejvý­znamnějšími producenty těchto ve své době tolik žádaných a užitečných dokumentů.

Další zajímavou oblast našeho oboru zkoumá Michal Černý v příspěvku s názvem Big data a jejich možnosti v kontextu knihovny. Autor v něm nastiňuje jednu z nejvíce se rozvíjejících oblastí informatiky, jakými tzv. velká data – big data bezesporu jsou. Článek se věnuje možnostem využití tohoto fenoménu v knihovnách a s tím spoje­ným změnám v práci informačních specialistů a v informačním vzdělávání. Prostor je věnován také jednotlivým soudobým řešením jako je vizualizace velkých dat, NoSQL databázím a dalším možným postupům, vždy přitom v kontextu možného knihovnic­kého využití.

Další část časopisu tvoří recenze. Dagmar Petišková vypracovala recenzi na dvoudílnou ruskou publikaci o životní pouti Arnolda Azrikana, fenomenálního oper­ního pěvce, který prožil nelehký život v období stalinských represí, o čemž v knize vyprávějí jeho děti.

Číslo uzavírá rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Náš časopis se vám dostane do rukou na počátku léta. Proto si vám dovolím za ce­lou redakci popřát krásné prožití letních dnů, hodně osobních i profesních inspirativních zážitků a hlavně vydatný odpočinek v době dovolených.

Renáta Salátová
výkonná redaktorka

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |