|obsah|  |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

Knihovna plus

2009, číslo 1

Skandinávské knihovny očima předních knihovnických expertů z Evropy, USA, Nového Zélandu a Austrálie

Andreas Mittrowann

Úvod

V zemích s dobře fungujícími veřejnými knihovnami se mnoho institucí zabývá zpracováváním perspektivních řešení jednotlivých otázek moderního řízení knihoven. Intenzívní výměna myšlenek mezi odborníky na mezinárodní úrovni a hlavně využití širokého okruhu praktických zkušeností může poskytnout hodnotné podněty všem partnerům. Z tohoto důvodu Bertelsmannova nadace v Německu (www.bertelsmann-stiftung.de) založila v roce 1996 "nternational Network of Public Libraries". Tomuto projektu se věnovala malá skupinka mezinárodně uznávaných expertů z veřejných knihoven s vysokou motivací a vysokým stupněm praktické orientace, která se snažila vyvinout inovativní řešení a efektivně je šířila. Perspektivní modelová řešení pro oblasti jako je řízení, udržení zájmu uživatelů, technologie nebo strategie spolupráce byla vyvinuta odborníky z praxe pro praktiky v provozu. Cíle budování sítě byly:

• shromáždit know-how v mezinárodním měřítku,
• zkvalitnit výměnu zkušeností mezi odborníky ve veřejných knihovnách,
• zpracovat úspěšné koncepce,
• a především podpořit transfer praktických aplikací těchto poznatků.

Výsledky projektu jsou dostupné na www.public-libraries.net.

Ačkoliv nadace po několika letech financování akce ukončila její sponzorování v roce 2004, skupina odborníků se rozhodla v projektu pokračovat nezávisle pod názvem PLIN (Public Libraries International Network). Ke značným přínosům tohoto mimořádného úsilí patřily mimo jiné i četné mezinárodní konference.

V průběhu přípravy konference ve Finsku nazvané "Spolupráce severských knihoven v evropské a celosvětové perspektivě – řízení a strategie zavádění nových struktur" v Espoo v září 2007 požádala Maija Berndtsonová Bertelsmannovu nadaci, zda by byla ochotna nabídnout určitý pohled zvnějšku na vývoj a rozvoj severských knihoven jako příspěvek na tuto konferenci. Důraz měl být kladen na otázky jako například "Proč Nadace pozvala zástupce severských knihoven k účasti na síti?" Nebo "Které specifické rysy charakterizují sverské knihovny?" Odpovědi měly sloužit jako základna pro budoucí strategické úvahy o budoucnosti skandinávských knihoven.

Ke splnění požadavku bylo nakonec využito SWOT analýzy (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) a členům PLIN byly pak rozeslány e-mailem dotazníky s otázkami uvedenými níže. Analýza shromážděných odpovědí vytvořila platformu pro přednášku "Potenciál severských veřejných knihoven viděný zvenčí", která se následně uskutečnila v Helsinkách a konala se také na Výroční konferenci vedoucích pracovníků dánských veřejných knihoven ve Vejle v únoru 2008.

Představitelé PLIN byli požádáni o poskytnutí odpovědí na následujících pět otázek:

• Která tři klíčová slova vás napadnou, když přemýšlíte o veřejných knihovnách v severských zemích?
• Jaké přednosti mají podle vašeho názoru severské veřejné knihovny?
• Jaké slabiny mají podle vašeho názoru severské knihovny?
• Jaké příležitosti mají podle vašeho názoru severské veřejné knihovny?
• Co podle vašeho názoru hrozí severským knihovnám?

Odpovědělo celkem 14 ředitelů knihoven z téměř 30 aktivních členských zemí sítě, z toho 6 bylo z Evropy, 4 z Nového Zélandu a Austrálie a zbývající 4 byli ze Severní Ameriky.

Níže jsou uvedeny nejčastější odpovědi na jednotlivé otázky včetně shrnutí a závěrů.

I. Která tři klíčová slova vás napadnou, když přemýšlíte o veřejných knihovnách v severských zemích?

Respondenti uváděli především tato klíčová slova:

1. Inovace (10)
2. Architektura, nábytek a budovy (6)
3. Moderní, špičkový, pokrokový (3)
4. Nejmodernější technika, nové technologie (3)
5. Dostatek zdrojů (2)

Jak je patrné z výše uvedeného pořadí, nejčastěji byla zmiňována inovace s 10 výskyty. Ukázalo se, že po celém světě se severské knihovny stávají synonymem pro inovace v knihovnách a termíny, které se umístily na druhém, třetím a čtvrtém místě mohou být podle autora článku jen potvrzením tohoto faktu a považovány za příklady inovací. Z odpovědí na tuto otázku tedy jasně vyplynulo, že:

• severské knihovny jsou dobře známy a respektovány pro své budovy (postavené s vědomím dlouhodobé perspektivy), vybavení a vstřícnost, pokud jde o využití nových technologií. V posledních pěti letech došlo k aplikaci IT obzvláště v oblasti samoobslužných zařízení a automatických robotů na vracení nosičů informací;
• plánované stavby nových knihoven v Arhusu a Helsinkách nebo inovativní rozšíření Stockholmské městské knihovny jsou konkrétními důkazy oprávněnosti těchto hodnocení;
• digitální marketing služeb knihoven prostřednictvím blogů na webových stránkách, virtuálních knižních klubů, multikulturálních internetových knihoven nebo řady různých služeb ve spojení s audiovizuálními médii jako např. možnostmi stahování hudby je zvláště významný.

II. Jaké přednosti mají podle vašeho názoru severské veřejné knihovny?

Odpovědi na předcházející otázku už naznačují, že severské knihovny se těší převážně pozitivnímu obrazu po celém světě. V komentářích k přednostem knihoven je to zdůrazněno v celé řadě různorodých odpovědí. Pro lepší přehled o těch základních je autor rozdělil do čtyř skupin, v jejichž rámci jsou přednosti heslovitě konstatovány. (Toto členění se objevuje i v odpovědích na další otázky).

Postoj k veřejným knihovnám a jejich poslání

• Masivní politická podpora, knihovnické legislativy a tudíž finanční stabilita
• Dlouhá tradice vynikajících knihoven
• Silná podpora knihoven a modelů komunitního využití obcemi
• Silná podpora jedinečného jazyka a literatury
• Ochota experimentovat
• Ochota učit se a sdílet vzdělání
• Hbitost, bystrost
• Inovace v rámci rozpočtových limitů

Spolupráce a komunikace

• Spolupráce je návykem

Zdroje a náklady

• Vysoká úroveň ředitelů a personálu, solidní odborná základna
• Krásné budovy, které slouží jako veřejné prostory: každý je zván
• Přiměřené financování
• Technické inovace
• Technologicky vzdělaný personál
• Architektura
• Zařízení, která jsou předzvěstí budoucnosti

Využívání a služby

• Intenzívní využití
• Cílevědomá práce na standardech, kterým ostatní národy musejí věnovat pozornost

Ukazuje se, že v obecném vnímání je jasná korelace mezi politickým respektováním severských knihoven státem a obcemi a financováním knihoven. A to je také odpověď na otázku možné role modelu nabízeného severskými knihovnami: jen ty knihovny, které jsou integrální součástí státní politiky a politiky komunitní a jejichž práce stejně tak jako důležitost jsou dostatečně uznávány, budou moci působit v dlouhodobé perspektivě. Ukazateli toho jsou národní legislativa a strategické plány. (Jsou nicméně k dispozici také ve Velké Británii, na Novém Zélandu nebo v Singapúru].

Odpovědi na tuto otázku shrnuje autor příspěvku heslovitě takto (někteří respondenti odpověděli otázkou):

• Příliš mnoho sebeuspokojení, hrozby jsou registrovány až už je příliš pozdě
• Někdy spíše konzervativní postoj k rozvoji služeb
• Nepřístupnost novým myšlenkám a koncepcím ze zahraničí
• Zpochybnění hodnoty a důrazu kladeného na četbu
• Tendence ke zpožděné reakci na požadavky občanů
• Žádná velká rozmanitost (s výjimkou některých míst v Dánsku)

Zdroje a náklady

• Budovy knihoven v severských knihovnách jsou v mnoha případech spíše starší
• Velmi drahé ve srovnání s německými knihovnami
• Určitý chlad ve využívání tkanin a dřeva včetně povrchové úpravy
• Omezený vydavatelský (publikační) program, který by mohl vést k redukci šíře fondů
• Tradiční tištěné sbírky nereflektují potřeby přistěhovalecké populace

Komunikace a kooperace

• Malá publicita "příběhu severských knihoven" ve světě
• Omezená spolupráce s ostatními odborníky (návrháři, novináři, manažery z oblasti marketingu) a výzkumníky
• Konkurence při financování – veřejném a filantropickém

Využívání a služby

• Jsou severské knihovny připraveny na případný pokles využívání služeb a redukce rozpočtu?
• Není zde přehnané sebeuspokojení, že obvyklá uživatelská základna přežije a knihovny s nimi?
• Relativně nízké využití služeb knihoven v některých severských zemích
• Omezená otevírací doba ve večerních hodinách/o víkendech
• Byrokracie
• Struktura formátu MARC

Když uvažujeme o slabinách, možný "komunikační problém" v severských knihovnách je evidentní. Vychází najevo, že řada služeb poskytovaných v multikulturálních oblastech je širšímu okruhu expertů v jiných zemích málo známa. Prohlášení typu: "Neseznamují dost hlasitě se svým příběhem okolní svět". "Žádná velká rozmanitost (s výjimkou některých míst v Dánsku)" nebo "Tištěné sbírky by měly reflektovat potřeby přistěhovalecké populace" to dokazují, protože takové služby jako "International Library" (Mezinárodní knihovna) ve Stockholmu nebo multikulturální internetové knihovny v Dánsku a Finsku, jsou příklady srovnatelné s ostatními knihovnami v Evropě. Prohlášení týkající se spolupráce s ostatními odborníky a důležitosti tištěných fondů, která se objevují znovu v kapitole o příležitostech, jsou v tomto kontextu zvláště zajímavá, protože se dají aplikovat na podobnou situaci ve veřejných knihovnách jiných zemí. Na tomto místě je třeba znovu zdůraznit, že jde o individuální hodnocení ředitelů knihoven s mezinárodními zkušenostmi, kteří jsou úspěšní ve svých zemích, ale kteří tu nicméně nevystupují jako představitelé institucí, a kteří tudíž nabízejí vlastní názory, i když jsou vlivnými osobnostmi.

Příležitosti veřejných knihoven vidí ředitelé PLIN perspektivně zejména v:

• pokračování v dosavadním trendu s cílem zůstat nejlepšími zařízeními na světě;
• uhájení pozice světových lídrů v oblasti výstavby knihoven a technických inovací;
• rozšíření služby občanům o další nové nabídky;
• jejich působení jako vzorových center IT;
• ochotě nahlížet na "novou" knihovnu z hlediska (funkčnosti) zařízení (Århus, Stockholm);
• využití možností financování z evropských zdrojů;
• pozitivním postoji politiků poskytujícím dobré podpůrné zázemí;
• adaptaci rozvoje činnosti a služeb knihoven z hlediska potřeb obyvatel obce;
• rozvoji integrovanějších služeb ve spolupráci s dalšími jejich poskytovateli z veřejného a soukromého sektoru;
• rozvoji knihoven jako zařízení umožňujících uživateli využívat programů pro samouky při poskytování rozvinutých specializovaných služeb, kde je to nutné;
• dalším rozšíření společných iniciativ digitálních knihoven;
• spolupráci s knihovnami v ostatních zemích;
• informování knihovníků v ostatních zemích o službách pro přistěhovalce a technologických inovacích, propagace služeb knihoven mezi přistěhovalci;
• lepším informování o tom, co se děje (IFLA konference v Helsinkách, Kodani nebo Stockholmu);
• stále větší šanci angažovat se jako partner v celoživotním vzdělávání;
• spolupráci na vydávání tištěných publikací pro přistěhovalce.

Odpovědi na tuto otázku jsou relevantní i pro veřejné knihovny v ostatních zemích. Uvedené formulace jako například "Adaptace a rozvoj činnosti a služeb knihoven z hlediska potřeb obyvatel obce" nebo "Rozvoj knihoven jako zařízení umožňujících uživateli využívat programů pro samouky při poskytování rozvinutých specializovaných služeb, kde je to nutné" se týkají knihoven všude na světě. V tomto ohledu by tato kapitola podle AM mohla sloužit jako seznam pracovních úkolů pro každou knihovnu. Zvláště často se vyskytuje slovo "spolupráce". AM v souvislosti s tím poznamenává, že všechny projektové a vývojové práce naznačují, že veškeré úsilí musí být nasměrováno na vzdělání, ale že vzdělávání jednotlivými vzdělávacími institucemi již dnes není dostačující a přinejmenším alespoň jedna pracovní hypotéza pro tuto oblast podle něj zní: "Pouze když budou pracovat společně, budou knihovny a další poskytovatelé vzdělání v městě či regionu dost silné k odolávání vynořující se globální konkurenci.

Pokud jde o hrozby, lze pozorovat, že se respondenti především obávali o osud knihovny jako kulturního centra, možnou izolaci severských knihoven od ostatní Evropy, redukce finančních prostředků a nedostatečné spolupráce. V odpovědích se to projevilo takto:

Postoj k veřejným knihovnám a jejich poslání (viz formulace otázky č. 5)

• že nezůstanou důležitým zařízením a hodnotnou veřejnou institucí;
• že zůstanou pouze knihovnami půjčujícími knihy vzhledem k problémům s copyrightem digitálních dokumentů;
• že dojde k selhání knihovny jako odborného "tržiště informací", bude-li připoutána pouze k personálu jedné knihovny;
• že neodolají politickému tlaku na to, že jako instituce nejsou důležité a nebudou využívány;
• že nebudou schopny si udržet dynamiku, pokud jde o otevřenost novým myšlenkám; bude to velmi těžké, když jsou oceňovány jako nejlepší na světě
• že se stanou uzavřeným systémem v rámci Evropy;
• že budou věnovat značnou energii vzrušujícím rolím a zapomenou na to nejdůležitější: že knihovny budou vždycky apriori o knihách; nižší finanční zabezpečení knihovních fondů začne působit veřejnou nespokojenost.

Zdroje a náklady (viz formulace otázky č. 5)

• že některé knihovny, jež slouží velmi malým obcím, nezískají dostatečné zdroje na inovace;
• že se projeví zvýšení investičních nákladů na financování samoobslužných činností.

Spolupráce a komunikace (viz formulace otázky č. 5)

• nedostatek spolupráce.

Celkově lze říci, že se objevovaly podobné výroky jako v případě odpovědí na otázku o slabinách. Nejen knihovny v severských, ale i v ostatních zemích se potýkají s tím, aby pro sebe zajistily uznání, že jsou "institucemi s přidanou hodnotou" pro obce. V tomto kontextu je obzvláště důležité věnovat pozornost velmi zajímavým komentářům ke klasické roli knihoven s odpověďmi jako např. "Věnujeme příliš mnoho energie vzrušení novými rolemi a pro to zapomínáme na tu nejdůležitější – knihovny mají být apriori vždycky o knihách" nebo "Nižší finanční zabezpečení začíná vyvolávat veřejnou nespokojenost" spolu s otázkou "Jsou (knihovny) dostatečně silně zaměřeny na hodnotu četby jako takové?", jež identifikovaly problém, který je důležitý v mezinárodním měřítku:

• na které priority se mají knihovny zaměřit při omezeném financování činnosti?
• nezapomínají knihovny na svůj základní "byznys" – podporu čtenářství – na úkor věnování pozornosti novým technologiím?

Knihovny musejí zvážit strategické možnosti a činit rozhodnutí vzhledem k jejich konkrétnímu prostředí a po provedení lokální SWOT analýzy. V tomto ohledu tato SWOT analýza, která byla provedena ve velkém měřítku, může být také aplikována v měřítku menším – má smysl ji provádět v každé knihovně a může napomoci procesu rozhodování.

VI. Shrnutí a návrhy

Nejdůležitější názory z průzkumu lze shrnout takto: Severské veřejné knihovny jsou vnímány v zahraničí hlavně jako inovativní, technologicky vyspělé, pokrokové a dobře financované. Jejich vynikající budovy jsou uznávány po celém světě.

Přednosti: Jsou zjevné s ohledem na politickou podporu, finanční stabilitu i profesionální a vzdělanostní úroveň personálu a ředitele, kteří myslí perspektivně.

Slabiny: Silný důraz na rozmanitost a přistěhovalce může být potřebný, ale to je známá tendence i v mnoha dalších evropských zemích. Navíc je na tomto poli velký potenciál pro lepší spolupráci s dalšími partnerskými organizacemi. Lze pozorovat malou ochotu k přijímání myšlenek a podnětů ze zahraničí a omezenou aktivitu v rozšiřování informací o úspěších severských knihoven do dalších zemí.

Příležitosti: Jsou obrovské! Je třeba dodržovat standardy a dále na nich stavět, integrovat politiky a občany. Je třeba usnadňovat služby a rozvíjet nové s partnery z veřejného i soukromého sektoru. Spolupráce v oblasti vzdělávání a kultury zůstává megatrendem.

Hrozby: Je třeba věnovat intenzívní pozornost vývoji autorského práva a očekávání zákazníků. Knihy nemusejí tak rychle zastarávat, jak si možná myslíme. Ignorance spolupráce a sdílení služeb může vyústit ve vážný problém.

Poznámka

Samozřejmě, odpovědi a hodnocení zpracovaná členy sítě mohou také zahrnovat protikladná prohlášení – nicméně, ale je hmatatelné, že využití výsledků by mohlo být jak inspirativní, tak zajímavé pro další rozvoj a vytyčení strategické linie severských knihoven (ale nejen severských).

Autor děkuje členům PLIN za ochotu zúčastnit se průzkumu a Bertelsmannově nadaci a společnosti ekz. Bibliothesservice v Reutlingenu, které umožnily prezentace v Helsinkách a Vejle.

Je jasné, že problémy knihoven v Evropě mají své podobnosti i odlišnosti. Domnívám se však, že pohledy předních odborníků i metoda SWOT mohou být užitečné i pro středoevropské veřejné knihovny a to jak v národním, tak také regionálním či místním měřítku.

Přednášky a prezentace jsou k dispozici na URL:
www.lib.hel.fi/docs/julkaisut/hanaholmen092007_Andreas_Mittrowann.ppt  http://www.bibliotekslederforeningen.dk/uploads///aarsmode2007/Mittrowann2.pdf

Přeložil a upravil:

PhDr. Miroslav Ressler,
Knihovnický institut Národní knihovny české Republiky
Miroslav.Ressler@nkp.cz

MITTROWANN, Andreas. The potential of Nordic Public Libraries: An outside perspective. [Potenciál skandinávských knihoven : perspektiva zvnějšku]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no.4, s. 22-26. ISSN 0036-5602.

CITACE:
Mittrowann, Andreas. Skandinávské knihovny očima předních knihovnických expertů z Evropy, USA, Nového Zélandu a Austrálie. Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus91/ressl.htm>. ISSN 1801-5948.

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |