|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna

2012, ročník 23, číslo 2,  s.  22-34


 

Dokumenty pro uživatele se zrakovým postižením v kontextu knihovní a informační vědy: od zkoumání uživatelů a tvůrců informací k bibliografickému univerzu

 

PhDr. Jiří Stodola / Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykova univerzita v Brně

 

Resumé

Článek se zabývá problematikou dokumentů určených zrakově postiženým uživatelům v kontextu knihovní a informační vědy. Konstatuje, že v rámci této disciplíny existuje malý počet studií věnovaných těmto otázkám. Tento stav vysvětluje tím, že knihovní a informační věda opustila klasické dokumentové paradigma a přesunula svou pozornost z dokumentů na informace a z informací na jejich uživatele a tvůrce. Tato skutečnost vede k některým neblahým důsledkům, zvláště z hlediska zprostředkování informací uživatelům se zrakovým postižením. Důsledky z toho vyplývající mohou být překonány návratem k dokumentovému paradigmatu, které bylo na půdě knihovní a informační vědy znovu oživeno jak pro potřeby teorie, tak pro potřeby praxe. Jedním z praktických výstupů je studie "Funkční požadavky na bibliografické záznamy", která modeluje oblast týkající se sbírek paměťových institucí. Studie představuje účinný nástroj pro modelování dokumentů pro zrakově postižené uživatele, jehož přednosti jsou v článku ukázány na příkladech. Modelování dokumentů pro zrakově postižené uživatele v rámci dokumentového paradigmatu knihovní a informační vědy může přispět k efektivnějšímu zprostředkování informací této skupině uživatelů.

Klíčová slova: uživatelé se zrakovým postižením, dokumenty, informace, paradigmata informační vědy, bibliografické univerzum, funkční požadavky na bibliografické záznamy

Summary

The article deals with the issue of documents intended for visually impaired users in the context of library and information science. It notes that, in the context of this discipline, there exist only a small number of studies devoted to these issues. This state is explained by the fact that library and information science has left the classical document paradigm and it has shifted its attention from documents to information and from information to information authors and users. This leads to some adverse consequences concerning especially the problems with handing on the information to users with visual impairment. These consequences may be overcome by return to the document paradigm which has been revived on the field of library and information science for the needs both theory and practice. The study "Functional requirements for bibliographic records” is one of the practical outputs which models the area related to the memory institutions´ collections. This study makes an effective tool for modeling of documents for visually impaired users whose assets are shown in the article. The method of modeling of documents for visually impaired users in the framework of the document paradigm of library and information science can help to bring information to this group of users in a more effective way.

Keywords : users with visual impairment, documents, information, paradigms of information science, bibliographic universe, functional requirements for bibliographic records

Úvod

Přestože počítačová věda ve spolupráci s dalšími obory dosáhla řady úspěchů ve vývoji nástrojů umožňujících vytváření, uchovávání a šíření dokumentů určených ke kompenzaci informačního deficitu zrakově postižených uživatelů,1 existuje poměrně malé množství studií, které reflektují problematiku těchto dokumentů samotných a s nimi souvisejících procesů. Můžeme najít relativně rozsáhlé množství literatury o zprostředkování dokumentů2 (a to i přesto, že početně nemohou publikace zabývající se zprostředkováním dokumentů konkurovat těm, které pojednávají o ukládání a vyhledávání informací3), o katalogizaci dokumentů4 i poměrně velkému množství literatury o uživatelích knihoven se zrakovým postižením.5 O dokumentech přístupných zrakově postiženým uživatelům pojednává značně/mnohem méně zdrojů,6 zanedbatelné množství pak o jednotlivých procesech (např. katalogizace), kterými v knihovně procházejí.7

Pro takový stav existují tři základní vysvětlení:

  1. pojem dokumentu byl v knihovní a informační vědě nahrazen pojmem informace;8
  2. knihovní a informační věda se od původního studia informačních objektů (dokumentů) a systémů přeorientovala na výzkum uživatelů (tzv. kognitivní obrat)9
  3. a posléze na výzkum tvůrců informací (tzv. sociální obrat).10

Tyto procesy se odehrály v průběhu tzv. paradigmatických obratů11 v knihovní a informační vědě. Jak nahrazení pojmu dokumentu pojmem informace, tak odklon knihovní a informační vědy od vlastního informačního systému k jeho okolí, má pro tento obor fatální důsledky. Vlastním informačním systémem rozumíme informační systém v užším smyslu, ke kterému patří činnosti spojené se zprostředkováním informací. Z hlediska systému v užším smyslu patří tvůrci a uživatelé informací k okolí informačního systému. Informační systém v širším smyslu zahrnuje tvůrce i uživatele informací. Můžeme je rozpoznat jak v obecné rovině, tak i v rovině speciální, tj. z hlediska zprostředkovaní informací uživatelům se zrakovým postižením. K obecným důsledkům patří:

  1. ztráta identity knihovní a informační vědy (stává se součástí jednak vědy o počítačích, jednak vědy kognitivní, a vlastně i součástí sociologie vědění);
  2. roztržka mezi teoretickou knihovní a informační vědou a její praktickou aplikací – knihovnictvím (knihovníci stále pracují s hmotnými nosiči informací – dokumenty, nikoliv s abstraktně chápanými informacemi. Zajímají je primárně tyto dokumenty samotné, ne jejich uživatelé12 či tvůrci, kteří stojí na vstupu a výstupu informačního procesu, jednoduše řečeno: centrem zájmu knihovnictví jsou dokumenty; tvůrci informací a jejich uživatelé jsou centrem zájmu knihovnictví jakožto tvůrci a uživatelé dokumentů; zaměřenost na dokumenty je tedy primární, od ní je možno odvozovat sekundární zájem o tvůrce a uživatele informací).

Mezi specifickými důsledky výše uvedených paradigmatických obratů pro oblast zprostředkování informací z hlediska uživatele se zrakovým postižením můžeme jmenovat:

  1. obrat od dokumentu k informaci vedl ke ztrátě zájmu o konkrétní kódování informace, které v případě uživatelů se zrakovým postižením má rozhodující roli (informací se v terminologii informační vědy obvykle rozumí sémantický obsah zprávy, který může být kódován různým způsobem, pokud je kladen důraz na tento obsah, zákonitě se odhlíží od způsobu jeho kódování);
  2. v rámci knihovní a informační vědy se věnoval velmi malý prostor problematice získávání, zpracovávání, uchovávání a vyhledávání dokumentů určených zrakově postiženým uživatelům; pozornost se upřela na tyto uživatele jako sociální skupinu, které může knihovna poskytovat určité služby.13

V poslední době došlo k reakci na tento neutěšený stav, a to jak ze strany teorie, tak ze strany praxe. V teorii se ozývají hlasy volající po rehabilitaci pojmu dokument,14 pro praktické potřeby modelování dokumentů vznikla studie Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR),15 která přichází s konceptem tzv. bibliografického univerza. Pozornost informační vědy se opět začíná zaměřovat na vlastní informační systém v užším smyslu.

Cílem článku je jednak ukázat, že klasické dokumentové paradigma v informační vědě má největší potenciál teoreticky i prakticky uchopit problematiku zprostředkování informací osobám se zrakovým postižením, jednak prověřit využitelnost studie FRBR pro danou oblast.

Článek je rozdělen do dvou částí. V první jsou stručně představeny paradigmatické obraty v informační vědě a je zkoumáno, jaký vliv mají na problematiku uživatelů se zrakovým postižením. Ve druhé části je krátce popsána struktura bibliografického univerza a je zkoumáno, jakým způsobem můžeme modelovat dokumenty pro uživatele se zrakovým postižením a s nimi spojené procesy.

Obecným metodologickým východiskem článku je systémová analýza. K modelování bibliografického universa je užito entitně-relačního schématu, které je hlavním nástrojem studie FRBR.

I. Paradigmatické obraty v informační vědě a dokumenty pro uživatele se zrakovým postižením

V informační vědě došlo ke třem základním paradigmatickým obratům. Při prvním16 byl pojem dokumentu, který byl centrálním pojmem klasického dokumentového paradigmatu informační vědy, nahrazen pojmem informace a z instituce (např. knihovny) provádějící dokumentační činnost se stal informační systém v užším smyslu.17 Další dva paradigmatické obraty znamenaly přenesení důrazu ze zkoumání informačního systému v užším smyslu k zájmu o jeho okolí. Důraz na zkoumání uživatele informací charakterizuje takzvaný kognitivní obrat.18 Po kognitivním obratu následoval obrat sociální, který do centra zájmu výzkumu informační vědy postavil tvůrce informací jako určitou sociální skupinu.19

1 Od dokumentu k informaci

Rafael Capurro a Birger Hjørland20 soudí, že za nahrazením pojmu dokumentu pojmem informace stojí snaha původní vědy o získávání, zpracovávání, uchovávání a zprostředkovávání dokumentů (dokumentace), přiblížit se vědě o počítačích, v jejímž rámci je pojem informace užíván. Z původní dokumentace se díky tomu stala informační věda. Informace je přitom v jejím rámci chápána jako sémantický obsah odlišný od jeho znakové reprezentace.21 To vedlo k situaci, že se knihovní a informační věda přeorientovala ze zájmu o hmotný dokument (nosič informace) na jeho obsah – informaci samotnou. Z pohledu uživatelů se zrakovým postižením jde o docela problematické rozhodnutí. Vezmeme-li v potaz informační obsah, můžeme klasickou černotiskovou knihu a její brailleskou verzi považovat za identický informační objekt. Přesto pro nevidomého uživatele druhý typ dokumentu informaci přináší, zatímco první nikoliv. Rozlišovat jsou nuceni i knihovníci: náročnost uskladnění prvního typu dokumentu je nesrovnatelná s prostorovými nároky druhého.

2 Od informačního systému k uživateli informací

Kognitivní obrat přenesl důraz z informačního systému v užším pojetí na uživatele informací.22 Kognitivně orientovaní badatelé se již nezajímají o informaci reprezentovanou v dokumentu, ale v mysli uživatele.23 To sice vede k preferenci výzkumů orientovaných na rozhraní mezi informačním systémem a uživatelem, včetně zájmu o přístupnost systému uživatelům se zrakovým postižením, nicméně do pozadí se dostává výzkum vnitřní struktury informačního systému (ontologie) – entit, vztahů a procesů, které v něm existují. Efektivnost zprostředkování informace, včetně zprostředkování uživatelům se zrakovým postižením, však závisí především na vnitřních kvalitách informačního systému a dokumentů, které tento systém umožňuje zprostředkovat. Samotné rozhraní pro vyhledávání dokumentů pouze reprezentuje vnitřní strukturu informačního systému. Jeho přístupnost tedy závisí primárně na tom, zda samotná struktura systému je přístupná. Teprve sekundárně je přístupnost spojena s rozhraním jako takovým.

V České republice je většina výzkumů vztahu knihoven a uživatelů s postižením orientovaná uživatelsky24 – zajímá je, jaký výstup v podobě služeb může knihovna postiženým uživatelům nabídnout, nikoli však typologie dokumentů určených dané skupině, způsob jejich katalogizace a znakové reprezentace metadat v systému vyhledávání.

3 Od uživatele informací k jejich tvůrcům

Sociální obrat obrátil pozornost informační vědy na tvůrce informací. Sociálně orientovaní informační vědci se zajímají především o sociální podmíněnost informací jako konkrétní individuum s jedinečnými informačními potřebami se z jejich úvah vytrácí.25 Rozlišování aktivních tvůrců informací a pasivních uživatelů již není striktní. Role tvůrců a uživatelů se dynamicky mění, tvůrce se stává uživatelem a naopak. Výsledkem této tvůrčí činnosti je informační systém.

Z hlediska vztahu ke skupině zrakově postižených takto orientovaní badatelé v oblasti knihovní a informační vědy zkoumají spíše sociální podmíněnost nepřístupnosti informačních zdrojů určité skupině uživatelů než to, jak učinit konkrétní dokumenty přístupnými. V praxi se to projevuje tak, že knihovníky zajímají více politická řešení, která by změnila přístup knihoven k těmto uživatelům.26 Otázky, jaký typ dokumentů je třeba pořizovat, jak tyto dokumenty zpracovávat a uskladňovat a jakým způsobem je konkrétním uživatelům nabízet, jsou spíše okrajovými.

4 Od tvůrců informací k bibliografickému univerzu

Teorie a praxe se začíná znovu vracet k tradičnímu dokumentovému pojetí a informačnímu systému v užším smyslu. Původní nesmělé pokusy o řešení problému vztahu mezi informací a dokumentem prostřednictvím rozlišování informace jako poznání, procesu a věci (dokumentu)27 byly nahrazeny snahou o rehabilitaci pojmu dokumentu.28 V praxi zase došlo ke snaze o modelování toho, co je předmětem katalogizační činnosti a byl vytvořen pojem bibliografického univerza (tedy toho, co je součástí sbírek knihoven, archivů a muzeí) a byla důkladně popsána jeho struktura ve studii FRBR.29

Studie FRBR představuje účinný nástroj pro studium tvorby, zpracovávání, uchovávání a šíření dokumentů určených zrakově postiženým uživatelům. Je orientována především na informační systém v užším smyslu, i když modeluje i vztah tohoto systému ke svému okolí (směrem k tvůrcům a uživatelům informací). Má potenciál rozlišovat mezi různými úrovněmi abstrakce dokumentu (rozlišuje jeho obsah, znakovou formu, materiální implementaci a konkrétní exemplář). Tím umožňuje rozlišovat mezi různými verzemi téhož díla, které jsou určeny pro uživatele se zrakovým postižením (zvětšené písmo, hmatové písmo, elektronický text apod.). Zároveň lze pomocí FRBR modelovat vztah dokumentu pro zrakově postiženého uživatele k původním uživateli nedostupným předlohám (například vztah brailleské publikace k její černotiskové předloze).

II. Funkční požadavky na bibliografické záznamy a dokumenty pro uživatele se zrakovým postižením

Studie FRBR modeluje tzv. bibliografické univerzum, které je definováno jako oblast týkající se sbírek paměťových institucí, tedy knihoven, archivů a muzeí.30 Nejde tedy pouze o sbírky těchto institucí, ale také o vše, co s těmito sbírkami souvisí a co může být vůči nim vnější. Přesto je studie primárně zaměřena na dokumenty samotné a zabývá se ostatním pouze s ohledem na vztah k dokumentům. Je třeba podotknout, že FRBR nemodeluje bibliografický záznam, který můžeme definovat jako soubor údajů o určitých objektech, ale objekty (včetně jejich vlastností a vztahů) samotné, ke kterým údaje bibliografického záznamu odkazují. Tato skutečnost je dána orientací studie na uživatele, kteří chápou bibliografický záznam pouze jako prostředek k dosažení dokumentů a zajímají je proto vlastnosti a vztahy spojené s dokumenty, nikoliv s bibliografickými záznamy. Bibliografický záznam je zde proto chápán jako znaková reprezentace reálně existujících objektů, vlastností a vztahů.

Objekty, vlastnosti a vztahy jsou ve FRBR modelovány prostřednictvím pojmového modelu používaného při návrhu relačních databází. Bibliografické univerzum je rozděleno do tří kategorií na entity, atributy a vztahy. K entitám patří dokumenty, osoby, instituce, hmotné objekty, pojmy, místa a události. Atributy jsou vlastnosti entit, které – vyjádřeny údaji bibliografického záznamu slouží k vyhledávání a identifikaci entit. Vztahy jsou relace mezi entitami, které je rovněž možno zohlednit prostřednictvím údajů bibliografického záznamu.

1. Entity

FRBR rozlišuje entity tří typů. Jádrem jsou entity 1, které modelují samotné dokumenty na různé úrovni abstrakce. K entitám prvního typu (entity 1) patří dílo, vyjádření, provedení a jednotka.

Entity 2 jsou osoby a korporace, které jsou k entitám 1 ve vztahu tvůrců, realizátorů, výrobců či vlastníků. Entity třetího typu tvoří pojmy, objekty, akce a místa. Entita dílo může být k entitám 1, 2 a 3 ve vztahu "má jako předmět" – tento vztah vyjadřuje, o čem dílo pojednává. V rámci naší práce se budeme zabývat pouze entitami 1.

Schéma 1 Entity

Schéma 1 Entity 131

Entity první skupiny jsou hierarchicky uspořádané jako rodové pojmy, druhové pojmy (včetně druhových diferencí) a individua. Dílo a vyjádření jsou entity, které jsou ryze abstraktní (nemateriální) a vyjadřují intelektuální či umělecký obsah díla. Dílem je například "Malý princ" Antoina de Saint-Exupéry, vyjádřením je například jeho francouzská verze realizovaná samotným autorem nebo český překlad realizovaný Zdeňkou Stavinohovou. Tedy: dílo + realizace = vyjádření.

Entity provedení a jednotka se naproti tomu týkají fyzické formy díla a vyjádření. Přidáme-li k vyjádření konkrétní hmotné ztělesnění jako diferenci, získáme provedení – druhový pojem, který je již neodmyslitelně spjatý s materiálními podmínkami. Tedy: vyjádření + ztělesnění = provedení.

Provedením je například původní francouzský "Le petit prince" vydaný v hmatovém písmu nakladatelstvím Deutsche Blindenstudienanstalt v roce 1998,32 český překlad "Malého prince" od Zdeňky Stavinohové vydaný jako černotisková kniha nakladatelstvím Albatros v roce 2002,33 zvuková kniha založená na tomto překladu, kterou na CD vydalo nakladatelství Popron v roce 2008,34 nebo elektronická kniha vydaná Masarykovou univerzitou v roce 2004,35v níž je rovněž využito překladu Zdeňky Stavinohové.

Jednotky jsou konkrétní individua jednoho provedení. K provedení jako druhovému pojmu přistupuje individuální diference, které se říká ve FRBR ilustrace. Tedy: provedení + ilustrace = jednotka. Jednotkou je například konkrétní exemplář hmatové publikace "Le petit prince" vydaný v roce 1998 nakladatelstvím Deutsche Blindenstudienanstalt, který vlastní knihovna Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity (BOD033) a který má signaturu 2-SAI-2 a přírůstkové číslo 4340103588.

Schéma 2 Hierarchická struktura entit 1

Schéma 2 Hierarchická struktura entit 1

Hierarchická struktura entit prvního typu, pokud je reprezentována údaji katalogu, umožňuje zrakově postiženému uživateli:

Katalogy knihoven pro zrakově postižené výhodu této struktury nezávisle na studii FRBR využívají tak, že jejich online rozhraní slučuje záznamy různých provedení téhož díla a nabízí je uživatelům v podobě jediného záznamu. Příkladem může být uživatelské rozhraní Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana.

Obr.1 Záznam z Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana

Obr.1 Záznam z Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana36

 

Naopak knihovny, které se řídí důsledně knihovnickými standardy, vazby dílo – vyjádření – provedení – jednotka nechávají často explicitně nezohledněné, ačkoliv jim to knihovnické standardy umožňují.

Můžeme si všimnout, že přístupnost dokumentu pro zrakově postiženého uživatele je spojená s úrovní provedení, tedy se způsobem fyzické implementace díla a vyjádření. Provedení je dokument ve vlastním smyslu – je to hmotný nosič znakově kódované informace. Naopak informace, pokud ji chápeme klasicky jako sémantický obsah dokumentu, se pojí s entitou dílo a s jejím vztahem "být předmětem", který má k ostatním entitám. Zde se v praxi projevuje rozdíl mezi informačním a dokumentovým paradigmatem. První umožňuje zohledňovat přístupnost informací uživatelům se zrakovým postižením, druhé nikoliv. Vidíme, že uživatelskou přístupnost zajišťuje vnitřní struktura informačního systému (ontologie) reprezentovaná záznamy, nikoliv rozhraní samotné.

2. Atributy

Atributy jsou vlastnosti entit, které slouží k přesné identifikaci dané entity. Atributy jsou definovány jako logické objekty, nikoliv jako údaje. Ve FRBR jsou uváděny pouze atributy, které se objevují v samotném bibliografickém záznamu, nikoliv ty, které k entitám mohou být připojeny v autoritním záznamu (záznamu osob, korporací, předmětových hesel apod.), z nichž se údaje přebírají do bibliografického záznamu.

Atributy můžeme rozdělit na vnitřní (spjaté s vnitřní strukturou entity) a vnější (ty jsou k entitě přidány z vnějšku). K vnitřním atributům patří například fyzická charakteristika dokumentu nebo údaje, které jsou obsaženy v dokumentu a jsou z něj do bibliografického záznamu přebírány. K vnějším atributům patří například identifikátory entity v katalogu nebo související informace. Ke stanovení vnitřních atributů obvykle stačí analýza samotné entity, ke stanovení vnějších atributů je často třeba vnějšího zdroje.

Každá entita má definováno několik atributů. Některé platí pro danou entitu obecně, některé se vztahují k určitému podtypu entity.

Z hlediska zájmů uživatele se zrakovým postižením jsou důležité atributy provedení, zejména takové, které se týkají informačního nosiče a způsobu záznamu dat. Podle těchto atributů reprezentovaných údaji bibliografického záznamu uživatel vyhledává nosič, který je pro jeho potřeby relevantní. Katalogy knihoven by měly tyto atributy v bibliografických záznamech uvádět, mají-li účinně poskytovat informační služby zrakově postiženým uživatelům. K důležitým atributům patří především:

Forma nosiče zásadně ovlivňuje přístupnost dokumentu osobám se zrakovým postižením. Standardní tištěná kniha je například dokumentem většině těchto uživatelů nedostupným, u videozáznamů je jim přístupná pouze zvuková stopa.Zvukové záznamy patří k dokumentům pro tuto kategorii uživatelů dostupným, u elektronických zdrojů je přístupnost dána tím, jaký typ dat v dokumentu převládá. Textové elektronické zdroje jsou obecně přístupné, u audiovizuálních je dostupná pouze zvuková složka.Audiovizuální zdroje, u kterých převládají grafické prvky, se stávají z velké části nepřístupnými. Omezení přístupu k dokumentu hraje roli tehdy, jedná-li se o publikaci, která je zhotovena na základě výjimky z autorského zákona, výhradně pro potřeby osob se zdravotním postižením. Pro nevidomého uživatele je důležité, je-li kniha tištěna černotiskovým nebo Braillovým písmem. Slabozraké uživatele zajímá i velikost písma v tištěné knize.

Obrázek 2 Záznamy s rozlišením formátu nosiče

Obrázek 2 Záznamy s rozlišením formátu nosiče37

Vidíme, že pro potřeby zprostředkování informací uživatelům se zrakovým postižením hrají roli atributy, které se týkají dokumentu jako hmotného nosiče informací, nikoliv atributy spojené s informačním obsahem dokumentu reprezentovaného ve FRBR entitou dílo.

3 Vztahy

Vztahy slouží k znázornění souvislostí mezi jednotlivými entitami. Entity jsou přesně identifikovány pomocí atributů, vztahy poskytují další informaci. Vztahy jsou často poznatelné z analýzy samotného dokumentu, který může obsahovat informace jako "vydání", "verze", "založeno na", "přeloženo z" apod.

Pro potřeby zrakově postižených uživatelů jsou relevantní tzv. vztahy diagramu vysoké úrovně mezi entitami 1. Tyto vztahy jsme popsali v kapitole věnované entitám. Z ostatních vztahů je důležitý vztah mezi provedeními a vztah celek/část na úrovni provedení.

Vztahem provedení k provedení, který je pro nás zásadní, je vztah alternativy, který nastává tehdy, když různá provedení téhož díla a vyjádření vychází v alternativních formátech. Tento vztah nastává například mezi provedeními "Malého prince" v tištěné, zvukové a elektronické podobě, které jsou zobrazeny na schématu2. Knihovny a tiskárny pro nevidomé často zhotovují provedení děl (hmatová, zvuková, elektronická) na základě provedení, která jsou zrakově postiženým nepřístupná. Vztah takto zhotovených provedení k jejich předlohám je vztahem alternativy. Tento vztah je pro zrakově postiženého uživatele velmi důležitý, protože často se k němu často dostává pouze informace o existenci nepřístupné předlohy. Zohlednění vztahu alternativy mu pomáhá vyhledat i přístupné varianty díla.

Obrázek 3 Záznam provedení s vazbou na provedení, které sloužilo jako předloha

Obrázek 3 Záznam provedení s vazbou na provedení, které sloužilo jako předloha38

Vztah celek/část na úrovni provedení je například vztah filmu a jeho zvukové stopy, která může být součástí filmu samotného nebo může být na samostatném nosiči. Informace o možnosti získat samostatnou zvukovou stopu k filmu může být pro uživatele se zrakovým postižením užitečná.

Opět vidíme, že z hlediska uživatelů se zrakovým postižením jsou důležité vztahy na úrovni hmotných nosičů a konkrétního způsobu kódování. Pokud se jedná o abstraktně chápané informační objekty na úrovni vyjádření a díla, neliší se jejich potřeby od potřeb běžných uživatelů.

Závěr

Cílem tohoto článku bylo pokusit se reflektovat problematiku dokumentů pro zrakově postižené uživatele v kontextu knihovní a informační vědy. Konstatoval jsem, že existuje překvapivě málo teoretických studií, které se touto problematikou v rámci oboru zabývají. Tuto skutečnost jsem se pokusil vysvětlit zaměřením knihovní a informační vědy na různé pojmy a různé složky informačního systému v širším smyslu. Ke změnám úhlu pohledu došlo během tzv. paradigmatických obratů v této disciplíně. Při prvním paradigmatickém obratu byl pojem dokumentu nahrazen pojmem informace, při druhém došlo k orientaci na uživatele informací, třetí přesunul svou pozornost z uživatelů na tvůrce informací. Je vidět, že z hlediska uživatele informací se jeví tyto obraty jako nešťastné právě pro malý důraz na studium hmotných informačních nosičů (dokumentů) a činností, které s nimi souvisí. Právě na kvalitách dokumentů a informačního systému, který je organizuje, však rozhodujícím způsobem závisí jejich dostupnost uživatelům se zrakovým postižením. Proto je třeba snahy o nové teoretické promýšlení pojmu dokument a rovněž studii FRBR modelující dokumenty a jejich vztahy k jiným entitám přivítat.

Domníváme se, že pro kvalitní zprostředkování informací uživatelům se zrakovým postižením je třeba, aby vznikaly teoretické studie zabývající se dokumenty určenými této skupině uživatelů z pozice dokumentového paradigmatu, které se postupně do knihovní a informační vědy vrací. Právě tyto studie mohou být oporou pro praktické budování sbírek a knihoven určených pro potřeby zrakově postižených uživatelů. Studie FRBR představuje poměrně kvalitní nástroj pro teoretické uchopení této problematiky.

Poděkování

Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu OP VK CZ.1.07/2.2.00/15.0225 "Universal learning design – pomlčku, ne spojovník!inovace dokumentových formátů (FormIn)".

 


Poznámky

1 Touto problematikou se z velké části zabývá mezinárodní konference "Computers Helping People with Special Needs" pořádaná každoročně v rakouském Linci. V roce 2012 se uskutečnil již její třináctý ročník.

2 Databáze Library, Information Science & Technology Abstracts (LISTA) odpovídá na dotaz po předmětovém hesle "DOCUMENT delivery" 1530 záznamy. U čtyřmístných čísel neoddělujeme číslovku na pozici tisícovek ani tečkou, ani mezerou!

3 LISTA + předmětové heslo "INFORMATION storage &retrievalsystems" = 8884 záznamy.

4 LISTA + předmětové heslo "CATALOGING" = 5007 záznamů.

5 LISTA + předmětové heslo "PEOPLE with visual disabilities" or "LIBRARIES & the blind" = 363 záznamy.

6 LISTA + předmětové heslo "BLIND -- Books & reading" or "PEOPLE with visual disabilities -- Books & reading" = 62 záznamy.

7 LISTA + předmětové heslo "PEOPLE with visual disabilities" and "CATALOGING" = 3 záznamy.

8 CAPURRO, R. a B. Hjørland. The concept of information. Annual Review of Information Science and Technology. 2003, 37, 343-411. ISSN 0066-4200, 377-380

9 BELKIN, N. J. The cognitive viewpoint in information science. Journal of Information Science. 1990, 16(1), 11-15. ISSN 0165-5515.

10 Hjørland, B. a H.Albrechtsen. Toward a new horizon in information science: Domain-analysis. Journal of the American Society for Information Science. 1995, 46(6), 400-425. ISSN 0002-8231.

11 STEINEROVÁ, J. Informačná veda a informačné stratégie. In Knižničná a informačná veda. XXIII. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2011, s. 7-31. ISBN 978-80-223-3131-9.

12 Uživatel samozřejmě představuje cíl knihovnických činností a tyto činnosti musí být uzpůsobeny tak, aby co nejlépe reagovaly na uživatelské potřeby. Jádrem knihovnictví jsou však tyto činnosti samotné, jakkoliv je třeba, aby braly ohled na uživatele.

13 HOUŠKOVÁ, Z. a V. Pillerová. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné: informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, 19(2), [cit. 2011-01-10]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm. ISSN 1801-3252.

14  FROHMANN, B.Deflating information: from science studies to documentation. 1st ed. Toronto: University of Toronto Press, 2004. ISBN 0802088392.

15 IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy [online]. 2001, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf

16 CAPURRO, R. a B. Hjørland. The concept of information. Annual Review of Information Science and Technology. 2003, 37, 343-411. ISSN 0066-4200.

17 Cejpek, J.Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum - nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4, s. 28

18 BELKIN, N. J. The cognitive viewpoint in information science. Journal of Information Science. 1990, 16(1), 11-15. ISSN 0165-5515.

19 Hjørland, B. a H.Albrechtsen. Toward a new horizont in information science: Domain-analysis. Journal of the American Society for Information Science. 1995, 46(6), 400-425. ISSN 0002-8231.

20 CAPURRO, R. a B. Hjørland. The concept of information. Annual Review of Information Science and Technology. 2003, 37, s. 343-411. ISSN 0066-4200.

21 BAR-HILLEL, Y. An examination of information theory. Philosophy of Science, 1955, 22(2), 85-105. ISSN 0031-8248.

22 BELKIN, N. J. Anomalous states of knowledge as a basis for information retrieval. The Canadian Journal of Information Science.1980, 5, 133-143. ISSN 0165-5515.

23 INGWERSEN, P. Cognitive perspective of information retrieval interaction: elements of a cognitive IR theory. Journal of documentation, 1996, 52(1), 3-50. ISSN 0022-0418.

24 HOUŠKOVÁ, Z. a V. Pillerová. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, 19(2), [cit. 2011-01-10]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm/. ISSN 1801-3252.

25 HJØRLAND, B. Epistemology and the socio-cognitive perspective in information science. Journal of the American Society for Information Science and Technology.2002, 53(4), 257-270. ISSN 1532-2882.

26 DUTCH, M. a D. Muddiman. The public library, social exclusion and the information society in the United Kingdom. Libri:International Journal of Libraries & Information Services. 2001, 51(4), 183-194. ISSN 0024-2667.

27 BUCKLAND, M. K. Information as thing. Journal of the American Society for Information Science. 1991, 42(5), 351-360. ISSN 0002-8231.

28 FROHMANN, B.Deflating information: from science studies to documentation. 1st ed. Toronto: University of Toronto Press, 2004. ISBN 0802088392.

29 IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy [online]. 2001, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf

30IFLA. Ustanovení mezinárodních principů katalogizace [online]. 2009, [cit. 2012-03-08]. Dostupný z WWW: http://www.ifla.org/files/cataloguing/icp/icp_2009-cs.pdf

31IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy [online]. 2001, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf

32 SAINT-EXUPÉRY, A. de. Le petit prince [Braillovo písmo].Marburg: Deutsche Blindenstudienanstalt, 1998. 139 s.

33 SAINT-EXUPÉRY, A. de. Malý princ. Z francouzského originálu přeložila Zdeňka STAVINOHOVÁ. 11. vyd. v Albatrosu. Praha: Albatros, 2002. 93 s. ISBN: 80-00-01038-0.

34 SAINT-EXUPÉRY, A. de. Malý princ [CD]. Praha: Popron, 2008.

35 SAINT-EXUPÉRY, A. de. Malý princ [online]. Brno: Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2004, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: https://www.teiresias.muni.cz/knihovna/saimalpr.exe

36 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. Wiking Biblio - digitální internetová knihovna KTN [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: https://biblio.brailcom.org/biblio/catalog

37 Masarykova univerzita. Knihovní brána pro zrakově postižené [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://seth.ics.muni.cz/usr/portal/

38 Ex libris a Masarykova univerzita. Aleph [online]. c2012, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://aleph.muni.cz/


 

Literatura

BAR-HILLEL, Y. An examination of information theory. Philosophy of Science, 1955, 22(2), 85-105. ISSN 0031-8248.

BELKIN, N. J. Anomalous states of knowledge as a basis for information retrieval. The Canadian Journal of Information Science. 1980, 5, 133-143. ISSN 0165-5515.

BELKIN, N. J. The cognitive viewpoint in information science. Journal of Information Science. 1990, 16(1), 11-15. ISSN 0165-5515.

BUCKLAND, M. K. Information as thing. Journal of the American Society for Information Science. 1991, 42(5), 351-360. ISSN 0002-8231.

CAPURRO, R. a B. Hjørland. The concept of information. Annual Review of Information Science and Technology. 2003, 37, 343-411. ISSN 0066-4200, 377-380

Cejpek, J. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.

DUTCH, M. a D. Muddiman. The public library, social exclusion and the information society in the United Kingdom. Libri: International Journal of Libraries & Information Services. 2001, 51(4), 183-194. ISSN 0024-2667.

EBSCO. Library, Information Science & Technology Abstracts(LISTA) [online]. 2012, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.ebscohost.com/public/library-information-science-technology-abstracts-lista

Ex libris a Masarykova univerzita. Aleph [online]. c2012, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://aleph.muni.cz/

FROHMANN, B. Deflating information: from science studies to documentation. 1st ed. Toronto: University of Toronto Press, 2004. ISBN 0802088392.

Hjørland, B. a H.Albrechtsen. Toward a newhorizont in information science: Domain-analysis. Journal of the American Society for Information Science, 1995, č.46(6), s. 400-425. ISSN 0002-8231.

HJØRLAND, B. Epistemology and the socio-cognitive perspective in information science. Journal of the American Society for Information Science and Technology.2002, č. 53(4), s. 257-270. ISSN 1532-2882.

HOUŠKOVÁ, Z. a V. Pillerová. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné: informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, č. 19(2), [cit. 2011-01-10]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm. ISSN 1801-3252.

IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy [online]. 2001, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf

IFLA. Ustanovení mezinárodních principů katalogizace [online]. 2009, [cit. 2012-03-08]. Dostupný z WWW: http://www.ifla.org/files/cataloguing/icp/icp_2009-cs.pdf

INGWERSEN, P. Cognitive perspective of information retrieval interaction: elements of a cognitive IR theory. Journal of documentation, 1996, 52(1), 3-50. ISSN 0022-0418.

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. Wiking Biblio - digitální internetová knihovna KTN [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: https://biblio.brailcom.org/biblio/catalog

Masarykova univerzita. Knihovní brána pro zrakově postižené [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://seth.ics.muni.cz/usr/portal/

SAINT-EXUPÉRY, A. de. Malý princ [online]. Brno: Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2004, [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: https://www.teiresias.muni.cz/knihovna/saimalpr.exe

SAINT-EXUPÉRY, A. de. Le petit prince [Braillovo písmo].Marburg: Deutsche Blindenstudienanstalt, 1998. 139 s.

SAINT-EXUPÉRY, A. de. Malý princ [CD]. Praha : Popron, 2008.

SAINT-EXUPÉRY, A. de. Malý princ. Z francouzského originálu přeložila Zdeňka STAVINOHOVÁ. 11. vyd. v Albatrosu. Praha: Albatros, 2002. 93 s. ISBN: 80-00-01038-0.

STEINEROVÁ, J. Informačná veda a informačné stratégie. In:Knižničná a informačná veda. XXIII. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, 2011, s. 7-31. ISBN 978-80-223-3131-9.

 

 

 

CITACE:

Stodola, Jiří. Dokumenty pro uživatele se zrakovým postižením v kontextu knihovní a informační vědy: od zkoumání uživatelů a tvůrců informací k bibliografickému univerzu. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 2, s. 22-34 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna122/stodola.htm>. ISSN 1801-3252.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |