Konference Inforum

Po účasti na konferenci Inforum (21.-22. 5. 2013) jsme se v redakci zamýšlely nad dalším směřováním této odborné konference a nejen nad tím. Zeptaly jsme se tedy přímo organizátorů z obchodní společnosti Albertina icome Praha s. r. o.

Jak se stane, že obchodní společnost, která je aktivní na trhu knihoven, začne s pořádáním konference? Ptáme se Vladimíra Karena, výkonného ředitele pořádající společnosti Albertina icome Praha s.r.o. a zároveň zakladatele Infora.

Ono to vlastně nezačalo Inforem. První konferenci jsme uspořádali už v roce 1993, jmenovala se INFORMACE ’93 a byla zaměřena na oblast obchodních informací. Pořádali jsme ji – stejně jako později InfoMedia, což byl přímý předchůdce Infora– proto, abychom podpořili informovanost a odbornou diskusi v oblasti, která tehdy byla u nás v samých začátcích. Konference měla dobrý ohlas, a proto bylo logické, že jsme se v roce 1995 chopili příležitosti uspořádat další konferenci jako doprovodnou akci veletrhu Svět knihy. Tak vznikla InfoMedia, která byla už od počátku zaměřená na knihovny a na informace pro vzdělávání, výzkum a vývoj, což Inforu vydrželo až dodnes.

Proč jste změnili název na Inforum?

V roce 1998 se změnil pořadatel veletrhu Svět knihy a ten původní si mezitím zaregistroval ochrannou známku InfoMedia Praha. Dostali jsme se tak úplně nevinně do sporu o pořadatelství Světa knihy. Podmínky, které by nám umožnily název dále využívat, pro nás nebyly příznivé, tak jsme raději vymysleli nový název. Navíc jsme v té době konferenci přesunuli z Planetária do prostor Vysoké školy ekonomické (VŠE), takže jsme od roku 1999 pokračovali na novém místě a pod novým názvem. Po čem se mi z InfoMedia ale opravdu stýská, byla dechberoucí zahájení pod rozsvícenou hvězdnou oblohou planetária. Mám romantickou duši a tohle se mi opravdu moc líbilo.

Jak vlastně došlo k tomu, že se již tak dlouho podílíte na přípravě konference? Zaznamenal jste během tolika let nějaké významné změny v tom, jak je Inforum organizováno? Odpovídá Svatopluk Rieger z Univerzity Palackého v Olomouci, který je zároveň členem programového výboru Infora.

K Inforu jsem se dostal doslova „shodou okolností“ – v roce 1992 jsem shodou jiných okolností svou původní profesi analytického chemika „pověsil na hřebík“ a stal se vedoucím knihovny na naší přírodovědecké fakultě. Tady jsem pokračoval mimo jiné v chemických rešerších, kterým jsem se věnoval již při své původní profesi. Poté, co skončil rešeršní systém GOLEM, jsem začal navštěvovat kurzy rešeršování v systému STN International, které pořádala firma Medistyl. Při odborných debatách i kuloárových rozhovorech jsem byl časem hlavními organizátory ing. Horkým a ing. Bočkem dotázán, zda bych nechtěl přispívat do nově vzniklého časopisu Infocus. (Pozn. pro mladší ročníky – časopis, který vycházel z iniciativy „klubu nadšenců“ kolem PhDr. J. Hankové, byl věnován rozvíjejícím se informačním zdrojům, službám, systémům a sítím, jak bylo psáno v jeho podtitulu.) Tam se také prohloubily mé přátelské vztahy k pracovníkům Medistylu. Jednou mě ing. Boček vyzval, zda bych mu nepomohl s organizací chemické sekce na konferenci InfoMedia. Tuto konferenci jsem hned od jejího vzniku v roce 1995 se zájmem navštěvoval a tak mi bylo velkou ctí stát se v roce 1998 členem jejího organizačního výboru. Samozřejmě jak konference dospěla do své plnoletosti, prošla významnými změnami. Od legendární přednášky prof. Garfielda v přeplněném auditoriu Planetária, kdy konference začínala jako součást výstavy Svět knihy, až po současnou podobu Infora jako samostatné konference v multimediálním prostředí auly VŠE. Měnilo se uspořádání a témata sekcí, složení výboru, změnilo se místo i délka konání, konferenční sborník se z CD přesunul na web, ale jedno základní naštěstí zůstalo – duch konference s přátelskou a přívětivou atmosférou a možnost alespoň jednou za rok se setkat s kolegy a přáteli a vyslechnout spoustu novinek z rychle se rozvíjejícího oboru profesionálních informací.

Jak vzniká program Infora a kolik lidí se na něm podílí? Tuto otázku jsme položili Filipovi Vojtáškovi, obchodnímu manažeru Albertina icome Praha s.r.o. a členu programového výboru.

Program je výsledkem několikaměsíčních debat programového výboru, který tvoří vaši kolegové-knihovníci a pracovníci Albertina icome Praha (celkem patnáct osob), a má vždy tři části: vyžádané příspěvky, ostatní odborné příspěvky a komerční prezentace. Co se týká první skupiny, oslovujeme na základě doporučení členů programového výboru zahraniční odborníky zapojené do zajímavých projektů nebo zabývající se tématy, která jsou u nás aktuální či kontroverzní a kterým dáváme v programu více prostoru – obvykle v zahajovací sekci. Ne vždy se samozřejmě podaří domluvit účast právě těch, které bychom chtěli pozvat, ale s tím se jistě potýká každý, kdo konferenci obdobné velikosti pořádá. Stejně tak nelze vyloučit změny v programu, jež se často naneštěstí objeví (jako by působením zákona schválnosti) až poté, co je program odevzdán do tiskárny. Neúčast oznámeného přednášejícího nás mrzí, je to zásah vyšší moci, ale pokud je to ještě možné, snažíme se vytipovat a pozvat jiného zajímavého řečníka. Často se objevují připomínky (např. v hodnotící anketě), že počet prezentací našich komerčních partnerů-producentů elektronických informačních zdrojů (dále jen EIZ) je příliš vysoký či jejich obsah je pouhým přehledem vlastností EIZ, které nabízejí. Na druhé straně – vzhledem k tomu, jak je konference od počátku koncipována a s ohledem na to, že ústředním společným tématem jsou právě EIZ – prezentace producentů EIZ mají v programu své opodstatněné místo; jde tedy o to najít co možná nejlepší vyvážení s odbornými příspěvky. Jednotlivé tematické sekce sestavujeme na základě přihlášených odborných příspěvků, přičemž základním kritériem výběru je, aby tematicky odpovídaly a dosud na podobně širokém fóru nezazněly. Ačkoli je naším cílem uspořádat sekce tak, aby se pokud možno ty, které spolu nějak souvisejí, nepřekrývaly, nelze zcela eliminovat situaci, že někoho budou zajímat příspěvky ve dvou sekcích konaných současně, to bereme jako realitu. Navíc v řazení sekcí hrají svou roli i některé další faktory, především kapacita sálů vs. očekávaná návštěvnost sekce a někdy také např. časové omezení zvaného přednášejícího v dané sekci. Kompromisy jsou nevyhnutelné.

Jak se vyvíjelo tematické zaměření konference? Která témata převažovala v 90. letech, která jsou nejvíce preferována nyní?

Několik let páteř programu tvořily sekce věnované EIZ pro jednotlivé obory – byl to celkem logický krok, protože v té době, kdy se EIZ teprve dostávaly do povědomí knihovnické a potažmo akademické veřejnosti, bylo cílem organizátorů Infora představit klíčové zdroje, s nimiž třeba u nás zatím nebyly žádné zkušenosti, a event. je vzájemně porovnat. Význam této „osvětové“ funkce Infora se postupem času, jak se EIZ staly běžnou součástí informační podpory v akademickém sektoru, celkem pochopitelně snižoval, oborové sekce vymizely a v posledních ročnících jde spíše o představení obecnějších trendů v oblasti EIZ. Zmínit v této souvislosti můžeme technické a uživatelské aspekty elektronických knih a přístup EIZ pomocí mobilních zařízení. Čerpáme při tom mimo jiné z anketních odpovědí.

Byla některá témata vyloženě módní záležitostí (konkrétně která) nebo slepou uličkou? A která témata se naopak zajímavě transformovala a vyvinula? Bylo nějaké téma, které jste v průběhu let z odborných či ideologických důvodů raději opustili?

Co se týká nabídky a použitých technologií, je trh EIZ v globálním měřítku poměrně stabilizovaný, nelze tedy čekat vskutku revoluční novinky každý rok. V tomto směru můžeme program Infora označit za konzervativní, ale nevnímáme to jako nedostatek. Neznamená to, že bychom se a priori bránili čemukoliv novému, co má smysl a mohlo by se jevit jako zajímavé. Před časem jsme se rozhodli z programu vyřadit sekci o knihovnických systémech, protože přestala tematicky konvenovat, a sekci o informacích o Evropské unii, protože ztratila v návaznosti na vstup České republiky do EU své původní opodstatnění. Jistou slepou uličkou se ukázala sekce pro firemní sektor (byť samotné téma považujeme za nanejvýš důležité, protože využití EIZ v komerčním segmentu je u nás zcela v plenkách) – vzhledem k tomu, že naprostou většinu účastníků tvoří pracovníci knihoven veřejných institucí.

Organizační zajištění posledních sedmi ročníků měla na starosti jako hlavní koordinátorka Andrea Kutnarová. Je příprava takové akce po tolika letech rutinní záležitostí anebo se jednotlivé ročníky nějak významněji liší? Máte vůbec prostor pro inovace a uplatnění vlastních nápadů?

Organizace konference velikosti a formátu Infora musí samozřejmě mít scénář a itinerář, podle kterých se postupuje. Za pár měsíců začne příprava již dvacátého ročníku, takže v roce 2006, kdy jsem Inforum "přebírala", byla hlavní organizační cestička po tolika ročnících řádně umetena. A nebyl důvod měnit fungující, vyzkoušené postupy. Ovšem pochopitelně jsem se snažila při organizaci Infora uplatnit své zkušenosti z předchozího působiště s pořádáním konferencí pro akademické instituce, svůj pohled na věc. V případě, že se tyto inovace osvědčily, staly se běžnou součástí příprav.

Ptáte-li se na jisté porovnání jednotlivých ročníků, nenechte se mýlit zdáním, že po tolika letech nás již jako organizátory nemůže nic překvapit. Jinými slovy, rutina to je jen do jisté míry. Každý rok čelíme nečekaným situacím, které je třeba operativně řešit – platí to například o změnách v programu „na poslední chvíli“, o kterých se zmínil kolega Vojtášek. Pečlivě se zabýváme kritickými připomínkami a podněty na zlepšení ze strany účastníků, které – pokud je to možné – v dalším roce uplatníme. Někdy to naopak možné není, ozývají se hlasy pro i proti, a s určitými věcmi – třeba s chutností obědů v menze – nemůžeme udělat vůbec nic. Jako dobře viditelný příklad každoroční „standardní“ inovace mohu uvést grafiku webových stránek a s tím související tvář tištěného programu, pozvánek, prezentace. To vše samozřejmě navrhuje a upravuje profesionál, nicméně v těsné spolupráci s námi.

Organizování konference jako je Inforum je rozhodně „velký adrenalin“ a výsledek je vždy závislý na spolupráci všech, kteří se na něm podílejí. O to víc potěší pochvala ze strany účastníků.

Kdo stojí za vtipnými zahájeními konference a kde se berou neustále nové a nové nápady? Ptáme se Jiřího Kadlečka, který na zahájeních Infora pravidelně vystupuje v roli suchopárného vědce z výzkumného týmu AiP.

Je to vždy stejné, rok co rok. Najednou je Inforum za dveřmi a nám dojde, že bychom měli vymyslet nějaké vtipné zahájení – jak jsme s tím totiž jednou začali, už to od nás diváci očekávají a byli by zklamáni, kdybychom zahájili „normálně“ jako každá jiná odborná konference. Několikrát ležel v zásobě vtipný nápad od někoho z knihovnického „terénu“, to je pak terno. Obvykle ale jdeme společně na oběd a začneme nadhazovat různé na první poslech hlouposti, což nás velmi baví, a hrozně se jim sami smějeme. 99 % z nich ale vlastně vůbec není vtipných nebo jsou nerealizovatelné anebo by se k nim nikdo nepropůjčil… Nakonec jeden z nápadů nějak uvízne jako nosný a ten pak rozvedeme. Každopádně ale na scénu nastupuje do značné míry polotovar a mnoho scének je improvizovaných, navíc pár dnů před Inforem není příliš čas sledovat, co kdo z účinkujících sám za sebe dotvořil, takže výsledek je jistým překvapením pro všechny z nás a bavíme sami sebe… A někdy nám za to zatleskají i diváci – co víc si přát, že? Já sám za sebe jsem si na Inforu mnohokrát ověřil, jak těžké je dělat humor, jak přímočarý, zkratkovitý a vypointovaný musí skeč být, a hluboce se před profesionály v oboru humoru skláním…

Závěrečná otázka pro Vladimíra Karena: příští ročník bude jubilejní, dvacátý. Čím překvapíte účastníky tentokrát?

Každý rok se sami sebe v AiP i v programovém výboru ptáme, jestli má konference ještě smysl a jestli má smysl ve své aktuální podobě. Každý rok také vyhodnocujeme zpětnou vazbu od účastníků, což vedlo mimo jiné k tomu, že letošní Inforum bylo o den kratší než ta předchozí. Ale dramatické změny pro příští rok nechystáme. Překvapení možná ano, ale to vám stejně nemůžeme prozradit, protože to už by to nebylo žádné překvapení. :-)

Za rozhovor děkují Renata Salátová a Anna Machová

CITACE:
Albertina Income Praha s.r.o.; Salátová, Renata; Machová, Anna. Konference Inforum. Knihovna plus [online]. 2013, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus132/inforum.htm>. ISSN 1801-5948.