|obsah|  |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

Knihovna

2012, ročník 23, číslo 2,  s.  77-94

Průzkum fondů starých tisků a rukopisů fakultních knihoven Univerzity Karlovy v Praze

Mgr. Ivana Kafková/Knihovna Evangelické teologické fakulty Univerzy Karlovy v Praze

Resumé

Článek podává souhrnné informace o sbírkách rukopisů, starých tisků a vzácných fondů v knihovnách Univerzity Karlovy. Podává základní informace o metodách průběhu průzkumu těchto fondů. Uvádí přehled zjištěných fondů v knihovnách, údaje o rozsahu fondů, o typu dokumentů, které ve fondech najdeme, zprávy o fyzickém stavu a případném ohrožení sbírek, zabývá se úrovni knihovnického zpracování sbírek a využitím digitalizace fondů pro ochranu a zpřístupnění historických dokumentů. Shrnuje celkovou situaci v knihovnách, potřeby a cíle a možnosti spolupráce knihoven v této oblasti.

Klíčová slova: Univerzita Karlova v Praze, vysokoškolské knihovny, historický knihovní fond, staré tisky, rukopisy, vzácné tisky, historické knihovny, ochrana dokumentů, dějiny knihoven, digitalizace dokumentů, ochrana kulturního dědictví, průzkumy.

Resume

The article presents summary of information about the collections of manuscripts, historical prints and early printed books in the libraries at the Charles University and describes methods used to examine the funds. Further, the text provides an overview of bookstock situated in the libraries, data about its size and the type of documents. It contains also data about the physical state and possible threats to the collections. The other part of the article deals with the quality of librarian processing of the book collections and the use of digitization to protect historical documents and make them more accessible. The text summarizes the overall situation in the libraries and describes their needs, aims and possibilities of cooperation in these fields of activity.

Keywords: Charles University in Prague, university libraries, historical book collections, historical prints, manuscripts, early printed books, historical libraries, preservation of documents, history of libraries, digitalization of documents, cultural heritage protection, bookstock examination.

Vzácné historické fondy náležející Univerzitě Karlově vznikaly původně při univerzitních kolejích. Z nich nejvýznamnější jsou koleje Karolinská a Klementinská. Jejich fondy byly v roce 1777 sloučeny do nově založené Veřejné c. k. Univerzitní knihovny. Veřejná a univerzitní knihovna se v roce 1918 stává Ústřední knihovnou Československé republiky, v roce 1958 součástí Státní knihovny ČSR a konečně v roce 1990 je Státní knihovna přejmenována na dnešní Národní knihovnu České republiky.

Hovoříme-li o historických fondech Univerzity Karlovy, máme tím na mysli sbírky, které se nestaly součástí fondu Národní knihovny. Historické soubory knih, které se dnes nacházejí ve fakultních knihovnách, jsou sbírky vznikající na jednotlivých fakultách a ústavech. Byly budovány jako příruční studijní knihovny nebo často jako soukromé sbírky knih profesorů.

Cílem průzkumu bylo získat povědomí o existenci jednotlivých fondů, jejich rozsahu, typu a stáří dokumentů, o fyzickém stavu svazků, způsobu jejich uložení a úrovni jejich knihovnického zpracování. Informace o knihovnách a jejich fondech jsem získala jak prostřednictvím dotazníkového výzkumu, tak studiem dalších informačních zdrojů jako jsou výroční zprávy fakult a knihoven, webové stránky knihoven nebo odborná periodika.

Částečný přehled o historických knihovních fondech v knihovnách Univerzity podává příručka Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa (1999-2000). Publikace se zaměřuje na mapování německých (jazykově i provenienčně) dokumentů v evropských knihovnách. První tři svazky jsou věnovány České republice. Knižním sbírkám v knihovnách Univerzity Karlovy je věnována samostatná kapitola v knize Josefa Petráně Památky Univerzity Karlovy (1999).

Na 17 fakultách Univerzity Karlovy nalezneme 28 fakultních a katederních knihoven. Ze všech osmadvaceti oslovených knihoven bylo získáno 24 odpovědí. Pět knihoven jsem navíc navštívila osobně a pořídila zde fotodokumentaci zařízení skladů a uložení knih. V 18 knihovnách byla zjištěna přítomnost historického fondu, ať již rozsáhlé soubory čítající až 2000 svazků, nebo menší soubory knih z 19. století.

Tab. 1 Celkový přehled zkoumaných knihoven

Rozsah fondů

Rozsah historických fondů (dále jen fondů) bylo v mnoha knihovnách Univerzity Karlovy (dále jen v knihovnách UK) složité přesně určit. Některé knihovny mají historické dokumenty rozptýleny v novodobých sbírkách. V jiných případech je sice historický fond spravován samostatně, není však již vnitřně rozčleněn. V takové sbírce nelze určit, z jakých druhů dokumentů (staré tisky, rukopisy, inkunábule) se skládá. Sbírku takto nelze zmapovat ani co se týká stáří dokumentů či jejich tematického zaměření. Vše záleží na úrovni zpracování fondu a ta je u historických fondů v knihovnách UK často pouze základní.

Během výzkumu vyšlo najevo, že  zkoumané knihovny odlišně definují starý tisk. Horní hranice této skupiny se pohybuje mezi léty 1800 až 1860, hranice historického fondu se pohybuje až mezi léty 1850 až1945. Tato neurčitost není v knihovnickém prostředí bohužel jev neznámý.

Knihovní zákon 257/2001 sb. zařazuje do historického fondu dokumenty vniklé do roku 1860 a rovněž některé novější exempláře mající historickou a kulturní hodnotu. Tyto odchylky v určení historického fondu v knihovnách nejsou ani tak způsobeny neznalostí legislativy, jako organizační nutností. Historické fondy byly často vytvářeny a vyčleňovány z novodobých fondů již v minulých letech, kdy byla konkrétně datace starých tisků ohraničena rokem 1800, nebo nebyla definována vůbec.

Přesnější údaje o rozsahu a struktuře fondu mají k dispozici knihovny, které historické sbírky z běžného fondu vyčlenily teprve nedávno. V těchto případech měli knihovníci příležitost vyčlenit rukopisy, staré tisky a jiné podskupiny fondu dle předem určených pravidel. Horní hranice historické sbírky je také zvýšena, pokud jsou ve sbírce zahrnuta periodika. Součástí historických fondů bývají mimo jiné ucelené sbírky z pozůstalostí či darů. Tyto sbírky mají svou kulturní a historickou hodnotu jako celek, bývají v knihovnách tedy uloženy samostatně, přestože obsahují různé typy dokumentů i dokumenty vydané po roce 1860. Není tedy možné velikost historických fondů v knihovnách UK vyjádřit jednoduchou číselnou tabulkou, údaje jsou často přibližné nebo neúplné, je třeba je doplnit vysvětlivkami (viz. tabulka  2).

Údaje o rozsahu fondu byly primárně zjišťovány prostřednictvím dotazníku. Pokud se knihovna nezúčastnila dotazníkového výzkumu, byly převzaty z knihy Památky Univerzity Karlovy (1999) či příručky Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa (1999). Jelikož mnoho knihoven nemá záznamy svých historických fondů zpracovány v elektronickém katalogu, nebylo vhodné použít elektronické katalogy pro zjišťování rozsahu těchto fondů.

Tabulka 2 - Rozsah sbírek starých tisků a historických fondů v knihovnách UK, jejich definice a prameny informací

Typologie fondů

Obecně historické knižní sbírky ve zkoumaných knihovnách obsahují především odbornou literaturu dle oborového zaměření fakulty či ústavu. Jedná se tedy o specializované fondy.

V knihovnách najdeme následující skupiny dokumentů:

• Staré tisky jsou základem všech sledovaných historických fondů. Ve sbírkách jsou často doplněny novějšími vzácnými tisky, vydanými po roce 1860.
• Historické rukopisy ze 16., 17. a 18. století najdeme po několika desítkách svazků v teologických knihovnách na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy ¹ a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy². Tento výsledek je zcela pochopitelný vzhledem k tehdejší široce rozšířené náboženské knižní produkci. Ojedinělé rukopisné exempláře jsou uloženy i v knihovně Právnické fakulty³, Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků náležejícímu pod 1. lékařskou fakultu⁴ a v Knihovně Českého farmaceutického muzea Kuks (dále jako Muzeum Kuks), které je spravováno Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové.
• Inkunábule najdeme v knihovně KTF, ETF a PF. V případě inkunábulí je pravděpodobné, že knihovny tyto exempláře řadí mezi staré tisky, tudíž není jejich přítomnost ve fondu zaznamenána.
• Ve všech knihovnách najdeme historická periodika vydaná do roku 1860, do historického fondu je však zařazuje zhruba polovina knihoven. Historická periodika jsou většinou uložena v běžném fondu periodik společně s novějšími ročníky, řazena dle titulů. V knihovnách oborově příbuzných se tituly periodik často opakují.
• Sbírka historických disertací vydaných do roku 1860 se nachází v knihovně Ústavu dějin lékařství a v Jungmannově knihovně Gynekologicko-porodnické kliniky (obě knihovny náležejí k 1. LF).
• Další typy dokumentů již souvisí přímo s vědním zaměřením fakulty. V Geografické knihovně Přírodovědecké fakulty⁵ nalezneme kartografické dokumenty; v Mapové sbírce PřF vedle originálů i faksimilií kartografických dokumentů i mapy, atlasy a sbírku globů; v knihovně Ústavu dějin lékařství anatomické lékařské atlasy, v Muzeu Kuks, herbáře; na Pedagogické fakultě⁶ učební osnovy, učebnice a legislativní dokumenty.

Některé knihovny schraňují ve svých prostorách sbírky dalších druhů dokumentů, tyto však nejsou spravovány v rámci knihovního systému či katalogu. Příkladem je sbírka fotografií, kterou získala Knihovna Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků společně s částí knižního fondu specializované lékařské knihovny – Prager medizinisches Lesemuseum⁷. Ostatní významné sbírky neknižních sbírkových dokumentů a archiválií jsou spravovány mimo prostředí knihoven v archivech a muzejních sbírkách spadajících pod UK.

Bibliografické zpracování fondů

V knihovnách UK je v současnosti kladen důraz především na zpracování novodobých fondů. V letech 2004-2008 knihovny přistupovaly do Centrálního knihovně-informačního systému UK, ve většině z nich ještě nyní probíhá retrospektivní katalogizace novodobých fondů. Většina historických fondů není v automatizovaném knihovním systému prozatím zpracována, alespoň ne systematickou retrospektivní katalogizací sbírky.

V knihovnách Univerzity Karlovy se objevuje několik úrovní bibliografického zpracování fondů:

• fond není evidován
• fond je evidován v interním seznamu-soupisu, bez uvedení lokačních údajů
• fond je evidován v lístkovém katalogu, katalog je aktualizován
• fond je evidován v lístkovém katalogu, příležitostně v systému ALEPH
• fond je evidován v lístkovém katalogu, k určitému datu byl katalog uzavřen, od té doby jsou přírůstky zpracovány v systému ALEPH
• fond je zpracován v systému ALEPH kompletně – záznamy jsou zkrácené, neupravené po konverzi do systému ALEPH
• fond je zpracován v systému ALEPH, záznamy jsou kompletní

Následující tabulka zobrazuje typ katalogu, v jakém je historický fond v jednotlivých knihovnách zpracován. Nejčastějším způsobem evidence je lístkový katalog, v některých případech je již zjevný přestup na katalogizaci v automatizovaném knihovnickém systému (dále jen AKS). Do systému se dostávají především exempláře získané v nedávné době, a také  exempláře, které prošly opravou a restaurováním například v rámci nějakého projektu. Celkově zpracovaný historický fond v AKS mají knihovna Muzea Kuks a knihovna ETF UK.

Tabulka 3 - Typ katalogu pro historický fond

Bibliografické záznamy v automatizované knihovnickém systému

V elektronickém katalogu nalezneme záznamy historických dokumentů téměř ze všech knihoven. Často najdeme v AKS záznamy historických dokumentů, které nejsou zařazeny do historické sbírky. V některých případech se jedná o záznamy duplicitně vedené i v lístkovém katalogu, jindy jsou záznamy již nově vytvořeny pouze pro AKS. Možností je "nekonečně mnoho". Každá knihovna je samostatným případem, situace je mnohdy složitá i pro samotné knihovníky. Není to však chyba, je to pouze odraz situace, ve které se zpracování historických fondů nalézá.

V rámci orientačního předvýzkumu byl proveden průzkum centrálního katalogu Univerzity Karlovy, který je vytvářen v rámci Centrálního knihovnicko-informačního systému UK. Tabulka 4 zobrazuje počet záznamů nalezených v katalogu s datací do 16., 17., 18., století a let 1800-1860. Přehled je doplněn údaji o počtu záznamů vytvořených dle šablony s označením RP⁸. Šablona RP slouží pro tvorbu katalogizačních záznamů rukopisů a starých tisků ve formátu MARC21 dle katalogizačních pravidel AACR2 (DCRB)⁹. V současnosti ji pro tyto fondy používají jen některé knihovny, jiné ji používají pouze pro rukopisy. Většina záznamů v systému je tvořena dle šablony BK pro běžný knižní fond.

Do počtu záznamů nalezených z AKS jsou zařazena pouze původní originální vydání, vyřazeny jsou záznamy reprintů a faksimilií. Do součtu jsou zahrnuty záznamy knih, periodik a hudebnin. Z celkově vyhledaných záznamů, byly vyčleněny pouze záznamy elektronických zdrojů.

Tabulka 4- Průzkum záznamů v systému Aleph (v tabulce jsou uvedeny všechny knihovny UK)

Úrovní a rozsahem bibliografického zpracování fondu je ovlivňována především přístupnost fondu pro uživatele, orientace ve sbírce a množství informací, které o souboru knih máme. Bibliografické zpracování fondu v rámci automatizovaného knihovnického systému Aleph však není jen otázkou zpřístupnění fondu uživateli. Správce sbírky má příležitost "poklady" v ní uložené lépe poznat, zmapovat a ochránit. O kvalitně zpracované sbírce má knihovník mnohem více informací, které může nabídnout uživateli.

Uložení a ochrana fondů

Mikroorganizmy, hmyz, hlodavci, teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, světlo, UV záření, znečišťující látky v ovzduší, uložení bez obalů, nedostatek prostoru pro správné uložení – to vše jsou faktory, které mohou mít nepříznivý vliv na fyzický stav historických knižních fondů. Minimalizace negativního působení těchto faktorů je cílem správného uložení a ochrany sbírek.

Všeobecně lze situaci ohrožení fondů vnějšími vlivy prostředí v knihovnách UK zhodnotit jako uspokojivou (viz tabulka 5). Pro zhodnocení úrovně uložení a ochrany sbírek bylo v dotazníku položeno 10 otázek, odpovědělo 15 knihoven. Máme tedy k dispozici 150 odpovědí hodnotících uložení a ochranu fondu. Z celkového počtu odpovědí (150) bylo 102 zodpovězeno jako "Nemáme důkazy o ohrožení", pouze v jednom případě se objevuje odpověď "Fond je vážně ohrožen". Počet odpovědí (10) "Fond byl ohrožen, podnikli jsme opatření" vyjadřuje míru aktivit v knihovnách v této oblasti. Jedná se především o regulaci teploty a regulaci relativní vlhkosti vzduchu v depozitářích. Pro stanovení cílů jsou důležité odpovědi "Fond je vážně ohrožen" (1) a "Fond by mohl být ohrožen" (37).

Tabulka 5 - Ochrana fondu nepříznivé vlivy prostředí

Graf 1- Nepříznivé vlivy prostředí, dle počtu odpovědí

Fondy jsou nejvíce ohrožovány rozpadem knižního bloku a vazby. Jedná se především o následky nevhodného skladování a opotřebení knih v minulosti – zatekliny¹⁰, mechanické poškození vazby apod. V prostředí knihoven dochází k takto závažným poškozením svazků jen výjimečně. Mezi další časté negativní vlivy ohrožující fondy patří relativní vlhkost vzduchu, teplota vzduchu a mikroorganizmy.

Problematika regulace relativní vlhkosti vzduchu a teploty přímo souvisí s ohrožením fondu mikroorganizmy. Relativní vlhkost vzduchu je vyjádřena procentuelním poměrem absolutní vlhkosti k vlhkosti vzduchu. Účelem regulace těchto hodnot je neposkytnout mikroorganizmům podmínky k množení a životu. Fond ochráníme právě snížením vlhkosti vzduchu a teploty. Je třeba však dodržet stanovené hodnoty. Doporučené hodnoty pro skladové prostory knihoven jsou pro teplotu maximálně 21°C a stabilní relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 30-50%. Příliš nízká vlhkost vzduchu způsobuje vysychání materiálu.

Dobrou zprávou je, že žádný z fondu není ohrožován hlodavci. Hmyzem jsou ohroženy pouze dvě knihovny – Knihovna Muzea Kuks a Knihovna biologie PřF.

V každém fondu nalezneme exempláře dokládající poškození těmito škůdci, ať již otisky zubů od hlodavců, nebo komůrky a chodbičky hmyzích kolonií. Ty si však fondy nesou ze svých předešlých úložišť.

V případech rozpadu knižní vazby a bloku je vhodným a dostupným řešením uložení svazků do ochranných obalů vyrobených z nekyselé lepenky, které jsou vyráběny každému svazku na míru. Dalším doporučeným zákrokem je uložení ohrožených svazků do horizontální polohy. Z ekonomických důvodů není vždy možné uložit do obalů všechny svazky fondu. Rovněž horizontální uložení je vhodné a užitečné pouze pro vybrané exempláře. Vhodným řešením je zavést tato opatření na základě doporučení vzešlých, která vyplynula z odborného průzkumu fondu. Ochranné obaly zůstávají nejrychlejším a levnějším řešením, pokud knihovna nemá prostředky na restaurování fondu. Dalším opatřením je například vyřazení dokumentu z běžného výpůjčního provozu.

Je třeba zmínit, že odpovědi v dotazníku nebyly pouze odrazem potřeb knihovny, ale i toho, jaký důraz knihovna na péči o historický fond klade. Dobrým příkladem mohou být knihovny ÚD UK a  HTF. Obě vyplnily všechna pole odpovědí "nemáme důkazy o ohrožení". V případě knihovny ÚD UK jsou odpovědi odrazem skutečnosti, že ÚD UK a Archiv UK v roce 2008 vybudoval moderní depozitáře, které sbírkám poskytují ideální podmínky pro dlouhodobé skladování, ostatně tím plní své poslání. V případě knihovny HTF UK se jedná o odraz skutečnosti, že péče o historický fond nepatří mezi její hlavní cíle a aktivity.

Podmínky uložení fondů souvisí také s technickým stavem budov. Ochrana veřejných budov před hlodavci a další hygienické normy jsou upraveny Zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

Odborné průzkumy fondu

Knihovny Univerzity Karlovy nejsou úzce specializovány na historický knižní fond. Vzácné knižní sbírky jsou často v péči knihovníka, který zkušenosti s historickým fondem čerpá až praktickou činností a často musí složité otázky konzultovat s odborníky v oblasti péče o historické fondy.

Odborný průzkum fondu by měl být základem organizace a plánování činností souvisejících s ochranou a zpřístupněním historického fondu. Zpráva z průzkumu fondu pomůže knihovníkovi více sbírku poznat, rozpoznat její slabé a silné stránky.

Tabulka 6 uvádí, ve kterých knihovnách byl proveden Odborný průzkum fondu v posledních 10 letech.

Tabulka 6 - Odborný průzkum fondu (stav k 05/2011)

Během restaurátorského průzkumu jsou všechny svazky pečlivě prohlédnuty. Je vytvářena podrobná dokumentace, ke každému exempláři je vyplněn podrobný formulář. Ve formuláři je potřeba přesně identifikovat svazek, zaznamenat jeho fyzické vlastnosti a poškození a pro další práci s fondem zformulovat důležité návrhy opatření pro ochranu svazku.

Příklad údajů uvedených ve formuláři:

Signaturu knihy – pro potřeby identifikace svazku.

Rozměr svazku – možno využít v případě pořizování ochranných obalů z nekyselé lepenky, vyrobených na míru.

Způsob uložení – horizontální nebo vertikální uložení svazků dle potřeby.

Typologie knihy – vazba, desky, materiál, kování apod.

Popis poškození – podrobný popis škod.

Hodnocení stavu – obecné hodnocení stavu, např. dobrý či alarmující, určuje nutnost zásahu.

Návrh opatření – určuje způsob zásahu, často se jedná o drobnější zásahy, u kterých není nutný zásah restaurátora, např. horizontální uložení, pořízení ochranného obalu, vyloučení z výpůjčního režimu.

Odborný průzkum není třeba provádět opakovaně, pokud je sbírka uložena ve stabilním prostředí. Pravidelnou kontrolu fondu provádí knihovník buďto namátkou, nebo kontrolou ohrožených exemplářů. Je třeba se naučit s informacemi uloženými ve zprávách z výzkumu pracovat a vhodně je využít pro organizaci fondu, jeho uložení a pro plánování potřebných zákroků a změn.

Ochrana před živelními katastrofami

V rámci výzkumu byla sledována bezpečnost uložení fondů včetně jejich ochrany před vodním živlem nebo požárem. Dále byly mapovány škody, které způsobily přírodní živly v minulosti přírodními živly způsobeny (Tabulka 7).

Všechny knihovny sídlí v budovách, které jsou chráněny protipožárním systémem. Knihovna Pedagogické fakulty uvádí, jako jediná, že tento ochranný systém prostory knihovny nemají. V nedávné době však proběhla v budově PedF rozsáhlá rekonstrukce, která by měla situaci vyřešit. Požární ochrana veřejných budov je upravena legislativně¹¹ a je pravidelně kontrolována. V minulosti nebyly sbírky v žádné z knihoven požárem ohroženy ani poškozeny (Tabulka 7).

Tabulka 7 - Ohrožení knihoven vodním živlem a požárem

Praha byla zasažena povodněmi v polovině srpna  roku 2002. Vodou byly zasaženy budovy MFF v Karlíně, část areálu v Tróji, budova Právnické fakulty na nám. Curierových, prostory Fakulty sociálních věd¹² v Pařížské ulici a depozitář Lešetice.

Historický fond byl zcela zničen v Matematické knihovně Matematicko-fyzikální fakulty¹³ v Karlíně. V areálu MFF v Tróji byla budova, ve které je uložen vzácný fond knihovny Ústavu dějin přírodních věd, obklopena vodou, prostory však nebyly zasaženy. V okolních budovách byly zatopeny sbírky Půjčovny skript a učebnic, dílčí knihovny meteorologie a knihovna ochrany životního prostředí.

Právnická fakulta a FSV přišly o části novodobých fondů. Dle přehledu Českého komitétu Modrý štít byla škoda v knihovnách vyčíslena celkem na 255 tisíc svazků knih a 81 miliónů korun.

Tabulka 8 zobrazuje údaje komitétu Modrý štít týkající se knihoven Univerzity Karlovy postižených povodněmi v roce 2002.

Tabulka 8- Povodněmi zasažené knihovny UK, podle Povodně v knihovnách, 2002.

Digitalizace

Knihovnám univerzity se v současnosti nabízejí dva nástroje tvorby, archivace a zpřístupnění digitálních kopií. Jedním z nich je Digitální repozitář Univerzity Karlovy v Praze.

Dalším nástrojem pro uložení a zpřístupnění digitalizovaných dokumentů jsou digitální knihovny Manuscriptorium a Kramerius, vytvářené Národní knihovnou ČR v rámci projektu Národní digitální knihovna.

Knihovny ve velké míře vytvářejí digitální kopie dokumentů na vlastním skenovacím zařízení. Jedná se především o fondy z 19. a 20. století. Například knihovna FSV realizuje ve svém vlastním skenovacím středisku rozsáhlou digitalizaci fondu periodik. V případě digitalizace vzácnějších exemplářů je třeba knihovnám doporučit využití služeb specializovaných pracovišť. Tato pracoviště používající moderní stroje maximálně šetrné k dokumentům. Dokumenty jsou tak vystaveny minimálnímu osvitu a především je toto zařízení šetrné k historické knižní vazbě. Skenovací zařízení pořizuje obraz strany při rozevření dokumentu v úhlu 90 stupňů. Digitální kopie jsou navíc vytvářeny v mnohem vyšší kvalitě. Tato zařízení jsou však i pro středně velké knihovny příliš drahá, proto bývají kopie pořizovány na objednávku u organizací, které toto nákladné zařízení vlastní.

Tabulka 9- Digitalizace historických fondů v knihovnách UK¹⁴

V oblasti digitalizace není v knihovnách UK prozatím zavedená jednotná praxe, výše zmíněných možností využívají knihovny ojediněle.

Digitální univerzitní repozitář UK v Praze

V rámci projektu eVŠKP¹⁵ je od roku 2006 na Univerzitě Karlově budován repozitář digitálních verzí kvalifikačních prací.

Digitální univerzitní repozitář Univerzity Karlovy v Praze umožňuje dlouhodobou archivaci, správu a zpřístupňování elektronických dokumentů v nejrůznějších formátech. V rámci projektu jsou v současné době zpřístupněny především vysokoškolské kvalifikační práce, dále historické dokumenty Archivu UK, sbírka "Knihovny významných osobností" a další. Repozitář je příležitostí pro knihovny plánující digitalizaci fondu. Systém podporuje sdílení metadat se systémem AKS Aleph.

Z fondů knihoven UK v repozitáři v tuto chvíli najdeme Mapovou sbírku PřF, Historickou sbírku knihovny Právnické fakulty UK a Historické knihovní fondy Filozofické fakulty UK.

Kramerius

Systém Kramerius je společně s Manuscriptoriem a WebArchivem pilířem "Národní digitální knihovny", projektu Národní knihovny ČR. Jedná se o databázovou aplikaci určenou pro zpřístupnění dokumentů buď na lokální síti instituce, nebo v prostředí internetu. Projekt je zaměřen na uchování novodobých fondů, jeho součástí jsou kupříkladu dokumenty z 19. a počátku 20. století digitalizované zejména z důvodu degradace kyselého papíru. Systém je přístupný všem institucím zdarma.

Systém Kramerius využívá Ústřední knihovna Pedagogické fakulty, která v něm zpřístupňuje legislativní dokumenty, konkrétně pět ročníků titulu První doplňkový svazek Zákonů školských z let 1902-1905 a 1907 a Zákony školské a nařízení, jež se týkají školství ve státě Československém (20 ročníků z let 1919-1938).

Manuscriptorium

Manuscriptorium, je významnou evropskou digitální knihovnou specializující se výhradně na historické dokumenty. Nabízí nástroje pro ukládání dokumentů a vytváření metadat ve formátech speciálně vytvořených pro zpracování rukopisů, starých tisků a dalších historických dokumentů.

V Manuscriptoriu nalezneme digitální kopie dokumentů z knihovny Evangelické teologické fakulty. Knihovna navázala spolupráci s Manuscriptoriem v roce 2004. V rámci dílčích projektů nechala zrestaurovat a následně na objednávku digitalizovat celkem 18 dokumentů.

Vlastní nástroje pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů

Je třeba zmínit také digitální knihovny, které si knihovny vytvářejí samy na základě vlastních požadavků. Jednou takovou je Digitální knihovna střediska vědeckých informací FSV UK (http://katalog.fsv.cuni.cz/digitalniknihovna ), obsahující rozsáhlou sbírku digitalizovaných periodik, další je Digitalizovaná knihovna Katolické teologické fakulty UK – Depositum (http://depositum.cz ).

Ochrana dokumentu nebo výpůjčka?

Podmínky pro dlouhodobou ochranu fondů nelze vždy garantovat, pokud knihovna v rámci svého poslání fond zpřístupňuje čtenářům. Dokument trpí změnou klimatických podmínek, působením světla a mechanickým opotřebením. Z tohoto pohledu lze považovat výpůjčku dokumentu za degradační činitel. Ostatně jedním z opatření u vysoce poškozeného dokumentu je vyloučení z výpůjčního režimu.

Zpřístupnění fondu na úkor jeho ochrany či jeho znepřístupnění je určováno strategií knihovny. Závisí na tom, zda knihovna upřednostňuje ochranu dokumentu na úkor jeho výpůjčky či se přiklání na stranu uživatele a snaží se svůj fond především zpřístupnit.

O přístupnosti dokumentu případně jeho vyřazení s výpůjčního procesu rozhoduje fyzický stav dokumentu, počet existujících exemplářů eventuálně existence alternativních zpřístupnění obsahu dokumentu. Knihovna může omezit výpůjčku dokumentu, pokud zpřístupňuje jeho digitální kopii.

Během průzkumu byly knihovny dotázány, jaký z přístupů preferují, zda ochranu fondu nebo jeho zpřístupnění. Respondenti měli preference své knihovny určit na stupnici od jedné do pěti (1 pro ochranu dokumentu – 5 pro zpřístupnění dokumentu).

Tabulka 10 - Ochrana fondu vs. zpřístupnění fondu

Graf 2 Přístupnost fondu

Konkrétně u této otázky jsem se obávala převahy neutrální odpovědi – 3. stupeň. Při pohledu na graf však zjistíme, že byly voleny všechny typy odpovědí, což je důkazem toho, že toto téma knihovny zajímá a zároveň na záležitost mají vyhraněný názor. Na druhou stranu právě tyto rozdíly v přístupu jsou problematické v kontextu centralizace knihovnických činností. Knihovny mohou mít rozdílný názor "na tzv. zveřejnění" bibliografických záznamů historických exemplářů v centrálním katalogu UK apod.

Potřeby knihoven – shrnutí, komentáře, doporučení

Na závěr dotazníku byly knihovny požádány o vyjádření hlavních potřeb knihoven. Závěrečná shrnující otázka odráží nejen skutečný stav fondu, ale i cíle a priority knihovníků v oblasti ochrany historických fondů.

Možnosti, které byly v otázce nabídnuty, kopírují témata řešená podrobněji v dotazníku .

Graf 3 naznačuje, které potřeby jsou pro knihovny klíčové. Na prvním místě je bibliografické zpracování fondů, za ní následuje digitalizace fondu. Tato témata jsou v souvislosti s péčí o historické fondy diskutována nejvíce. Oblasti bibliografického zpracování a digitalizace fondu spolu úzce souvisejí zejména z důvodu tvorby a sdílení dat v knihovnických systémech a systémech zpřístupňování digitalizovaných dokumentů.

Ochranu fyzického stavu fondu řeší restaurování dokumentů a odborný průzkum stavu fondu. Veškerým snahám v oblasti péče o historický fond by měl předcházet odborný průzkum fondu. Na základě jeho výsledků je pak možné správně určit nejvíce ohrožené exempláře a včas zabezpečit jejich restaurování.

Potřeba nákupu technického vybavení se týká zejména přístrojů regulujících klimatické podmínky ve skladech a digitalizačních zařízení.

Potřeba větších skladovacích prostor je v případě knihoven jakousi konstantou.

Nedostatek skladových prostor je možné řešit buď nákupem vhodného nábytku, např. posuvných regálů, nebo stavebními úpravami. Pro knihovny sídlící v pronajatých budovách je tento problém jen těžko řešitelný.

Nedostatek personálu v knihovně negativně ovlivňuje všechny knihovnické procesy a brání jí v dalších nových aktivitách. Trvalé navýšení pracovních míst v knihovnách je v současnosti pro mnohé knihovny obtížně řešitelné. Částečným řešením může být využití potenciálu uvnitř univerzity, například vytváření míst pro praxi studentů v oborech historie, archivnictví či knihovnictví, nebo řešení dílčích úkolů prostřednictvím diplomových zadání.

Graf 3 Potřeby knihoven - shrnutí

V současnosti knihovny úspěšně spolupracují v prostředí společného informačního a knihovního systému. Spolupráce existuje i v oblasti informačního vzdělávání nebo digitalizace dokumentů a jejich zpřístupňování. V oblasti péče o historické fondy spolupráce mezi knihovnami prozatím neexistuje. Přes veškeré rozdíly je práce v knihovnách ovlivňována stejným organizačním a legislativním rámcem Univerzity Karlovy. Ať již by šlo o předání zkušeností, vytvoření společného metodického podkladu či hledání finančních zdrojů, domnívám se, že v oblasti ochrany a péče o historické fondy lze mezi jednotlivými knihovnami UK uvažovat o spolupráci.

Podrobné studie o historických fondech v jednotlivých knihovnách, kapitoly věnované zásadám a doporučením pro péči o historický knižní fond i rozsáhlou fotodokumentaci k tomuto průzkumu naleznete ve stejnojmenné diplomové práci obhájené v květnu 2011 na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Práce je přístupná z digitálního repozitáře UK.

Seznam zkratek:

AKS Automatizovaný knihovnický systém

DějPřV Dějiny přírodních věd (Matematicko-fyzikální fakulta)

ETF Evangelická teologická fakulta

FaF Farmaceutická fakulta

FF Filozofická fakulta

FSV Fakulta sociálních věd

FTVS Fakulta tělesné výchovy a sportu

Gyn.-por. Gynekologicko-porodnická klinika (1.LF)

HTF Husitská teologická fakulta

KTF Katolická teologická fakulta

LF Lékařská fakulta

MFF Matematicko-fyzikální fakulta

PedF Pedagogická fakulta

PF Právnická fakulta

PřF Přírodovědecká fakulta

PřF Bio. Přírodovědecká fakulta, Biologické sekce

PřF Geogr. Přírodovědecká fakulta, Geografické sekce

PřF Geol. Přírodovědecká fakulta, Geologické sekce

PřF Chem. Přírodovědecká fakulta, Knihovna Chemické sekce

UDA UK Ústav dějin a archiv Univerzity Karlovy

ÚDL Ústav dějin lékařství

ÚDU Ústav pro dějiny umění (Filozofická fakulta)

UK Univerzita Karlova v Praze

Poznámky

1 Dále jako ETF, seznam zkratek je umístěn konci článku.

2 Dále jako KTF.

3 Dále jako PF.

4 Dále jako 1. LF.

5 Dále jako PřF.

6 Dále jako PedF.

7 Specializovaná lékařská knihovna založena v roce 1841 byla při lékařské fakultě tehdy Karlo-Ferdinandovy univerzity. Její knižní fondy jsou dnes součástí sbírek Knihovny Ústavu dějin lékařství a Národní lékařské knihovny.

8 V katalogizačním modulu jsou jako pomůcky pro tvorbu bibliografických záznamů vytvářeny šablony obsahující povinná pole ve formátu MARC 21 pro jednotlivé typy dokumentů. Např. BK – knihy, RP – rukopisy a starétisky, SE – seriály.

9 Mezinárodní standard pro popis starých tisků – Anglo-American Cataloguing Rules, 2nd Ed., Descriptive Cataloging of Rare Books.

10 Terminus technicus používaný restaurátory pro známky poškození papíru vodou.

11 Např. Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně; Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb aj.

12 Dále jako FSV.

13 Dále jako MFF.

14 FF UK a KTF UK údaj k 07/2012, ostatní k 05/2011.

15 Celý název projektu "Archivace a zpřístupnění digitálních verzí kvalifikačních prací na Univerzitě Karlově v Praze (eVŠKP)"

Literatura

BEČVÁŘ, Jindřich, et al. Dějiny Univerzity Karlovy: 1918-1990, IV. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998. 671 s. ISBN 80-7184-539-6.

ĎUROVIČ, Michal, et al. Restaurování a konzervování archiválií a knih. Vyd. 1. Praha : Paseka, 2002. 517 s. ISBN 80-7185-383-6.

FALTYSOVÁ, Vlasta; POHLEI, Pavel, eds. Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa. Hildesheim : Olms-Weidmann, 1999. Band 1.1, Tschechische Republik, Prag, Teil 1, s. 236 . ISBN 3-487-10353-2.

KAFKOVÁ, Ivana. Průzkum fondů starých tisků a rukopisů fakultních knihoven Univerzity Karlovy v Praze = Survey of Old Prints and Manuscripts Collections in Faculty Libraries of Charles University in Prague. Praha, 2011. 122 s., xxxv s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2011. Vedoucí diplomové práce Barbora Drobíková.

Manuscriptorium: building Virtual Research Environment for the Sphere of Historical Resources [online]. Beta verze. [Praha]: 14.10.2009, 06/2010 [cit. 2010-09-26]. Dostupné z: <http://beta.manuscriptorium.com/>.

Národní knihovna České republiky [online]. 2006 [cit. 2011-04-25]. Správa a ochrana fondů. Dostupné z: <http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_ookf.htm>.

PETRÁŇ, Josef , ed. Památky Univerzity Karlovy. Praha : Karolinum, 1999. 363 s. ISBN 80-7184-855-7.

Univerzita Karlova v Praze, Ústav výpočetní techniky. Digitool [online]. 2004, 13.04.2001 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z: <http://digitool.cuni.cz/>.

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). epravo.cz. [online]. [cit. 2011-04-25]. Dostupný z <http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-29-cervna-2001-o-knihovnach-a-podminkach-provozovani-verejnych-knihovnickych-a-informacnich-sluzeb-knihovni-zakon-2631.html >. ISSN 1213-189X.

CITACE:

Kafková, Ivana. Průzkum fondů starých tisků a rukopisů fakultních knihoven Univerzity Karlovy v Praze. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 2, s. 77-94 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna122/kafk.htm>. ISSN 1801-3252.

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |