|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2013, číslo 2
Mgr. Pavlína Lonská / Městská knihovna v Praze
Resumé:
Článek se zaměřuje na veřejné knihovny v Nizozemsku a jejich marketingové aktivity, které se od české praxe liší inovativním přístupem a větší orientací na komerční využití. Rozdílnost je dána odlišnými podmínkami nizozemského knihovnictví, a to zejména silnou centralizací služeb a s tím spojenou vládní podporou. Významnou roli hraje také součinnost knihoven na provinciální úrovni, která vede k efektivní spolupráci na úrovni národní.
Klíčová slova: veřejné knihovny, marketingová komunikace, inovace, kooperace knihoven, knihovnické asociace, knihovnické zákonodárství, Nizozemsko
Summary:
The article describes marketing activities of the public libraries in the Netherlands which differ from the Czech practice: they use innovative approaches and focus more on commercial asset. The Dutch libraries function in different conditions: the services are centralized to a large degree and the government provides essential support. The cooperation of libraries at the provincial level also plays an important role as it enables an effective cooperation at the national level as well.
Keywords: public libraries, marketing communication, innovation, library cooperation, librarians´ associations, library legislation, the Netherlands
Jádro tohoto příspěvku tvoří zkrácená část diplomové práce Prezentace knihovních služeb veřejnosti: analýza současného stavu veřejných knihovnických služeb v Nizozemsku a v České republice1 a poznatky ze studijní cesty do Nizozemska2. Cílem diplomové práce bylo porovnání současné prezentace a marketingové komunikace knihovních služeb v nizozemských a českých veřejných knihovnách. Práce sledovala legislativní rámce obou zemí, profesní organizace a jejich marketingové činnosti podporující veřejné knihovny. Příspěvek čerpá zejména z první části práce zabývající se marketingem nizozemských veřejných knihoven.
Marketing je široký pojem a jeho vztah ke knihovnictví je místy problematický. Objevují se názory, že marketing do knihoven nepatří, protože cílem knihoven není generovat zisk. Marketing knihoven spadá do oblasti marketingu služeb, neboť podstatou a cílem knihoven je poskytovat veřejné knihovnické a informační služby. Účelem marketingu neziskových organizací je služba zákazníkovi, mluvíme tedy o neziskovém marketingu, při kterém knihovny vynakládají marketingové úsilí za účelem dosahování neziskových cílů. Marketing můžeme chápat jako nástroj při zavádění nových služeb ve vhodný čas a za vhodných podmínek, ale také jako prostředek ke zvýšení míry využívání stávajících služeb a také k provádění inovací, které ke kýženému zvýšení pozornosti a využívání služeb vedou.
V československém knihovnictví se marketing knihovních služeb začal objevovat již v padesátých letech dvacátého století, kdy se věnoval především propagaci a názorné, živé komunikaci se čtenářem3. Rozmach marketingu pak zaznamenala devadesátá léta, kdy se v souvislosti s knihovnami začala řešit široká problematika principů marketingové komunikace, zejména public relations, reklamy a propagace. Tato témata bývala také častým námětem vysokoškolských závěrečných prací, které pojednávaly o využívání marketingových nástrojů, tvorbě marketingových strategií, marketingové komunikaci nebo obrazu knihoven. Tato témata se většinou aplikovala na konkrétní knihovny. V posledních letech se hovoří převážně o využití sociálních sítí a jejich vlivu v oblasti knihovnictví4.
Smysl marketingové komunikace ve službách veřejných knihoven je v dnešní době značný. Protože je téma marketingu v české knihovnické praxi považováno stále tak trochu za nežádoucí, je vhodné inspirovat se zahraničím. Při hledání nových cest se jedná o prokazatelně efektivní metodu, která umožňuje nejen inspiraci výsledkem, ale může těžit také ze zkušeností a problematických míst při zavádění inovací. Jako příklad dobré zahraniční praxe jsem vybrala Nizozemsko, které je svou rozlohou srovnatelné s Českou republikou, a přesto patří mezi lídry světového knihovnictví.
Úvodem je nutné zmínit, že většina nizozemských veřejných knihoven není zřizována místními úřady, ale jsou ve vlastnictví soukromých fondů nebo nadací (ve formě neziskových organizací)5. V Nizozemsku existuje sto šedesát veřejných knihoven jakožto neziskových organizací, které provozují okolo jedenácti set poboček (všechny jsou sdruženy v Asociaci veřejných knihoven). V letech 2002 až 2008, kdy nabýval platnosti Pakt o restrukturalizaci knihoven6, se veřejné knihovny postupně sdružovaly do větších celků tvořených několika knihovnami, aby měly silnější zázemí a dokázaly poskytovat kvalitnější služby7.
Finanční podpora knihoven a také odpovědnost za veřejné knihovnické služby je decentralizovaná. V kompetenci nizozemské vlády je zaručit kvalitu, inovaci a koordinaci národního systému veřejných knihoven, provinční úřady finančně podporují veřejné knihovny a místní úřady nesou odpovědnost za služby poskytované v těchto knihovnách. Místní správa financuje až 80 % plánovaných rozpočtů knihoven, čtenářské poplatky tvoří okolo 15–20 % a zbylé příjmy pocházejí z vlastních aktivit knihoven8.
Poplatky se týkají téměř všech poskytovaných veřejných knihovnických a informačních služeb, vyjma přístupu do veřejného prostoru, prezenčního studia literatury a čtení periodik v čítárně. Nizozemská knihovnická legislativa neurčuje výši účtovaných poplatků, zmiňuje se pouze o poplatcích pro dětské čtenáře a mládež do 18 let. Poplatky pro tuto skupinu uživatelů by neměly přesáhnout polovinu poplatků pro dospělé čtenáře, většinou jsou zdarma. Přístup k internetu bývá v rámci veřejných knihoven zpoplatněn.
Knihovnické odvětví spravuje množství profesních organizací9. Tou nejstarší a nejsilnější je Asociace veřejných knihoven v Nizozemsku (Vereniging van Openbare Bibliotheken in Nederland), jež byla založena v roce 1908. Ministerstvo školství, kultury a vědy dalo v roce 2010 podnět k rozdělení této asociace na tři samostatné části: již zmíněnou oborovou organizaci, oborový institut a Nadaci Bibliotheek.nl. Oborová organizace10 sdružuje všechny veřejné knihovny a spřízněné instituce v Nizozemsku, obhajuje společné zájmy veřejných knihoven, provinčních a národních podpůrných center a podílí se na debatách o kulturní politice. Od roku 2011 je její součástí také Asociace zaměstnavatelů veřejných knihoven, jejich spojení by mělo vést k posílení podpory veřejných knihoven a modernímu pojetí zaměstnání v oblasti veřejného knihovnictví. Nizozemský institut pro veřejné knihovny11 koordinuje všechny plány zaměřené na obnovu a posílení knihovnického sektoru v rámci národní strategie. Nadace Bibliotheek.nl12 řídí a spravuje národní digitální knihovnu de Bibliotheek, jež vzniká za spolupráce s veřejnými knihovnami, zajišťuje centralizovaný přístup k veřejným zdrojům a snaží se o jejich efektivní využití a rozvoj digitálních služeb. Konsorcium vysokoškolských knihoven a Královské knihovny13 sdružuje čtrnáct vysokých škol a Královskou knihovnu. Pracovníky informačního odvětví spojuje Královská nizozemská asociace informačních profesionálů14. Všechny tyto organizace zastřešuje Federace organizací z oblasti knihoven, informací a dokumentace15, která zároveň slouží jako konzultační fórum nizozemských knihoven, podporuje profesní rozvoj, má funkci úřadu a kontaktního pracoviště pro mezinárodní pracovní kontakty, návštěvy a propagaci nizozemských knihoven ve světě. Tajemnicí federace je Marian Koren, přední představitelka tamějšího knihovnictví.
Obr. 1 Schéma institucionálního zastřešení nizozemského knihovnictví
Nizozemsko tvoří celkem dvanáct samosprávních provincií. Knihovny jsou v jednotlivých provinciích spravovány tzv. provinčními knihovními centry (provinciale bibliotheekcentrale)16. K zakládání těchto provinčních center došlo v souvislosti s přijetím prvního Zákona o veřejných knihovnách z roku 1975 (Wet op het Openbare Bibliotheek werk), který uznal činnost veřejných knihoven za základní službu, za jejíž kvalitu musí ručit vláda. Ačkoliv se zákon týkal především strukturálního rozšiřování služeb, měl na vývoj knihoven normativní vliv – za pomoci těchto center vznikla především ve venkovských oblastech řada nových knihoven. Provinčním centrům bylo ze zákona uloženo podporovat knihovny ve městech s méně než 30 000 obyvateli, což platí dodnes.
Činnosti provinčních center se dají přirovnat k regionálním funkcím českých knihoven a lze říci, že poskytují dva typy produktů a služeb. V rámci knihovních procesů se věnují podpoře lidských zdrojů, automatizaci knihoven, vybavení knihoven, přepravě fondů, personální a finanční správě. V druhé řadě slouží přímo uživatelům, pro které připravují kulturní a vzdělávací programy, výstavy, tematické fondy a výměnu fondů (např. v institucích typu domů s pečovatelskou službou apod.). Dále se centra věnují projektům, které přinášejí výhody celé síti knihoven – jsou to zejména programy na podporu čtenářství a gramotnosti nebo provinční rozvíjení digitální knihovny.
Největším provinčním centrem je ProBiblio, doslova provinční servisní organizace (provinciale serviceorganisatie) pro provincie Severní a Jižní Holandsko. Bylo založeno v roce 1998 sloučením provinčních knihovních center pro obě zmíněné provincie a stalo se tak největší knihovní organizací v Nizozemsku s přibližně sto osmdesáti pracovníky a ročním rozpočtem okolo 19 milionů eur, z něhož 45 % pochází z provinčních dotací. ProBiblio v současnosti obsluhuje okolo čtyřiceti pěti knihoven (samostatných neziskových organizací) a tří set jejich knihovních poboček, které v součtu obsluhují na šest set padesát tisíc registrovaných čtenářů (z celkem šesti milionů obyvatel v obou provinciích).
Obr. 2 Zázemí pro centralizovanou meziknihovní výpůjční službu pro Severní a Jižní Holandsko, ProBiblio (Hoofddorp) (foto: archiv autorky)
Specifikem společnosti ProBiblio je vývoj komerčních produktů v oblasti knihovnictví – vyvíjí produkty a software, který si mohou zakoupit nejenom knihovny z provincií, které organizace obsluhuje, ale také knihovny z jakýchkoliv jiných provincií, mají-li o ně zájem. ProBiblio tak postupně vyvíjí stále více komerční produkty. Mezi tyto patří online výzkumná platforma pro benchmarking knihoven BiebPanel či sada nástrojů k průzkumu knihovního trhu (průzkum spokojenosti zákazníků, průzkum spokojenosti zaměstnanců, tvorba průzkumů na míru, vypracování analýzy trhu a uživatelů nebo tvorba strategického marketingového plánu). Jednoznačně nejpopulárnějším produktem poslední doby je tvorba elektronických zpravodajů, které lze vytvořit podle požadavků knihovny v různých mutacích (všeobecný o činnostech knihovny, pro školy, pro děti a mládež nebo interní pro pracovníky knihovny)17.
Největší úspěch v komunikaci s uživateli knihoven slaví metody přímého marketingu, a to v podobě různých e-mailových kampaní (vytvořených pomocí tzv. customer relationship managementu, tj. systému pro řízení vztahu se zákazníky). Nejúspěšnější metodou se překvapivě stal telemarketing (vykázal návratnost 15–20 %), kde externí společnost Mapa MarketingLab oslovuje vybrané uživatele telefonicky.
Jedním z klíčových témat nizozemského veřejného knihovnictví posledních let je centralizace služeb, a to zejména prostřednictvím centrálního portálu de Bibliotheek (v překladu Knihovna)18. Jedná se o jednotnou informační bránu veřejných knihoven, která nabízí široké veřejnosti volný přístup k informacím, knihovním fondům a národnímu kulturnímu dědictví. Projekt byl iniciován z podnětu nizozemské vlády, která tímto chtěla vytvořit novou národní informační infrastrukturu19. Zlomovým obdobím se stal rok 2009, kdy byl zahájen „ostrý“ provoz centrálního portálu. Dodnes se do něj zapojilo 80 % nizozemských knihoven, a to zejména veřejných. Knihovny, které se rozhodly zapojit do nové národní informační infrastruktury, byly osvobozeny od veškerých vstupních poplatků a zároveň získaly finanční podporu od Ministerstva školství, kultury a vědy. Centrální portál vyvíjí a udržuje Nadace Bibliotheek.nl (tj. dílčí část Asociace veřejných knihoven v Nizozemsku).
V souvislosti se vznikem nové národní informační infrastruktury byla zavedena centrální marketingová podpora všech knihoven do infrastruktury zapojených – vzniklo společné logo pro veřejné knihovny de Bibliotheek. Jeho cílem je prezentace společného, jednotného a dobře zapamatovatelného vzhledu, respektive budování silné značky veřejných knihoven.
Národní knihovní logo nyní používá okolo 80 % knihoven v Nizozemsku, především menších veřejných, pro které je přijetí loga mnohem jednodušší variantou než vytvářet své vlastní logo. Jednotný vzhled je navíc dobře zapamatovatelný – čtenář vidí logo kdekoliv v zemi a ví, o jakou instituci se jedná, co od ní může očekávat. Veřejné knihovny ve velkých městech (např. v Amsterdamu či Haagu) národní logo zatím nepoužívají, jejich loga jsou již zavedenými značkami.
Tvorba, propagace a distribuce národního knihovního loga a jednotného vizuálního stylu („korporátní image“) spadá do aktivit marketingového oddělení Nadace Bibliotheek.nl. Vizuální styl loga upravují celkem tři grafické manuály. Logo je vyvedeno v tradiční oranžové barvě (národní barva Nizozemska) doplněné neutrální šedou. Jeho oblý tvar připomíná trsátko. Piktogram uvnitř loga zobrazuje čtenáře, ale také může asociovat střechu (knihovna je domovem pro každého) nebo vyhledávací tlačítko či usměvavý obličej.
Obr. 3 Národní knihovní logo de Bibliotheek
Tvorbě loga předcházela diskuse s veřejnými knihovnami, ty se mohly k přijetí loga přihlásit, připomínkovat jeho zrod a vyjádřit k němu své názory na portálu určenému ke společné komunikaci20. Nyní mohou knihovny prostřednictvím tohoto portálu po přihlášení stahovat podklady pro propagační materiály, které lze dle potřeby personalizovat, upravit a vytisknout, případně nechat je v mutaci pro svou knihovnu nechat vytisknout přímo v Nadaci Bibliotheek.nl (tisk ve vlastní knihovně je ovšem cenově výhodnější a převládá).
 |
 |
 |
Obr. 4 Srovnání prezentace knihovních služeb na propagačních materiálech: Národní knihovní logo de Bibliotheek (Amstelland Bibliotheken), logo Městské knihovny v Amsterdamu a Městské knihovny v Haagu (archiv autorky)
Na centrální portál veřejných knihoven navazuje další projekt, a to Národní knihovní karta (de Nationale Bibliotheekkaart), tedy čtenářský průkaz s celostátní působností, s nímž se čtenář registruje pouze jednou v domovské knihovně a v dalších knihovnách je rozpoznán podle jedinečného identifikačního čísla nahraného na čipové kartě. Celostátní jedinečné čtenářské číslo umožňuje především rozvoj online služeb21. Národní knihovní karta patří mezi produktové inovace společnosti NBD Biblion. Tato společnost je ústředním dodavatelem knihovních služeb od roku 1970. Zajišťuje centrální nákup, zpracování a dodání veškerých dokumentů přes provinční knihovní centra. V NBD Biblion probíhá také centrální katalogizace, veškeré bibliografické záznamy jsou dostupné přes rozhraní centrálního portálu Bibliotheek.nl (včetně anotací a náhledů obálek knih).
Obr. 5 Koloběh centrální dodávky knihovních služeb od NBD Biblion
Co se týká propagace knihovních služeb, stále převládají tištěné propagační materiály (letáky, plakáty, skládací měsíční kulturní programy, ročenky), ale význam jejich elektronických verzí roste. Veřejné knihovny mají možnost připojit se k národnímu knihovnímu logu de Bibliotheek a jeho jednotnému vizuálnímu stylu (tzv. huisstijl, tj. korporátní identita). Pokud se knihovny rozhodnou zapojit se do tohoto projektu, je jim k dispozici široké portfolio propagačních materiálů, jež mohou přizpůsobit své knihovně. Webové stránky knihoven zapojených do projektu národního loga jsou tvořena ve stejném, jednotném vizuálním stylu, případně jsou upraveny dle potřeb konkrétních knihoven.
Mezi důležité prvky prezentace a komunikace knihovních služeb patří zázemí v organizačních strukturách knihoven. Každá z knihoven, které autorka během své studijní cesty navštívila, disponovala vlastním marketingovým oddělením, jehož pracovníci byli především odborníci v oblasti marketingu se vzděláním ekonomického či marketingového charakteru. Velikost oddělení závisela na velikosti knihovny a počtu poboček.
V Nizozemsku se praktikují v Čechách zatím nevyužité formy přímého marketingu. Společnost ProBiblio v posledních letech pracuje na zavedení tzv. customer relationship managementu, tj. systému, který podporuje řízení vztahů se zákazníky. Od roku 2010 proběhla analýza knihovního trhu a vznikla marketingová databáze, úložiště všech dat o obsluhovaných knihovnách. Zjištěná data byla následně podrobena průzkumu, v další fází se hledají se potenciální kanály komunikace se zákazníkem, firma se snaží zákazníka udržet. V této etapě se ProBiblio zaměřuje na online komunikaci (marketing ve vyhledávačích), dále vyvinulo soubor e-mailových kampaní, které oslovují různé skupiny uživatelů. Nejdražší, zato nejúčinnější metodou přímého marketingu, se stal telemarketing, který vykazuje velmi vysokou návratnost (až 20 %).
K lepší orientaci a zatraktivnění fondu se v posledních letech uplatňuje nový typ prezentace a rozmístění knih ve volném výběru, tzv. retail concept neboli prodejní koncept. Princip je převzat z prodejní praxe a spočívá v atraktivní prezentaci knih, při které jsou knihy vystavovány (podobně jako v knihkupectvích) obálkami nahoru, více výtisků jednoho titulu na hromádce na sobě. Tituly se sdružují podle tématu, autorského hlediska nebo aktuálnosti (novinky) a bývají vystavovány na nižších stolcích ve volném prostoru, čtenáři je mohou brát do rukou a prohlížet, brouzdat fondem.
Obr. 6 a Prodejní koncept v praxi: prezentační stolky v Městské knihovně v Haarlemu (centrální pobočka) (foto: archiv autorky)
Obr. 6 b Prodejní koncept v praxi: volný výběr dívčí literatury v Městské knihovně v Almere (foto: archiv autorky)
Na tento trend navazuje zakládání netradičních knihovních poboček, např. Knihovna na nádraží v Haarlemu (de Bibliotheek op het station) nebo Knihovna na letišti Amsterdam Schiphol (Airport Library), na obou projektech se podílela společnost ProBiblio. Prodejní koncept se v některých případech stal vysloveně základním kamenem nových poboček, a to konkrétně zmíněné haarlemské nádražní pobočky nebo centrální pobočky Městské knihovny v Almere (De nieuwe bibliotheek). Rozhodnutí o takto širokém uplatnění konceptu v rámci jedné pobočky došlo po zjištění výsledků průzkumu, který dokázal, že mezi roky 2004 a 2009, kdy se v jiné almerské pobočce prodejní koncept testoval, došlo k nárůstu počtu čtenářů o 43 % a počtu výpůjček o 21 %22.
Obr. 7 Interiér Knihovny na nádraží v Haarlemu (foto: archiv autorky)
Poznámky
1 LONSKÁ, Pavlína. Prezentace knihovních služeb veřejnosti: analýza současného stavu veřejných knihovnických služeb v Nizozemsku a v České republice. Praha, 2012. 95 s., ix s. obr. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Hana Landová, Ph.D., konzultant práce PhDr. Radka Římanová.
2 LONSKÁ, Pavlína. Studijní cesta do Nizozemska pod záštitou České informační společnosti, o.s. Praha: Česká informační společnost, 2012. Dostupný z: http://cisvts.cz/2012/10/studijni-cesta-do-nizozemska-pod-zastitou-ceske-informacni-spolecnosti-o-s/.
3 JUROVSKÝ, Anton a Matej ZÁCHENSKÝ. Názorná propagácia v knižnici. Martin: Matica slovenská, 1956. 106 s.
4 BIERNÁTOVÁ, Olga. Propagace knihoven a komunikace s uživatelem na Facebooku. Brno, 2010 [cit. 2012-11-15]. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Škyřík. Dostupné také z: http://theses.cz/id/1rwt59/.
5 KOREN, Marian. Legislativní rámec veřejných knihoven v Holandsku. In: Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006, s. 427-433. ISBN 80-86249-41-7.
6 Koepelconvenant herstructurering openbaar bibliotheekwerk, dostupný v původním nizozemském znění z: http://www.debibliotheken.nl/fileadmin/documenten/pdf_oranje/pdf_publicaties/Archief/Stuurgroep Bibliotheken/Stuurgroep Bibliotheken Basisdocumenten/Koepelconvenant.pdf.
7 Např. sdružení knihoven Amstelland Bibliotheeken, které provozuje pět poboček ve městech Amstelveen, Aalsmeer a Uithoorn.
8 KOREN, ref. 5, s. 432.
9 KOREN, Marian. Holandské knihovnické spolky a asociace. In: Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006, s. 457-464. ISBN 80-86249-41-7.
10 Vereniging van Openbare Bibliotheken in Nederland (VOB), více informací na http://www.nblc.nl/.
11 Sectorinstituut Openbare Bibliotheken (SIOB), více informací na http://www.siob.nl/.
12 Stichting Bibliotheek.nl (BNL), více informací na http://stichting.bibliotheek.nl/.
13 Samenwerkingsverband van de universiteitsbibliotheken & de Koninklijke Bibliotheek, více informací na http://www.ukb.nl/.
14 Koninklijk Nederlandse Vereniging van Informatieprofessionals (KNVI), dříve známá jako Nizozemská asociace profesionálů z knihovního, informačního a znalostního odvětví (Nederlandse Vereniging voor Beroepsbeoefenaren in de bibliotheek-, informatie- en kennissector, NVB). Více informací na http://knvi.net/.
15 FOBID Netherlands Library Forum, více informací na http://www.fobid.nl/.
16 Pro dvanáct nizozemských provincií existuje jedenáct provinčních knihovních center. Zde je výpis jednotlivých provincií a jejich center: Drenthe – Biblionet Drenthe, Flevoland – Servicecentrum Flevolandse Bibliotheken (SFB), Frísland – Bibliotheekservice Fryslân, Gelderland – Biblioservice Gelderland, Groningen – Biblionet, Limburg – Bibliotheekhuis Limburg, Severní Brabantsko – Cubiss, Severní a Jižní Holandsko – ProBiblio (jedno provinční centrum pro obě provincie), Overijssel – Overijsselse Bibliotheek Dienst (OBD), Utrecht – BiSC, Zeeland – Zeeuwse Bibliotheek.
17 PROBIBLIO. Marktonderzoek. In: ProBiblio [online]. Hoofddorp: ProBiblio, [2013, cit. 2012-07-30]. Dostupné z:
http://www.probiblio.nl/producten--diensten.aspx?marcom=356.
18 Dostupný z: http://www.bibliotheek.nl/, vyhledávání je realizováno přes vyhledávací nástroj AquaBrowser Library na webové stránce http://zoeken.bibliotheek.nl/.
19 STICHTING BIBLIOTHEEK.NL. Over de Bibliotheek. In: De Bibliotheek. [online]. Den Haag: Stichting Bibliotheek.nl, [2012, cit. 2013-07-30]. Dostupný z: http://bibliotheek.nl/pagina/16484.over-de-bibliotheek.html.
20 Landelijke Huisstijl Portal, dostupný z: http://www.landelijkehuisstijl.nl.
21 STICHTING BIBLIOTHEEK.NL. Nationale Bibliotheekkaart. In: Bibliotheek.nl: helpt bibliotheken innoveren [online]. Den Haag: Stichting Bibliotheek.nl, [2012, cit. 2013-07-30]. Dostupný z: http://stichting.bibliotheek.nl/pagina/20088.nationale-bibliotheekkaart.html.
22 KLEINENBERG, Marga. Almere Library and the retail concept. In: Els futurs de la biblioteca pública [online]. [Barcelona: Biblioteques de Barcelona, 2010, cit. 2013-07-31]. Dostupný z: http://elsfutursdelabibliotecapublica.wordpress.com/documentacio/almere-kleinenberg/.
Literatura
BIERNÁTOVÁ, Olga. Propagace knihoven a komunikace s uživatelem na Facebooku. Brno, 2010 [cit. 2012-11-15]. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Škyřík. Dostupné také z: http://theses.cz/id/1rwt59/.
JUROVSKÝ, Anton a Matej ZÁCHENSKÝ. Názorná propagácia v knižnici. Martin: Matica slovenská, 1956. 106 s.
KLEINENBERG, Marga. Almere Library and the retail concept. In: Els futurs de la biblioteca pública [online]. Barcelona: Biblioteques de Barcelona, 2010 [cit. 2013-07-31]. Dostupný z: http://elsfutursdelabibliotecapublica.wordpress.com/documentacio/almere-kleinenberg/.
KOREN, Marian. Holandské knihovnické spolky a asociace. In: Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006, s. 457-464. ISBN 80-86249-41-7.
KOREN, Marian. Legislativní rámec veřejných knihoven v Holandsku. In: Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006, s. 427-433. ISBN 80-86249-41-7.
LONSKÁ, Pavlína. Prezentace knihovních služeb veřejnosti: analýza současného stavu veřejných knihovnických služeb v Nizozemsku a v České republice. Praha, 2012. 95 s., ix s. obr. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Hana Landová, Ph.D., konzultant práce PhDr. Radka Římanová.
LONSKÁ, Pavlína. Studijní cesta do Nizozemska pod záštitou České informační společnosti, o.s. Praha: Česká informační společnost, 2012. Dostupný z: http://cisvts.cz/2012/10/studijni-cesta-do-nizozemska-pod-zastitou-ceske-informacni-spolecnosti-o-s/.
PROBIBLIO. Marktonderzoek. In: ProBiblio [online]. Hoofddorp: ProBiblio,2013 [cit. 2012-07-30]. Dostupné z: http://www.probiblio.nl/producten--diensten.aspx?marcom=356.
STICHTING BIBLIOTHEEK.NL. Nationale Bibliotheekkaart. In: Bibliotheek.nl: helpt bibliotheken innoveren [online]. Den Haag: Stichting Bibliotheek.nl, 2012 [cit. 2013-07-30]. Dostupný z:
http://stichting.bibliotheek.nl/pagina/20088.nationale-bibliotheekkaart.html.
STICHTING BIBLIOTHEEK.NL. Over de Bibliotheek. In: De Bibliotheek [online]. Den Haag: Stichting Bibliotheek.nl, 2012 [cit. 2013-07-30]. Dostupný z:
http://bibliotheek.nl/pagina/16484.over-de-bibliotheek.html.
CITACE:
Lonská, Pavlína. Prezentace knihovních služeb veřejnosti: marketing veřejných knihoven v Nizozemsku.
Knihovna plus [online]. 2013, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus132/lonska.htm>. ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |