|
Jak se rodí Národní technická knihovna
[Zdeněk A. Tichý]
 Státní
technická knihovna se připravuje na řadu novinek, které zásadním
způsobem promění její činnost. Chystaná změna jejího názvu na Národní
technickou knihovnu sice patří k těm nejviditelnějším, ale mnohem
podstatnější jsou důvody, které s přejmenováním souvisejí. A tím
nejdůležitějším je výstavba nové budovy, která začala v polovině
letošního října. Ve vysokoškolském areálu v Praze-Dejvicích tak vyroste
do konce roku 2008 nejmodernější knihovna v České republice. Náklady na
vybudování objektu Národní technické knihovny, v němž budou navíc
soustředěny i fondy dalších tří knihoven, přesáhnou dvě miliardy korun.
[pokračování...]
Proměny Studijní a vědecké knihovny v
Hradci Králové [Zdeněk A. Tichý]
 Výstavbou
nové budovy Studijní a vědecké knihovny a připravovaným projektem
rekonstrukce objektu pro Městskou knihovnu se Hradec Králové záhy
přiřadí k těm městům, která se mohou pochlubit nejmodernějšími
knihovnickými institucemi. V případě centra Královéhradeckého kraje jde
navíc o přirozenou návaznost na místní bohatou kulturní tradici – první
pokus o založení Čtenářské společnosti, která by za úplatek půjčovala
knihy, je zde datován již rokem 1782. A v 19. století se Hradec Králové
stal jedním z center národního obrození a vznikaly zde nejrůznější
vlastenecké a vzdělávací spolky, z nichž měl téměř každý i vlastní
knihovnu nebo čítárnu. V jejich prostorách se zároveň pořádaly osvětové
akce, vzdělávací přednášky, komorní koncerty a recitační večery. [pokračování...]
V
Hradci Králové promění továrnu na knihovnu [Zdeněk A. Tichý]
 Hradec
Králové má velkou šanci na to, aby se o něm brzy mluvilo jako o městě
nad jiné knihovnám zaslíbeném. V plném proudu je zde výstavba Studijní a
vědecké knihovny a pokud nezůstane jen u "předvolebních" slibů, dočkají
se záhy moderního prostředí také zaměstnanci a čtenáři Knihovny města
Hradce Králové. Tentokrát by ale nemělo jít o novou budovu, ale o
přestavbu bývalé továrny pro knihovnické účely podle projektu architekta
Davida Vávry. [pokračování...]
Univerzální sušicí komora zachraňuje
vzácné knihy [Jiří Neuvirt]
 Po
povodních v roce 2002 se ukázalo, že v České republice neexistuje
zařízení, ve kterém by bylo možné sušit větší množství historicky či
umělecky cenných předmětů, dokumentů, knih apod. Dokladem toho je
příklad Městské knihovny v Praze, kde ještě po čtyřech letech od řádění
přírodního živlu zbývá kolem 1300 zamrazených knih v kožených či
pergamenových vazbách, které nebylo možné usušit tak jako běžný knihovní
fond tepelnou metodou zorganizovanou Národní knihovnou s využitím
sušáren dřeva.
Každý materiál vyžaduje při sušení specifické podmínky, jež zaručí jeho
minimální poškození. Proto při úvahách o vybudování vhodného sušícího
zařízení bylo zřejmé, že by bylo nanejvýš žádoucí, aby šlo o zařízení
univerzální, které umožní usušení daného materiálu ve shodě se
současnými poznatky. Pod vedením Národní knihovny vzniknul neformální
tým odborníků a výsledkem jeho práce je prototyp univerzální sušicí
komory, který byl srpnu 2006 uveden po kolaudaci do provozu.
[pokračování...]
|
