|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna plus

2015, číslo 1


 

Finské knihovnictví v praxi – Univerzitní knihovna v Tampere

Mgr. Jiří Mazal/ Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci / Palacky University Library Olomouc

Resumé:

Článek pojednává o studijním pobytu v Univerzitní knihovně v Tampere, Finsko. Popisuje strukturu tamější univerzity a zejména začlenění knihovny, včetně jejích částí. Podrobnější pozornost je zaměřena na akvizici a akviziční politiku, knihovní management a marketing, informační vzdělávání, elektronické informační zdroje a digitální repozitář. Závěr článku srovnává finské a české vysokoškolské knihovny, včetně inspirace, kterou lze z finského knihovnictví převzít.

Klíčová slova:

Finsko, knihovnictví, Univerzitní knihovna v Tampere, univerzitní knihovny.

Resumé:

The article deals with a visiting study at the Tampere Unversity Library, Finland. The structure of the university is described, in particular with respect to the integration of the library and its parts. Special attention is given to acqusitions and the policy of acquisition, to the library management and marketing, education in informatics, electronic information sources and the digital repository. The conclusion compares the Czech and the Finnish university libraries, highlighting the inspiration that can be drawn from the Finnish example.

Keywords:

Finland, librarianship, University Library in Tampere, university libraries

 

Finské knihovnictví zejména díky míře uplatňování informačních technologií již dlouho patří ke světové špičce, stejně jako úroveň finského vzdělávání. Ač země rozlohou mnohem větší než Česká republika- má ve srovnání s ČR pouze poloviční počet obyvatel. Nejen finským studentům je přitom k dispozici úctyhodných 14 univerzit1.

V poslední době se tento stát potýká s hospodářskými problémy, souvisejícími mimo jiné s úpadkem firmy Nokia2, tudíž i zde jsou veřejné rozpočty včetně knihovních omezovány. Finské knihovny však stále představují vzor hodný následování. Jejich typickým znakem je rozvinutá vzájemná spolupráce, proto nepřekvapí, že Finská národní knihovna3 je současně knihovnou univerzitní. Dochází tu k částečnému prolínání a sdílení funkcí městských i univerzitních knihoven ve větší míře, než jsme tomu zvyklí u nás.

V srpnu 2014 jsem prostřednictvím Fondu podpory zahraničních cest Asociace knihoven vysokých škol4 dostal příležitost navštívit jednu z největších univerzitních knihoven ve Finsku nacházející se na Univerzitě v Tampere. Jí budou věnovány následující řádky.

 

Obr. 1 Budova Linna, hlavní knihovna

Obr. 1 Budova Linna, hlavní knihovna

 

Obr. 2 Hlavní knihovna, zázemí samoobsluženého stroje na vracení knih

Obr. 2 Hlavní knihovna, zázemí samoobsluženého stroje na vracení knih

 

Obr. 3 Hlavní knihovna, budky pro volání z mobilů

Obr. 3 Hlavní knihovna, budky pro volání z mobilů


Obr. 4 Hlavní knihovna, stoly pro práci studentů

Obr. 4 Hlavní knihovna, stoly pro práci studentů

Dnešní Univerzita v Tampere (Tamperská univerzita, v originále Tampereen yliopisto) byla původně založena již v roce 1925, ale jmenovala se Občanská kolej a sídlila v Helsinkách. Až v roce 1960 se přemístila do třetího největšího finského města Tampere. Dnes představuje multidisciplinárně zaměřenou instituci s cca 15000 studenty a 2100 zaměstnanci5. V Tampere navíc působí ještě Tamperská univerzita technologie zaměřující se na inženýrské obory.

Univerzita v Tampere má mírně odlišnou strukturu než je obvyklé v ČR. Je rozdělena do devíti škol (původně fakult) s převážně společenskovědními obory, ale také lékařstvím. Knihovna a ostatní provozy jsou označovány jako „nezávislé instituce“. Ředitel knihovny je podřízen přímo rektorovi, kterému je zodpovědný. Univerzita má dva prorektory. Jako poradní orgán slouží knihovní rada (14 členů), která má však pouze doporučující funkci.

Knihovna má tři části – Hlavní knihovnu, sídlící v budově Linna, knihovnu Humanika (pro humanitní a společenské obory) a Tertio (lékařskou knihovnu)6. Současně s těmito knihovnami však existuje množství knihoven na jednotlivých školách, některé ani nemají svůj fond evidovaný ve společném katalogu, provádějí vlastní akvizici a katalogizaci, spolupráce tudíž není příliš těsná.

Dále se článek zaměří na jednotlivé problémové okruhy, které byly cílem stáže.

Obr. 5 Knihovna humanika, samoobslužné půjčovací zařízení
 

Akvizice a akviziční politika

Pro všechny tři součásti knihovny jsou dokumenty nakupovány a zpracovávány centrálně. Výrazně se uplatňují e-dokumenty, přibližně 30 % knih je v elektronické formě, u periodik je tento objem ještě větší a tištěná periodika jsou již jen doplňková. V tištěné formě jsou nakupovány zejména učebnice a dokumenty ve finštině, které nemají alternativu v elektronické podobě.

Většinu finančních prostředků získává knihovna z rozpočtu univerzity, granty nebo projekty jsou zcela marginální. Velkou roli v nákupu elektronických zdrojů hraje konsorcium FinElib (Finnish National Electronic Library), do něhož jsou zapojeny převážně finské univerzitní knihovny7. Toto konsorcium na základě licenčních ujednání zpřístupňuje tři tisíce zahraničních časopisů a 80 bibliografických databází v rozhraní jednotlivých producentů - EBSCO Online, JSTOR, HighWire, Cambridge Scientific Abstracts, Academic Press, SilverPlatter International aj.8

Při určování počtu multiplikátů pro nákup tištěných dokumentů je rozhodující množství studentů v příslušném oboru. Na každých pět studentů je pořízen jeden výtisk.

Používá se knihovní systém Voyager, který vlastní i ostatní finské univerzitní knihovny. Systémová podpora probíhá prostřednictvím Národní knihovny Finska. OPAC se označuje jako Tamcat9.

Velmi zajímavou statistiku všech finských univerzitních knihoven představuje Databáze statistiky vědeckých knihoven (Research library statistics database)10. Lze z ní zjistit řadu statistických údajů o jednotlivých knihovnách, například počet zaměstnanců, velikost fondu, počet uživatelů, výkon meziknihovních výpůjčních služeb apod. všech vědeckých knihoven, které jsou do tohoto statistického zjišťování zapojeny.

Knihovní management a marketing

Knihovna zaměstnává celkem 70 lidí, přičemž patrná je takřka úporná snaha o úsporu personálu. V hlavní knihovně je k dispozici vedle samoobslužných zařízení na půjčování také zařízení na vracení knih, které umí samo určit, do které části knihovny vrácené knihy spadají, a rozděluje je do příslušných vozíků. Knihovna má otevřeno i v době, kdy informační služby nefungují, pulty se zakrývají žaluziemi.

Uživatelé mohou využívat nonstop otevřenou studijní místnost. Každá knihovna má vlastní počítačovou učebnu, která slouží pouze pro školení a není běžně přístupná.

Knihovna má pracovníka, jenž se zabývá propagací knihovních služeb. Byla vypracována podrobná komunikační strategie, která kategorizuje služby a určuje, pro koho jsou určeny. Zároveň definuje, jak uživateli službu nabídnout a jaký k tomu má být použit komunikační kanál, tedy jednoduše „co říci, komu a jak“. Hlavní zásada zní „být profesionální a pomáhat“.

Ke zdrojům informování patří11:

Za hlavní cíl sociálních sítí je považováno šířit informace co nejrychlejším způsobem, a tím změnit pohled uživatelů na knihovnu jako na moderní a iniciativní instituci, přístupnou mladým lidem.

Důležitý je také jednotný vizuální styl knihovny. Všechny nápisy a vývěsky mají být zpracovány jednotně, s logem knihovny, aby byly uživatelem jednoduše identifikovány.

Významná je také služba nazývaná „rezervujte si knihovníka“. Uživatel si může domluvit schůzku s knihovníkem a dopředu mu zaslat údaje o tom, čeho se jeho požadavek týká, což umožňuje pracovníkovi se dopředu na schůzku připravit. Služba je určena hlavně akademickým pracovníkům.

Velká pozornost je věnována marketingu informačního vzdělávání akademických pracovníků. Důležité je představit akademickým pracovníkům nové služby a programy.

Informační vzdělávání, elektronické informační zdroje

Informační vzdělávání je považováno za jednu z hlavních činností univerzitní knihovny. Stalo se povinnou součástí studijních plánů a knihovníci zajišťují výuku, k čemuž slouží počítačové učebny v každé knihovně.

Do výuky je zapojeno na třicet pracovníků knihovny. Velká pozornost byla věnována také překonávání obav vlastních zaměstnanců z nových technologií, aby se z nich stal plně kvalifikovaný personál pro práci s elektronickými informačními zdroji.

Studenti prvních ročníků společenských věd absolvují sedm hodin výuky informačního vzdělávání, u lékařství je to mnohem více. Za rok je odučeno cca 1340 hodin.

Studenti mají k dispozici také online podporu výuky, veškeré materiály jsou zveřejněny na stránkách knihovny12, lékařská knihovna má samostatné rozhraní13.

Nezapomíná se ani na zahraniční studenty, výuka probíhá paralelně i v angličtině. Pro získání základní orientace v knihovně jsou uživatelé zváni na exkurze. V lékařské knihovně jsou také k dispozici iPady, které si uživatelé mohou půjčit domů, čímž je podporováno využívání e-knih a dalších e-zdrojů.

Digitální repozitář, zavádění otevřeného přístupu

Také Univerzita v Tampere se rozhodla pro open access. Původně měla tři repozitáře (dnes sloučené do jednoho), využívající softwarový systém DSpace. Technickou podporu zajišťuje Národní knihovna Finska.

V repozitáři jsou zejména uloženy plné texty diplomových prací (ze strany studentů se však jedná o dobrovolnou záležitost, zveřejnění mohou odmítnout), a materiály akademických pracovníků. Knihovna však za to nic neplatí, v repozitáři jsou tudíž jen takové dokumenty, které byly poskytnuty zdarma, nebo je vydavatelé zveřejňují bezplatně se zpožděním.

Lékařská knihovna

Lékařská knihovna Univerzity v Tampere (Tertio) sídlí na okraji města v budově označované jako Arvo v kampusu Kauppi, v areálu nemocnice TAYS. Samotná stavba je zcela nová, z roku 2009, v objektu se vedle knihovny nachází také učebny Školy zdravotních věd a Lékařské školy14.

Knihovna nabízí velmi příjemné podmínky ke studiu, včetně nábytku od předního finského designéra Eera Aarnia15. Uživatelé tak mají možnost relaxovat v jeho typických křeslech vejcového typu, obklopeni zdařilými plastovými stromky. Nechybí ani příjemná houpací křesílka. Knihovna tak naplňuje svou vizi místa, které uživatelé rádi navštěvují z důvodu příjemného prostředí, byť sami nepotřebují fyzické dokumenty ke studiu.

 

Obr. 6 Lékařská knihovna (Tertio)

Obr. 6 Lékařská knihovna (Tertio)

Obr. 7 Lékařská knihovna (Tertio), hlavní sál

Obr. 7 Lékařská knihovna (Tertio), hlavní sál

Obr. 8 Lékařská knihovna (Tertio)

Obr. 8 Lékařská knihovna (Tertio)

Obr. 9 Lékařská knihovna (Tertio), odpočinková zóna

Obr. 9 Lékařská knihovna (Tertio), odpočinková zóna

Obr. 10 Lékařská knihovna (Tertio), odpočinková zóna

Obr. 10 Lékařská knihovna (Tertio), odpočinková zóna

Zhodnocení a shrnutí

Na základě výše uvedených údajů se nabízí zajímavé paralely mezi českými univerzitními knihovnami a knihovnou Univerzity v Tampere.

Příznačný je zejména vysoký podíl e-knih, podstatně vyšší než u jakékoliv knihovny v ČR. Přitom se finští kolegové potýkají se stejnými problémy jako u nás (např. rozdílné licenční podmínky, neochota domácích nakladatelů vydávat e-knihy). Nejedná se však o samoúčelnou záležitost, těsně je s tím spojeno informační vzdělávání – jen vyškolený uživatel dokáže plně využívat nabízené elektronické zdroje. Tady je však nutná podpora univerzity, neboť na bázi dobrovolnosti nelze dosáhnout optimálního výsledku.

S tím také souvisí podstatně lepší finanční zabezpečení, finská knihovna dostává téměř všechny potřebné finanční prostředky od univerzity a nemusí nedostatečnou finanční situaci řešit prostřednictvím grantů, darů, projektů apod.

Vzhledem k masivnímu nástupu e-zdrojů a úbytku tištěných dokumentů (markantní je to zejména u periodik) se také nabízí otázka samotné existence knihovny jako fyzické budovy. Knihovna se stává zejména místem ke studiu, kde ne všichni uživatelé využívají jejího tištěného fondu, ale chápou ji jako příjemné místo k učení i relaxaci.

Knihovna univerzity v Tampere by pro nás mohla být inspirací v následujícím:

 

 


Poznámky

1 Universities in Finland: study in Finland. CENTRE FOR INTERNATIONAL MOBILITY CIMO. Study in Finland [online]. 2015, 2015-01-21 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.studyinfinland.fi/where_to_study/universities

2 KAPLAN, Jaromír. Nokia - legenda v kómatu?. EkonTech.cz : časopis pro studenty ekonomie a techniky [online]. 2013, 2013-04-21 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://ekontech.cz/clanek/nokia-legenda-komatu

3 THE NATIONAL LIBRARY OF FINLAND. The National Library of Finland [online]. Helsinki, 2015 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.nationallibrary.fi/

4 ASOCIACE KNIHOVEN VYSOKÝCH ŠKOL ČR. Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. 2003- [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

5 University of Tampere. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Tampere

6 UNIVERSITY OF TAMPERE. Tampere University Library [online]. 2014, 2014-11-10 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.uta.fi/kirjasto/en/index.html

7 FinELib: The National Library of Finland. THE NATIONAL LIBRARY OF FINLAND. The National Library of Finland [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.nationallibrary.fi/libraries/finelib.html

8 Webvoyage. Tamcat [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://tamcat.linneanet.fi/cgi-bin/Pwebrecon.cgi?LANGUAGE=English&DB=local&PAGE=First&init=1

9 Tamcat: Tampereen yliopiston kirjasto. [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://tamcat.linneanet.fi/index-en.htm

10 KITT2: Finnish Research Library Statistics Database. THE NATIONAL LIBRARY OF FINLAND. The National Library of Finland [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://yhteistilasto.lib.helsinki.fi/index.php?lang=en

11 AHOLA, Mervi. Social Media in the Work Practices in Tampere University Library. In: Prezi [online]. 2014-04-14 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://prezi.com/usxhzlwhyf7-/tampere-university-library-and-social-media/.

12 Basics of information literacy. TAMPERE UNIVERSITY LIBRARY. Tampere University Library [online]. 2013-06-05 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://uta.fi/kirjasto/en/guides/search_guides/basics/index.html

13 Courses in Tertio: International programme. TAMPERE UNIVERSITY LIBRARY. Tampere University Library [online]. 2011-11-04 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.uta.fi/kirjasto/en/courses/courses_in_tertio.html

14 The Arvo Building. TAMPERE UNIVERSITY LIBRARY. Tampere University Library [online]. 2012-09-01 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.uta.fi/english/about/gallery/arvo.html

15 EERO AARNIO. Eero Aarnio homepage [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.eeroaarnio.com/


Seznam použité literatury

AHOLA, Mervi. Social Media in the Work Practices in Tampere University Library. In: Prezi [online]. 2014-04-14 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://prezi.com/usxhzlwhyf7-/tampere-university-library-and-social-media/.

The Arvo Building. TAMPERE UNIVERSITY LIBRARY. Tampere University Library [online]. 2012-09-01 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.uta.fi/english/about/gallery/arvo.html

ASOCIACE KNIHOVEN VYSOKÝCH ŠKOL ČR. Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. 2003- [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/

Basics of information literacy. TAMPERE UNIVERSITY LIBRARY. Tampere University Library [online]. 2013-06-05 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://uta.fi/kirjasto/en/guides/search_guides/basics/index.html

Courses in Tertio: International programme. TAMPERE UNIVERSITY LIBRARY. Tampere University Library [online]. 2011-11-04 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.uta.fi/kirjasto/en/courses/courses_in_tertio.html

EERO AARNIO. Eero Aarnio homepage [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.eeroaarnio.com/

FinELib: The National Library of Finland. THE NATIONAL LIBRARY OF FINLAND. The National Library of Finland [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.nationallibrary.fi/libraries/finelib.html

KAPLAN, Jaromír. Nokia - legenda v kómatu?. EkonTech.cz : časopis pro studenty ekonomie a techniky [online]. 2013, 2013-04-21 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://ekontech.cz/clanek/nokia-legenda-komatu

KITT2: Finnish Research Library Statistics Database. THE NATIONAL LIBRARY OF FINLAND. The National Library of Finland [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://yhteistilasto.lib.helsinki.fi/index.php?lang=en

Tamcat: Tampereen yliopiston kirjasto. [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://tamcat.linneanet.fi/index-en.htm

Universities in Finland: study in Finland. CENTRE FOR INTERNATIONAL MOBILITY CIMO. Study in Finland [online]. 2015, 2015-01-21 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.studyinfinland.fi/where_to_study/universities

University of Tampere. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/University_of_Tampere

UNIVERSITY OF TAMPERE. Tampere University Library [online]. 2014, 2014-11-10 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.uta.fi/kirjasto/en/index.html

Webvoyage. Tamcat [online]. 2014 [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: https://tamcat.linneanet.fi/cgi-bin/Pwebrecon.cgi?LANGUAGE=English&DB=local&PAGE=First&init=1

 

 



 

CITACE:
Mazal, Jiří. Finské knihovnictví v praxi – Univerzitní knihovna v Tampere. Knihovna plus [online]. 2015, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus151/mazal.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |