KURKA, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011. 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5

PhDr. Ladislav Kurka, dlouholetý pracovník Městské knihovny v Praze a činovník Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), je známou osobností českého knihovnictví. Dodnes přednáší o architektuře knihoven na třech vysokých školách – v Praze, Brně a Opavě.

Publikaci Ladislava Kurky Architektura knihoven vydal SKIP koncem roku 2011. Útlá kniha poskytuje na 86 stranách přehled toho nejdůležitějšího, co by měl čtenář, zejména knihovník, o tomto tématu vědět. Kniha je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá by mohla stát samostatně a přitom dohromady tvoří logický celek. Odborná publikace na téma výstavby knihoven v Česku chyběla. Autor tak vyšel vstříc potřebám zejména těch knihovníků, které stavba nebo rekonstrukce jejich knihovny teprve čeká. Poučený knihovník je schopen vést smysluplný dialog s architektem ne samoúčelně, ale ku prospěchu vznikajícího díla. Ladislav Kurka je v oboru staveb knihoven odborníkem, většina jeho profesního života byla naplněna touto činností, takže velkou část textů psal z vlastních zkušeností , zejména kapitoly: Budova, Interiér a Knihovnu stavět. Text je hutný, informace jsou obsaženy doslova v každém řádku.

Úvodní kapitola seznamuje čtenáře s dějinami architektury knihoven ve světle tří informačních explozí, tj. vzniku písma, vynálezu knihtisku a rozvoje informačních technologií. Na architekturu knihoven měla vliv jejich společenská funkce, dále vnější forma uložených informačních pramenů, velikost knihovních fondů a v neposlední řadě stavební sloh. V přehledu jsou popsány typy starověkých, středověkých, renesančních a barokních knihoven. V knihovnách 19. - 20. stol. jsou využívány různé umělecké slohy, ať už historizující, nebo moderní. Společenská objednávka si vždy žádala, aby byla součástí architektury knihoven výtvarná díla. S nástupem technizace architektury se objevuje „trend přiznaných technologií“, to znamená, že se nijak neskrývají technická zařízení (např. roury vzduchotechniky) nebo stopy po stavební činnosti (např. spáry v betonu).

Druhá kapitola se věnuje budově knihovny a jejím rolím ve společnosti. Z těch vyplývají požadavky jednak společenské, jednak urbanistické a architektonické. Autor publikace uvádí různá kritéria, sám jako knihovník formuluje 5P, vytvářejících dobrou knihovnu: přívětivá vůči uživatelům, pohodlná pro zaměstnance, příznivá pro knihovní fondy, působivá v exteriéru i interiéru, přístupná. Z těchto kritérií vycházejí knihovnické, čtenářské, technické a prostorové požadavky na budovu knihovny. Nejnovějším trendem jsou tzv. inteligentní budovy, ve kterých je minimalizována spotřeba energií a vody. V této části jsou též uvedeny příklady zajímavých nových realizací knihoven v zahraničí.

Ve třetí kapitole se autor zabývá interiérem knihoven, tedy všemi složkami, které tvoří vnitřní prostředí. Jsou to prostor, světlo, barevné řešení, mikroklima, zvuk, technologie, materiál, mobiliář. Vysvětlení jednotlivých parametrů pomůže knihovníkovi v orientaci. Uvádí řadu doporučení, nařízení a norem. Největší důraz klade na mobiliář, jehož správný výběr zajišťuje optimální funkčnost knihovny. Nábytek by měl být flexibilní a ergonomický, zvláštní součástí je mobiliář pro provoz přístrojů informačních technologií, kterých v knihovnách stále přibývá. Typy těchto přístrojů se ale mění, např. v poslední době WiFi ve vysokoškolských knihovnách omezuje zvyšování počtu počítačů. Důležitou součástí knihoven je výtvarné umění, v minulosti byly celé uměleckým dílem. I dnes se v novostavbách objevují originální umělecké artefakty. Kapitolu uzavírají příklady zajímavých interiérů knihoven z 20.- 21. stol.

Čtvrtá kapitola pojednává o dějinách výstavby a rekonstrukcí českých knihoven, které probíhají v různé intenzitě 400 let. Nejvíce se do povědomí dostaly barokní sálové knihovny a krok se zahraničím drží novostavby knihoven z posledních 20 let. V tomto období vznikaly desítky přestaveb či zcela nových knihoven, z nichž vynikají například stavby Státní vědecké knihovny v Liberci (2000), Moravské zemské knihovny v Brně (2001) a zejména Národní technické knihovny v Praze (2009). Autor připomíná i kvalitní, ale nerealizované projekty: z roku 2004 projekt Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě, z roku 2005 projekt Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě a konečně návrh Národní knihovny České republiky od arch. Jana Kaplického.

Poslední kapitola je pomůckou pro stavbu knihovny, zejména pro její nejdůležitější část z hlediska knihovníků – přípravu. U větších akcí se jedná o zadání a tým, stavební program, projektovou studii, územní rozhodnutí, projekt pro stavební povolení, stavební povolení, prováděcí projekt. L. Kurka vede knihovníka všemi fázemi přípravy srozumitelně, doporučení dokresluje příklady z praxe. Za nejdůležitější úkol ze strany knihovníků považuje rozpracování knihovnického zadání do stavebního programu, kde apeluje na jednoznačnou formulaci úkolů knihovny a její činnosti, určenou pro projektanta. Jako návod uvádí v příloze stavební program smíchovské pobočky MKP, která je rekonstrukcí části secesní tržnice a je pokládána za velmi úspěšnou. Pro informaci zmiňuje další nutné kroky, předcházející či provázející stavbu, až k zahájení provozu pro veřejnost.

Kniha nabízí množství informací čtivou formou, za každou kapitolou je uvedena použitá literatura. I když kniha není objemná, byl by přínosem rejstřík. Fotografie exteriérů a interiérů a plány knihovních budov ilustrují text a podílejí se na zdařilé úpravě knihy, vytištěné na křídovém papíře. Vhodné je i umístění doplňujících či shrnujících informací do šedých rámečků. Autor splnil své cíle a předložil čtenářům z řad nejen knihovníků zajímavou a inspirující publikaci.

PhDr. Alexandra Škyříková

CITACE:

Škyříková, Alexandra. KURKA, Ladislav. Architektura knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011. 86, 7 s. ISBN 978-80-85851-20-5. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 2, s. 111-112 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna122/skyrik.htm>. ISSN 1801-3252.