|
Rok 2002, č. 1, s. 40–43 Vyhodnocení využívání elektronických informačních zdrojů pro vědu a výzkum na vysokých školáchBarbora Katolická Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni Přístup k aktuálním informacím v oblasti vědy a výzkumu z celého světa je nezbytnou podmínkou pro kvalitní práci v akademickém prostředí. S rozšířením nových technologií se stále zvyšuje počet odborných informačních zdrojů v elektronické podobě. V závislosti na typu elektronických informačních zdrojů (EIZ) z nich uživatel získá plné texty článků nebo bibliografické údaje s abstrakty. Velkou předností je pohodlný přístup k EIZ přes www rozhraní, možnost vyhledávání informací podle různých kritérií, rychlé získání požadovaných informací. V příspěvku se zaměřím na statistické vyhodnocení využití některých EIZ, ke kterým získaly akademické instituce přístup prostřednictvím svých knihoven v rámci čtyřletého grantového programu “Informační zdroje pro výzkum a vývoj - LI”. Jedná se o následující informační zdroje: Multioborové EIZ:
Oborově zaměřené EIZ:
Po vyřešení organizačních a technických otázek souvisejících se zpřístupněním byly uvedené elektronické informační zdroje v plném provozu od podzimu 2000. Dodavatelé EIZ obdrželi od jednotlivých vysokých škol (VŠ) rozsah IP adres počítačů, ze kterých jsou příslušné informační zdroje přístupné prostřednictvím služby www. Konkrétně na Západočeské univerzitě jsou níže uvedené EIZ přístupné ze všech počítačů na univerzitě. Tento neomezený přístup k informačním zdrojům je velice důležitý. Jsou tím vytvořeny podmínky pro co nejširší využívání EIZ. Původním cílem tohoto příspěvku mělo být srovnání využívání těchto elektronických informačních zdrojů na jednotlivých vysokých školách v období od ledna 2001 do září 2001. Při shromažďování statistických údajů o přístupech do konkrétních EIZ z jednotlivých VŠ jsem narazila na následující problémy. Statistiky jednotlivých EIZ jsou sledovány podle odlišných kritérií, které lze obtížně navzájem srovnávat:
Pro vlastní vyhodnocení využívání elektronických informačních zdrojů jsem musela z důvodu výše uvedených problémů vybrat časové období a rozdělit statistiky do dvou tabulek. Využití EIZ je sledováno v období od února 2001 do června 2001. V tomto období jsou statistická data dostupná u všech sledovaných EIZ, jedná se o celý letní semestr na VŠ. Statistické údaje jsou přepočítány na 100 potenciálních uživatelů příslušné VŠ. Údaje o počtech studentů, pedagogických a vědeckých pracovníků na jednotlivých školách jsme získali ze Statistické ročenky školství 1999/2000. Po roce využívání elektronických informačních zdrojů získaných z grantového programu LI jsem se snažila bilancovat využívání všech těchto EIZ na jednotlivých VŠ. Jedná se o první pokus vytvoření ucelené statistiky využívání těchto informačních zdrojů s možností porovnávání. Během této práce jsem došla k závěru, že pro další porovnávání a sledování statistik využití jednotlivých EIZ je velice důležité, aby statistiky byly vytvářeny podle kritérií, která budou alespoň v několika klíčových položkách jednotná. Navrhuji sledovat (kromě jiných kritérií) u všech statistik jako klíčové položky počet dotazů a počet zobrazených dokumentů (abstrakt + fulltext) pro jednotlivé instituce za každý měsíc. Kombinací těchto klíčových položek je možné navíc sledovat schopnost uživatelů správně formulovat dotazy. Doporučuji, aby byl předložen požadavek dodavatelům nebo správcům EIZ na dodávání statistik využití, ve kterých budou ještě kromě jiných kritérií uvedeny tyto klíčové položky. Bez takových údajů nebude možné připravovat další, navzájem srovnatelné přehledy využívání jednotlivých EIZ. Proto byla na začátku ledna 2002 vytvořena pracovní skupina pro EIZ na VŠ, ve které má většina vysokoškolských knihoven svého zástupce. Úkolem této pracovní skupiny je koordinace EIZ jako celku (sdílení aktuálních informací o všech EIZ získaných z programu LI na VŠ), stanovení klíčových položek pro sledování statistických údajů, kontakt s dodavateli EIZ, sledování statistik jednotlivých EIZ na jednotlivých VŠ, spolupráce s pracovní skupinou pro informační výchovu. Hlavním cílem této pracovní skupiny je efektivní vyhodnocování údajů o využívání EIZ na VŠ, které bude důležitým podkladem pro prodloužení licencí v roce 2003. Klíčovými faktory ovlivňujícími využívání elektronických informačních zdrojů, které jsou pro rozvoj vědy a výzkumu na VŠ nepostradatelné, jsou kromě technických podmínek informovanost potenciálních uživatelů o možnostech přístupu ke zdrojům a o jejich obsahu, ale i schopnost uživatelů se zdroji pracovat. Jsem tedy přesvědčena, že ke zvýšení jejich využití je třeba:
Zpřístupněním výše uvedených elektronických informačních zdrojů se podstatně zlepšily podmínky přístupu k aktuálním výsledkům vědy a výzkumu ve světě. Avšak teprve aktivní využívání těchto informačních zdrojů povede k růstu a ke zvýšení odborné úrovně znalostí. Protože vysoké školy jako vzdělávací instituce zodpovídají za budoucnost vědy, je nutné, aby si absolventi již v průběhu studia osvojili práci s informačními zdroji a pravidelně sledovali novinky ze svého oboru. Bez aktuálních odborných informací není možné držet krok s vývojem vědy a výzkumu ve světě. Pozn. red.: Plný text příspěvku je uveřejněn ve sborníku z konference RUFIS 2001, který je dostupný na adrese http://www.rufis.zcu.cz/sbornik.pdf. Tabulka 1 - Využití databází Eifl Direct, Link, Science
Direct, Proquest, Dialog a PCI Web
Pozn.: *) přístup k EIZ pouze z některých fakult příslušné VŠ **) nejsou statistické údaje nebo není přístup pro celé sledované časové období – EIZ není přístupný
Tabulka 2 - Počty přístupů k databázi Web of Science
|