Novinky zahraniční knihovnické literatury

Tentokrát jsme vybírali z ruského odborného časopisu Naučnyje i techničeskije biblioteki – Vědecké a technické knihovny.

BERKUTOVA, Ljalja Sergejevna. Bibliotečnyj dizajn kak sostavnaja čast´ obščej informacionnoj kul´tury sovremennogo specialista [Knihovní design jakou součást celkové informační kultury dnešního specialisty]. Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2013, no. 1, s. 72–77. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2013/1/ntb_1_4_2013.pdf.

V petrohradské Střední škole knihovnických a informačních technologií rozšiřují výuku "knihovnického designu" – předmětů zaměřených na rozvoj tvůrčího potenciálu budoucích knihovníků. Autorka konstatuje, že dnešní studenti bohužel neumějí usilovně pracovat, aby se něčemu naučili. Vede to i k tomu, že nedokážou plně realizovat vlastní tvůrčí potenciál. Aktivní, tvůrčí osobnost je schopna samostatné volby, formulace a realizace cílů, které přesahují rámec předepsaných standardních požadavků, analyzovat vlastní činnost. Kreativní člověk je připraven na neustálé změny, tak charakteristické pro dnešní dobu, a také vybaven pro vnímání změn jako příležitosti dosáhnout uspokojení při řešení tvůrčích úkolů.

Předmět "Knihovnický design" zahrnuje témata: evoluce designu, kompozice a harmonie, rytmus, pohyb, barva v interiéru, vliv řezu písma na vnímání textu, budovy a interiéry knihoven, zonace knihovních prostor, základy prostorové organizace interiéru knihovny, dekorace, knihovní nábytek a zařízení, firemní styl, knižní výstava jako součást interiéru knihovny. Studenti při výuce absolvují exkurze do významných historických budov petrohradských knihoven, tréninky a manažerské hry, vytvářejí virtuální knižní výstavy i projekty (např. návrh nové knihovny pro mládež).

BYČKOVA, Jelena Feliksovna. Elementy ekologičeskogo dizajna v bibliotekach [Prvky ekologického designu v knihovnách]. Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2012, no. 12, s. 39-45. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2012/12/ntb_12_7_2012-%D0%B1%D1%8B%D1%87%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0.pdf.

Knihovny koncipují svoji odbornou práci tak, aby napomohly vytváření ekologického vědomí občanů (vytvářením specializovaných knihovních sbírek, pořádáním akcí atd.). Zároveň je důležité budovat knihovnu a rozvíjet její aktivity v souladu s ekologickými normami. Autorka se v tomto smyslu zaměřuje na aspekt ekologického designu (ekodesignu) a technologii tzv. zelené kanceláře, které mají napomoci zvýšení energetické účinnosti systémů osvětlení, dosáhnout úspor ve spotřebě vody, využití odpadů, více využívat ekologicky čisté materiály atd.

Pojem ekodesign, který se objevil v architektuře, má řadu definic. Autorka uvádí např. ekodesign jako "oblast komplexní designérské činnosti, jejímž dílem je sblížení potřeb přírodního prostředí a kultury při realizaci projektovaných objektů" (http://www.moskva-ipoteka.ru/secretslovari/page/56.html) nebo definici zakladatele "zelené architektury", proslulého architekta Kena Yeanga: "Ekodesign představuje takové projektování, při němž design organicky a přirozeně spolupůsobí s přírodou" (http://archi.ru/foreign/news/news_current.html?nid=25523) či definici z wikipedie, podle níž jde o "směr v designu, který zásadním způsobem dbá na ochranu životního prostředí" (pozn. red.: česká verze hesla na Wikipedii uvádí: "jako ekodesign je obecně označován design, který do vývoje a návrhu produktů zahrnuje i hledisko ochrany životního prostředí). Připomíná Evropskou chartu pro sluneční energii v architektuře a urbanizmu.

(Pozn. red.: o zelené architektuře v českém prostředí viz např. rozhovor s docentem Ing. arch. Eduardem Schlegerem z Ústavu navrhování II Fakulty architektury ČVUT v Praze ve čtvrtletníku ČVUT Tecnicall: http://www.tecnicall.cz/clanek/2012-01-ekoarch/, dále viz též http://www.greenlab.cz/cs/home/).

GRABAR', Natal'ja Grogor'jevna a Tat'jana Borisovna SOKOLOVSKAJA. Sovremennoje informacionnoje prostranstvo i formirovanije informacionnych potrebnostej pol'zovatelej [Současný informační prostor a formování informačních potřeb uživatelů]. Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2012, no 12, s. 13-16. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2012/12/ntb_12_2_2012-%D0%B3%D1%80%D0%B0%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8C-.pdf.

Autorky se zabývají otázkami informačních potřeb a informační kultury ve vztahu k informačnímu prostoru a uvádějí několik příkladů z činnosti vědecké knihovny charkovské zemědělské univerzity. Knihovny musí stále vyvíjet úsilí směřující k tomu, aby se u čtenářů zformovala potřeba knihovny využívat. Daná univerzitní knihovna přechází od pasivní pozice (čekání na čtenáře) k pozici aktivní: vytvoření knihovny, která jde vstříc uživatelům, aktivně se účastní všech činností školy; spolupracuje s organizačními články univerzity, detailně studuje výukové programy, zkoumá potřeby vyučujících a studentů, pracuje s dálkově studujícími, organizuje konference k tématům důležitým pro obě strany – pro školu i knihovnu atd.

Před dnešním člověkem stále vyvstává otázka, k jakému segmentu informačního prostoru se obrátit pro vyhledání potřebných informací. Faktory ovlivňující formování informačních potřeb souvisejí právě s různými segmenty informačního prostředí, jejichž součástí jsou i knihovny. Autorky považují za jeden ze základních směrů činnosti knihoven práci na rozvoji informační kultury. Nejde jen o výuku základů knihovnických znalostí nebo zvládnutí počítačové gramotnosti. Informační kulturu člověka považují za podmínku jeho sociální ochrany v informační společnosti. Činnost knihoven ovlivňující formování informačních potřeb je obsahově blízká procesům formování "informačního světonázoru" (informacionnogo mirovozzrenija), který se projevuje v tom, že člověk je schopen vypracovat si systém priorit pro výběr informací. Takový systém má funkci "ochranného filtru" směřujícího proti agresivnímu segmentu informačního prostoru a člověk (student) pak získává svobodu v orientaci mezi informačními produkty a službami.

Autorky citují Jakova L. Šrajberga, podle něhož knihovny představují katalyzátory nejen sociálně-kulturního, ale i informačně-komunikačního segmentu společenského rozvoje. Charakteristickým rysem dnešního informačního prostředí je rychlý nárůst objemu nestrukturovatelných dat. To vyvolává potřebu rozvoje systému metainformací a v této činnosti mají knihovny prioritní úlohu.

JEVSTIGNEJEVA, Galina Aleksandrovna. Realii praktičeskoj ocifrovki: special´noje meroprijatije na Meždunarodnoj konferencii "Krym-2012" [Reálie digitalizační praxe: speciální akce na Mezinárodní konferenci "Krym-2012"]. Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2013, no. 2, s. 28–33. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2013/2/ntb_2_3_2013.pdf.

Rozmach digitalizace v knihovnách, archivech a muzeích vyvolal nezbytnost zformulovat ukazatele pro vyhodnocování kvality naskenovaných souborů (elektronických kopií papírových dokumentů) a vypracovat normativy pro samotný proces jejich objektivního hodnocení. V Rusku toto téma vyvolalo v život iniciativu, která si stanovila cíl definovat jednotná kritéria kvality digitalizace. Jejími zakladateli byly obchodní společnost DiMi-Centr (obchoduje se skenovací technikou, http://www.dimi.ru/dc/) a Vědeckovýzkumný ústav reprografie sídlící v Tule (http://www.reprograf.ru/); k nim se posléze připojily Státní veřejná vědeckotechnická knihovna Ruska (GPNTB) a Ruská státní knihovna (RGB). Společná práce začala v roce 2011, výsledky v podobě návrhu konkrétní metodiky byly záhy představeny na mezinárodních konferencích, uskutečnila se řada kulatých stolů a seminářů (viz např. http://www.dimi.ru/dc/index.php?option=com_content&view=article&id=102).

Autorka v článku rekapituluje důležité momenty příspěvků, které na dané téma zazněly na Mezinárodní konferenci "Krym 2012" (informace o akci je spolu s odkazy na jednotlivé prezentace dostupná např. na http://www.gpntb.ru/win/inter-events/crimea2012/realp.php, pozn. red.).

Navržená metodika se zabývá otázkami výběru technického vybavení pro digitalizaci, organizace a kontroly procesu digitalizace, kvalitativními aspekty zpracování digitálních kopií. Velmi důležité je, že se stane také základem pro zpracování národního standardu "Elektronické kopie papírových dokumentů. Ukazatele kvality a metody kontroly", nástrojů a programů pro kontrolu kvality skenování, a také pro organizaci učebních tréninků pro pracovníky zabezpečující digitalizaci a kontrolující její výsledky.

Standard se zpracovává v rámci systému Jednotného ruského záložního dokumentového fondu (http://www.eos.ru/eos_delopr/eos_law/detail.php?ID=8634...ID..), v roce 2013 bude předložen ke schválení Federální agentuře pro technickou regulaci a metrologii (Rostechregulirovanije, dnes Rosstandard, http://www.gost.ru/wps/portal/).

KASPAROVA, Natalija Nikolajevna. MKK v bibliotečnoj žizni Rossiji XX–XXI vv.: k 90-letiju Mežregional'nogo komiteta po katalogizacii [MKK v životě knihoven Ruska ve 20.–21. století: k 90. výročí Meziregionálního výboru pro katalogizaci] Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2012, no. 2, s. 61-68. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2012/2/ntb_2_8_2012-%D0%BA%D0%B0%D1%81%D0%BF%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%B0.pdf.

V roce 1922 vznikly v Petrohradě a v Moskvě katalogizační komise, od nichž odvíjí svoji historii současný Meziregionální výbor pro katalogizaci (první – neúspěšné – pokusy o vytvoření speciální komise pro katalogizaci se vztahují k létům 1915 a 1918). Autorka rekapituluje historii této instituce, která fungovala při významných knihovnách či knihovnických vysokoškolských zařízeních. Od roku 1965 měla komise, organizovaná při tehdejší ústřední sovětské (Leninově) knihovně v Moskvě, statut všesvazové instituce. Byla vysoce respektovaná, přesto bezprostředně po rozpadu SSSR a změně statutu knihovny, která se stala Státní republikovou knihovnou (RGB), hrozil komisi zánik. Vpravdě zachráncem komise se stal A. I. Zemskov, tehdejší předseda Sdružení vědeckých technických knihoven, jehož zásluhou se komise stala součástí jím vedeného sdružení. Ihned v roce 1992 byly přijaty nové stanovy komise a další reglementující dokumenty. V nových stanovách byl potvrzen současný název – Meziregionální výbor pro katalogizaci (MKK). Byla tak zachována celostátní působnost. Významné bylo, že práce ve výboru se ujali dřívější členové komise, odborníci z nejrůznějších bibliografických institucí, jejichž zájmem bylo dále rozvíjet jednotnou metodiku katalogizace v zemi.

V roce 2003 se výbor MKK stal součástí (sekcí) Ruské knihovnické asociace – RBA (http://www.rba.ru/content/activities/section/23-k/index.php?papka=23-k&id_sec=22). Hlavní podíl na organizaci jeho práce odvádějí obě ruské národní knihovny (RGB v Moskvě a RNB v Sankt-Petěrburgu), za významné podpory RBA a knihovnického centra LIBNET.

Díky dlouholeté činnosti MKK ruské knihovny disponují moderní metodikou bibliografického popisu, srovnatelnou se zahraničím. Vývoj přístupů k této metodice lze vysledovat na tématech jejích plenárních zasedání. K nejvýznamnějším patří zasedání v roce 1979, které se věnovalo systematickému přístupu k problémům standardizace, ústřední katalogizaci, využívání mezinárodní praxe, zavádění automatizovaných systémů. Tématem pléna roku 1989 byla standardizace bibliografického popisu, roku 2000 se projednávaly koncepce a program zpracování "Ruských pravidel katalogizace" (jejich základní principy byly přijaty v roce 2002). V roce 2006 se na plenárním zasedání debatovalo o tendencích rozvoje ruských a mezinárodních pravidel katalogizace, v roce 2009 o strategii rozvoje ruských standardů bibliografického záznamu, o metodice popisu s ohledem na elektronickou komunikaci a strukturu elektronických dokumentů. Jednou z významných aktivit MKK byla účast jejích odborníků na zpracování Ustanovení mezinárodních principů katalogizace (Statement on International Cataloguing Principles).

Autorka uvádí současné úkoly, které si výbor vytyčil, mj. jde o revizi ruského standardu (GOST 7.1-2003 a GOST 7.80-2000) v návaznosti na revizi ISBD.

PROTOPOPOVA, Jelena Nikolajevna. Informacionnoje obespečenije innovacionnogo razvitija prigraničnych territorij [Informační zajištění inovačního rozvoje příhraničních území]. Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2012, no. 12, s. 17-19. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2012/12/ntb_12_3_2012-%D0%BF%D1%80%D0%BE%D1%82%D0%BE%D0%BF%D0%BE%D0%BF%D0%BE%D0%B2%D0%B0.pdf.

Stručně se popisuje spolupráce knihoven při informační podpoře inovačních aktivit ve spolupracujících příhraničních regionech Ruské federace a Běloruské republiky, konkrétně jde o západoruskou Brjanskou oblast (Oblastní všeobecná vědecká knihovna F. I. Ťutčeva) a běloruskou Gomelskou oblast (Republiková vědeckotechnická knihovna). Knihovny začaly spolupracovat v roce 2009 na základě perspektivního plánu společných akcí na podporu vynálezectví a inovačních aktivit, zpracovaného administrativou zmíněných oblastí. Cílem spolupráce je vybudovat efektivní systém informační podpory inovací, využít existující informační potenciál. Knihovny organizují k danému tématu společné konference a účastní se akcí pořádaných informačními centry, obchodními a průmyslovými komorami, společnostmi vynálezců a zlepšovatelů, za účasti vysokoškolských pedagogů i studentů. Záměrem těchto konferencí je mj. napomoci vytváření přímých vztahů mezi vědeckovýzkumnými a inovačně-technologickými organizacemi, vědci a odborníky příhraničních oblastí, výměně zkušeností, idejí a samotných inovativních technologií. Knihovny dále zajišťují informační podporu odborných akcí zaměřených na sociálně ekonomický rozvoj regionů atd.

Partnerství obou knihoven našlo výraz v dohodě o spolupráci v dané tematické oblasti na léta 2013–2015 a ve zpracování plánu společných akcí. Dohoda předpokládá mj. také vzájemné informování uživatelů o službách, fondech, bezplatné dodávání elektronických kopií, výměnu virtuálních výstav, reklamních materiálů, publikování výstupů o zkušenostech z této spolupráce apod.

PROZOROV, Ivan Jevgen´jevič a Marina Nikolajevna SUCHAREVA. Tezaurus v sisteme IRBIS kak effektivnoje sredstvo poiska v resursach Korporativnoj seti obščedostupnych bibliotek Sankt-Peterburga [Tezaurus v systému IRBIS jako efektivní nástroj pro vyhledávání ve zdrojích Korporativní sítě všeobecně dostupných knihoven Sankt-Petěrburgu]. Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2012, no. 11, s. 90-96. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2012/11/ntb_11_14_2012-%D0%BF%D1%80%D0%BE%D0%B7%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B2-.pdf.

Korporativní síť všeobecně dostupných knihoven Sankt-Petěrburgu (KSOB) propojuje informační a lidské zdroje zhruba 200 knihoven této megapole a představuje tak významný bod v přístupu k soubornému distribuovanému bohatství veřejných knihoven. Princip jednoho vstupu je realizován díky portálu KSOB (http://ksob.spb.ru/). Portál umožňuje vyhledávání v souborných katalozích, v bibliografických i plnotextových databázích veřejných knihoven města, operativní fungování meziknihovních služeb, elektronické dodávání dokumentů, rezervace knih atd.

Automatizovaný knihovní systém takového rozsahu vyžaduje náležitou péči o jeho vyhledávací jazyky. Autor považuje za nejvhodnější řešení pro daný systém tezaurus jako normativní slovník. Knihovny sdružené v KSOB dnes pracují v jednotném programovém prostředí automatizovaného systému IRBIS.

Ústředním článkem systému KSOB je Ústřední městská veřejná knihovna V. V. Majakovského (http://www.pl.spb.ru/), která od roku 1994 zpracovává analytickou článkovou databázi, jež je významným informačním zdrojem KSOB, dnes doplňovaným na korporativním principu desítkami knihoven města. Knihovna Majakovského přešla v roce 2001 na knihovní systém IRBIS, tehdy v něm však chyběl modul pro práci s tezaurem. To znamenalo vést tezaurus paralelně v systému CDS/ISIS v MS DOS. Autoři popisují peripetie spojené s několikanásobným "překlápěním" tezauru obsahujícího sedm milionů termínů a konečné vyřešení problémů v letech 2010–2011 díky spolupráci s hlavními programátory systému IRBIS ze státní technické knihovny Ruska (GPNTB). Výsledky tohoto procesu jsou zveřejněny např. na fóru systému IRBIS – viz http://irbis.gpntb.ru/read.php?10,46024. Přestože se ještě některé problémy řeší, budoucnost plnohodnotného využití tezauru je nasnadě: bude veden v jednom systému, celý technologický cyklus doplňování bibliografické a lexikografické databáze v jednom programu; tím se ulehčí a zkvalitní práce knihovníků a zlepší se výstupy pro uživatele.

SUCHOTINA, Milena L'vovna. Elektronnyje setevyje resursy Informkul'tury RGB v prostranstve kul'tury, nauki, obrazovanija [Elektronické síťové zdroje Informkultury Ruské státní knihovny v oblasti kultury, vědy a vzdělávání]. Naučnyje i techničeskije biblioteki. 2011, no. 3, s. 5-14. ISSN 0130-9765. Dostupný také z: http://www.gpntb.ru/ntb/ntb/2011/3/ntb_3_1_2011-sukhotina.pdf.

Vědeckoinformační středisko pro kulturu a umění (NIC Informkultura) Ruské státní knihovny (RGB) je řídícím článkem systému Rosinformkultura a jedním z významných středisek vědeckých informací Ruské federace. Je informační a dokumentační základnou vědeckého výzkumu v kultuře a umění, poskytuje informační podporu orgánům řízení, organizacím a institucím kultury a vzdělávání. Je vědeckým, informačním a metodickým ústředím ve svém oboru. Od roku 1982 se zabývá budováním fondu elektronických informačních zdrojů. Jeho webové sídlo "Informkultura. Analytika, faktografie, bibliografie kultury a umění" (http://infoculture.rsl.ru) bylo prvním speciálním webem RGB. Elektronické síťové zdroje Informkultury se vytvářejí pro různé kategorie uživatelů, především pro odbornou veřejnost z oblasti řízení kulturních institucí, vzdělávání, vědy, státní správy, vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, studenty a všechny zájemce o kulturní otázky.

NIC Informkultura je v rámci Rosinformkultury integrujícím článkem především díky vytváření a šíření základních bibliografických a referátových zdrojů, díky koordinačním aktivitám směřujícím k informačním útvarům v knihovnách. Výsledkem kooperace je např. Katalog publikací regionálních všeobecných vědeckých knihoven Ruska (poprvé zveřejněn 2006) zahrnující tištěné i elektronické monografie a seriály, dále Souborný elektronický katalog nepublikovaných dokumentů a nízkonákladových publikací (bibliografické záznamy od r. 2004, viz URL http://infoculture.rsl.ru/NIKLib/althome/_sitenav/root_frm.htm). NIC buduje vlastní polytematický fond elektronických síťových zdrojů (referátové, bibliografické, textové i faktografické dokumenty z oblastí knihovnictví, bibliografie, muzejnictví, památkové péče, dále o obecných otázkách kultury a umění, sociokulturního rozměru volného času, hudby atd.). Základem pro budování informačního fondu jsou bibliografické informace získávané analytickým zpracováním přírůstků RGB a dalších velkých knihoven Ruské federace. Bibliografické zdroje jsou zveřejňovány jak tiskem, tak elektronicky. Velmi využívaným síťovým zdrojem NIC je elektronický katalog referátových informací, který zahrnuje záznamy o tuzemských i zahraničních publikacích včetně autoreferátů disertací, deponovaných vědeckých pracích, nepublikovaných dokumentech a především analytické záznamy z časopisů a sborníků. Katalog je strukturován podle šestiúrovňového Rubrikátoru kultury a umění (1300 rubrik). V roce 2009 byl plnotextově zpřístupněn vědeckoteoretický časopis "Observatorija kul'tury" (přístup v tomto a v dalších případech je opět z http://infoculture.rsl.ru/NIKLib/althome/_sitenav/root_frm.htm).

NIC vydává tištěný digest "Knihovna v období změn"; čtvrtletní elektronická příloha k tomuto digestu "Informacionnoje obščestvo i kul'tura" je přístupná také z webových stránek NIC. Díky dennímu monitoringu a analytickému zpracování regionálních online publikací z kultury a umění vychází elektronický týdeník "Kulturní život regionů Ruska" (na webu pod názvem REGION-KUL'TURA). Elektronicky se zveřejňuje měsíční přehled ruského tisku ("Obzor rossijskoj pressy") zaměřený na obecné otázky kultury a na kulturní události, další databáze doplňující informace o odborných akcích, festivalech atd. ("Forumy kul'tury"). Nechybí faktografické informace o mezinárodních festivalech, hudebních soutěžích, stipendiích, grantech atd.

Rubriku zpracovala PhDr. Anna Machová