Rok 2003, roč. 13, č. 1, s. 72-79
Novinky zahraniční knihovnické literatury
1. BOHRMANN, Hans Zeitungen in Bibliotheken - ein Trauerspiel? [Noviny v knihovnách : jde o
truchlohru?] / Hans Bohrmann In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 3 (2002), s. 162-164. Autor,
ředitel knihovny Ústavu pro výzkum novin (Institut für Zeitungsforschung) v Dortmundu, se nejprve zabývá obecnější
otázkou, zda knihovny s právem povinného výtisku získávají opravdu všechny vydané publikace a zda se dostanou k
materiálům, které nejsou nabízeny knihkupectvími. Dále pak pojednává o problému získávání a uchovávání novin a rozebírá
důvody, proč jsou (v Německu) noviny považovány za nevhodné pro knihovny a proč se převážná část novin předává do
archivů, kde jsou mnohem hůř dostupné. Studie provedené Ústavem pro výzkum novin dokazují, že vlivem špatné distribuce
nejsou fondy novin kompletní, historické fondy ze 17. a 18. století mají zřídkakdy kompletní řady, mnohé tituly vydané
po roce 1945 nelze nikde najít v úplnosti. Srovnáním situace v Německu, v sousedních zemích a v USA vychází najevo
špatný stav doplňování a správy fondů novin v německých knihovnách. K tomu přispívá skutečnost, že knihovny nejsou
jednotné jak v názorech, tak v praxi uchovávání novin, přehlíží se význam regionálních a místních novin, klade se příliš
velký důraz na mikrofilmování a současné vyřazování papírových originálů. Článek je zakončen úvahou, zda německá báze
časopiseckých dat (Zeitschriftendatenbank, ZDB - je dostupná z URL Ústavu pro výzkum novin: http://www.zeitungsforschung.de) může zlepšit situaci, když neexistuje
dohodnutý plán registrace novin a když nejsou vyjasněny ani názory na význam digitalizace novin pro jejich uchovávání a
zpřístupňování. 2. ÇELIK, Ahmet University Libraries in Turkey : a state of the art review [Univerzitní
knihovny v Turecku : nástin současného stavu] / Ahmet Çelik In: Inform. Development. - [London]. - 0266-6669. - 17,
č. 2 (2001), s. 85-92. Lit. Příspěvek si klade za cíl zmapování stavu tureckých univerzitních knihoven na počátku
nového tisíciletí. Určující jsou přitom Standardy pro univerzitní knihovny specifikované IFLA v roce 1987. Hodnocení je
zaměřeno především na následující oblasti: cíle, organizace a řízení, služby, fondy, zaměstnanci, zařízení, rozpočet a
finance, techno-logie, ochrana a uchovávání fondů, spolupráce. Jako základní nedostatky autor vnímá například
nedostatečný stupeň vzdělání u vedoucích pracovníků knihoven, poměrně krátkou otevírací dobu v knihovnách způsobenou
nedostatkem zaměstnanců nebo malý přírůstek fondů z důvodu omezených finančních prostředků. Knihovny se také dostatečně
nevěnují tvorbě a naplňování informační politiky. Nedostatek prostředků nutí knihovny čím dál více spolupracovat mezi
sebou i s dalšími institucemi. V letech 1984-1990 například existovalo dokumentační centrum HEC-DOC (Higher Education
Council Documentation Centre), které mělo za úkol poskytovat služby v oblasti dodávání fotokopií, volný přístup k
vybraným databázím online nebo na CD-ROM, vytvářet sbírku refe-renčních dokumentů aj. Jeho funkce později převzala a
zdokonalila vědecká rada TUBITAK (Scientific and Technical Research Council of Turkey). Ta později vytvořila národní
akademickou síť a informační centrum ULAKBIM (National Academic Network and Information Centre). V současnosti ULAKBIM
pracuje na dvou velkých projektech. První z nich je VEDES, jedná se o hosting databází a elektronických časopisů. Druhý
je OBES, jehož cílem je poskytovat fotokopie článků účastnickým knihovnám v oblasti Ankary. V roce 1999 vzniklo
konsorcium ANKOS (Anatolian University Libraries Consortium, http://www.lib.metu.edu.tr/ankos), které má za cíl vytvořit digitální
knihovnu dostupnou všem členským knihovnám (v roce 2000 jich bylo 12). 3. COURTNEY, Nancy Barbarians at
the Gates : A Half-Century of Unaffiliated Users in Academic Libraries [Nepřátelé před branami : půl století
neregistrovaných uživatelů v univerzitních knihovnách] / Nancy Courtney In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. -
0099-1333. - 27, č. 6 (2001), s. 473-480. Lit. 107. FACE="Times New Roman" Příspěvek mapuje vývoj situace v oblasti
využívání fondů univerzitních knihoven neregistrovanými uživateli od roku 1950 do současnosti. Přístup k těmto mnohdy
velmi kvalitním zdrojům byl pro uživatele, kteří nebyli členy akademické obce, vždy alespoň částečně omezen. Například
ve Spojených státech amerických ještě před časem vládla v tomto velmi liberální politika, nicméně v současnosti je
přístup omezován ještě více než v Evropě. V letech 1950-1960 byl zájem veřejnosti o využívání těchto zdrojů minimální,
ačkoli v té době byl víceméně propagován volný přístup do knihoven pro všechny. V 60. letech začal zájem
neregistrovaných čtenářů narůstat, a to mnohdy na úkor členů akademické obce. Po nástupu automatizace v průběhu let
osmdesátých se tento problém dále řešil, bylo například navrhováno, aby univerzitní knihovny byly takto využívány jen v
rámci MVS, referenčních služeb apod. Další změny přinesl nástup online databází. Knihovny umožňovaly vyhledávání v
podstatě komukoliv, ten však musel být ochoten zaplatit aktuální cenu výstupů. Tento problém později vyřešil příchod
databází na CD-ROM. Uvedení těchto produktů na trh přilákalo do knihoven další uživatele. Příchod internetu nabídku
zdrojů rozšířil. Většina univerzit zpřístupňuje část z nich pouze akademické obci. Registrovaným uživatelům jsou
zpravidla přidělována hesla pro autentifikaci. 4. COWGILL, Allison - BEAM, Joan - WESS, Lindsey
Implementing an Information Commons in a University Library [Závádění center informačních zdrojů do univer-zitních
knihoven] / Allison Cowgill, Joan Beam, Lindsey Wess In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. - 0099-1333. - 27, č.
6 (2001), s. 432-439. Lit. 17. Příchod technologie WWW změnil základní povahu a strukturu společnosti, přičemž
ovlivnil způsob osobního, profesionálního a společenského života každého jedince. Tim Berners-Lee vidí v jejím vzniku
prostředek osvobození lidstva prostřednictvím volného přístupu k informacím. Rychlé změny v informačních technologiích
ovládly mj. akademickou půdu. Studenti jsou při studiu stále více závislí na informačních technologiích a univerzitní
knihovny musejí na tyto změny reagovat odpovídajícím způsobem. Centra informačních služeb podporují vztah mezi
informačními technologiemi a akademickou obcí. Při rozhodování o jejich zavádění je nutno řešit otázky výběru zdrojů,
obslužného personálu, nákladů na architektonické úpravy spojené s implementací rovněž nákladného vybavení odpovídajícím
hardwarem a softwarem. Jako nejproblematičtější se jeví školení personálu, který je nucen přizpůsobit svou profesionální
odpovědnost rychle se měnícímu prostředí. Tyto změny zasáhly i knihovny Colorado State University (CSU). V příspěvku
jsou dále uvedeny konkrétní postřehy ze zavádění výše zníněných center. Např. na CSU jsou téměř všechny počítačové
stanice umístěny v hlavním elektronickém informačním centru (Electronic Information Center, EIC). To mělo v době svého
vzniku za úkol zprostředkovávat přístup k elektronickým zdrojům, jako jsou fulltextové databáze, online katalogy,
internet apod. Rostoucí význam elektronických zdrojů přinesl nutnost služby tohoto centra prohloubit, vyškolit
zaměstnance, kteří budou schopni poskytovat uživatelům příslušnou technickou asistenci atd. Zmíněné centrum informačních
zdrojů se definuje jako pojmový, fyzický a výukový prostor související se změnou organizační struktury od tištěných
dokumentů směrem k digitálnímu prostředí, případně jako soubor koordinovaných zařízení usnadňujících přístup k
informačním technologiím, což ve výsledku vede ke vzniku nového typu knihovny. 5. DESELAERS, Sybille
Westliches und Östliches verbinden : die neu eröffnete Central Library in Hongkong [Spojení západních a východních prvků
: nově otevřená Ústřední knihovna v Hongkongu] / Sybille Deselaers In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54,
č. 2 (2002), s. 95-99. Článek přináší podrobné informace o Ústřední knihovně Hongkongu, která byla v květnu 2001
otevřena ve východní části hustě zalidněného městského centra. Popisuje architekturu dvanáctipatrové budovy, v níž se
uplatňují západní a východní architektonické prvky, seznamuje s rozložením provozů a služeb do jednotlivých podlaží, vše
vybavené moderní informační technologií a sladěné se zájmy a požadavky návštěvníků. Na 33 800 m2 je tu například ústředí
informací o Hongkongu, domácích autorech a dokumentech, včetně legislativních, je tu prezenční knihovna výtvarného umění
a hudebních děl, dále dětmi i rodiči oblíbená „knihovna hraček“ atd. - celkem 2000 studijních míst, z toho 1000 s
možností připojení uživatelského laptopu, 500 s počítači napojenými na multimediální informační systém. Ústřední
knihovna plní funkci národní knihovny s právem povinného výtisku publikací vydaných v Hongkongu, a také funkci
kulturního střediska s bohatým programem přednášek, výstav a dalších akcí pro dospělé a pro děti. V článku lze nalézt
rovněž přehled čtyřicetiletého vývoje veřejných knihoven řízených kulturní správou Městské, později Regionální rady
Hongkongu, až k dnešnímu systému, který zahrnuje 56 poboček a osm pojízdných knihoven s celkovým fondem téměř 8 milionů
knih a s 2,5 miliony zapsaných čtenářů. Fungování tohoto knihovního systému zajišťuje 1540 pracovníků, z toho 200 v
ústřední knihovně. Služby všech veřejných knihoven jsou bezplatné, knihovny jsou otevřeny denně včetně nedělí a svátků.
Vysoká návštěvnost a využívání služeb jsou značnou měrou ovlivněny tím, že vše je dvojjazyčné: fondy, katalogy, webové
stránky (http://www.hkpl.gov.hk) jsou v čínštině a angličtině.
6. DRAGULANESCU, Nicolae Emerging Information Society and History of Information Science in Romania [Rozvoj
informační společnosti a historie informační vědy v Rumunsku] / Nicolae Dragulanescu In: JASIST : J. Amer. Soc.
Inform. Sci. Technol. - [New York]. - 1532-2882. - 53, č.1 (2002), s. 41-46. Lit. Stejně jako většina
postkomunistických zemí i Rumunsko přešlo na počátku devadesátých let k demokratickému systému orientovanému na trh a
začalo se politicky i ekonomicky připravovat na vstup do 21. století. Podobně jako v USA a jiných vyspělých zemích zde
nástupu informační vědy předcházel rozvoj knihovní vědy, archivní vědy, muzejního managementu apod. Jako všechny bývalé
středoevropské země s centrálním plánováním, také Rumunsko rozvíjelo v letech 1950-1989 tzv. systém vědeckých a
technických informací (Scientific and Technical Information, STI). Informační věda se začala postupně rozvíjet od roku
1990. Podmínky pro její rozvoj byly popsány pomocí tzv. SWOT-analýzy (S - strengths, W - weaknesses, O - opportunities,
T - threats). Tato metoda vznikla po 2. světové válce na Dálném východě. Výsledky analýzy jsou prezentovány v příloze
příspěvku. 7. GABEL, Gernot Als Überlebende grüsst : die Arsenalbibliothek in Paris [O historické
Knihovně Arsenálu v Paříži] / Gernot Gabel In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 2 (2002), s. 71-72.
Článek připomíná zajímavou a pestrou historii pařížské Knihovny Arsenálu (Bibliothèque de l´Arsénal), kterou vybudoval v
paláci na pozemku bývalé pařížské zbrojnice markýz z Paulmy, diplomat, politik, autor divadelních her a bibliofil. Autor
připomíná dějiny knihovny, rozšiřování bohatých sbírek, jejich osudy, změny majitelů knihovny v revolučních letech na
konci 18. století a v první polovině 19. století. V roce 1797 byla knihovna otevřena pro veřejnost jako národní
knihovna, ve 30. letech 19. století se v jejích sálech scházeli známí literáti té doby (A. Dumas, V. Hugo, A. de Vigny,
G. De Nerval, Th. Gautier), od konce 19. století je knihovna vedena profesionálně (katalog, cílevědomá politika
získávání publikací), v roce 1934 se dostává pod správu francouzské Národní knihovny. Závěr článku seznamuje s dnešní
situací Knihovny Arsenálu, která se stala svým fondem téměř jednoho milionu svazků „Mekkou literárních historiků“, i
když jsou její prostory omezeny a nelze plně využívat novodobé informační technologie. „Společnost přátel knihovny
Arsenálu“, založená v roce 1996, patřila k aktivním odpůrcům dnes již odvolaného rozhodnutí o přemístění fondů a předání
budovy pro účely archivu francouzského ministerstva zahraničí. Informace o Knihovně Arsenálu lze získat také na webových
stránkách Národní knihovny Francie - http://www.bnf.fr. 8. HATSCHER, Susanne - KLUG, Petra Yksi, kaksi, kolme : Die BIX-Studienreise 2001 [Jedna, dva,
tři : Studijní cesta BIX v roce 2001] / Susanne Hatscher, Petra Klug In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. -
54, č. 3 (2002), s. 141-142. V říjnu 2001 navštívila skupina šesti německých knihovnic Helsinky a seznámila se s
prací Ústřední městské knihovny a jejích poboček. Ve zprávě jsou zajímavé údaje o rozšíření knihovních služeb mezi
obyvateli finského hlavního města a o spolupráci knihovny s kulturními středisky a dalšími knihovnami různého zaměření.
Městská knihovna v Helsinkách jako největší finská knihovna plní též funkci národní knihovny a ústředí meziknihovní
výpůjční služby pro všechny veřejné knihovny. Byla první, která otevřela veřejnosti přístup k internetu a s podporou
nadace Billa a Melindy Gatesových zavedla službu zodpovídání dotazů nazvanou „Informační čerpací stanice“, kde lze
požadovat jakoukoli informaci jakoukoli formou dotazu (e-mail, SMS, fax, dopis, telefon). Zpráva potvrzuje všestranně
vysokou úroveň finských knihovních služeb včetně kompetence a ochoty personálu knihoven a přitažlivosti architektury a
vybavení budov. (Pozn. red.: „BIX“ v názvu článku je zkratkou projektu „Bibliotheksindex“ - společné iniciativy
německého knihovnického spolku DBV a Bertelsmannovy nadace; popsaná studijní cesta se uskutečnila v rámci tohoto
projektu. Podrobněji o BIX viz
http://www.bix-bibliotheksindex.de; plný text článku lze najít i na tomto URL, odkaz Artikelsammlung.)
9. HERZOG, Rainer Solitärbau im Grünen : die Thüringer Universitäts- und Landesbibliothek Jena ist
gerüstet für das neue Medienzeitalter [Solitérní budova v zeleni : Durynská Univerzitní a Zemská knihovna v Jeně je
připravena pro věk nových médií] / Rainer Herzog In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 3 (2002), s.
166-172. V úvodu článku je připomenuta historie významné univerzitní a zemské knihovny v Jeně, jakož i pozemku, na
němž byla pro knihovnu v polovině 19. století postavena nová budova, a léta provizorního umístění a provozu po zničení
objektu leteckým náletem koncem 2. světové války. Hlavní část stati podrobně seznamuje s etapou plánování a přípravy
projektu novostavby v souladu s novou koncepcí knihovny (od roku 1994), s architektonickým řešením budovy jako solitéru
uprostřed zeleně městského centra a s uspořádáním interiéru podle požadavků knihovních služeb. V popisu jednotlivých
podlaží je zdůrazněn zřetel k uživateli, jeho potřebám i pohodlí (vybavení studoven a pracovních míst počítači s
přístupem ke katalogům, s kopírkami a tiskárnami). Vedle všeobecné studovny jsou zde studovny s odborným zaměřením, při
každé je informační služba a transportní zařízení pro rychlou expedici ze skladišť v suterénním prostoru. K článku je
připojena tabulka se základními daty: knihovna je proponována na 31 600 b. m. regálů ve volném výběru, 9100 b. m. ve
skladišti s kompaktními regály a 6900 b. m. v klasických skladištích, na 610 studijních míst (z toho 89 v individuálních
karelech, 50 v pěti menších studovnách pro skupinovou práci) atd. Knihovna celkem (včetně poboček) spravuje 3,8 milionu
knihovních jednotek. Informace lze získat také na
http://www.thulb.uni-jena.de. 10. CHOWDHURY, Gobinda G. Digital libraries and
reference services : present and future [Digitální knihovny a referenční služby : přítomnost a budoucnost] / Gobinda G.
Chowdhury In: J. Doc. - [London]. - 0022-0418. - 58, č. 3 (2002), s. 258-283. Lit. Referenční služby zaujímají v
oblasti knihovnictví a informačních služeb stále důležitější místo. Jsou chápány jako personalizované služby, kdy
školený knihovník poskytuje uživateli odbornou pomoc při práci s informacemi. Odborníci v této souvislosti stále řeší
otázky nejvhodnějších zdrojů pro získávání specifických informací, o něž mají uživatelé zájem. V současnosti se tato
problematika přenáší do oblasti digitálních knihoven, tedy informačních zdrojů poskytovaných bez účasti osoby
zprostředkovatele. Právě z důvodu absence tohoto prostředníka je nutné uživatele co nejlépe připravit na problémy
spojené s vyhledáváním informací v těchto zdrojích. V daném kontextu vznikla celá řada studií. Některé se zabývají
samotným definováním pojmu digitální knihovna (v souvislosti s referenčními službami), jiné řeší právě otázky týkající
se role lidského faktoru v oblasti vytváření a využívání digitálních knihoven. Příspěvek se dále zabývá charakteristikou
současného stavu některých online referenčních a informačních služeb. Průběžný výzkum personalizovaných služeb v oblasti
digitálních knihoven ukazuje na dva trendy vedoucí ke zlepšení podmínek pro vyhledávání: jednak vytvoření prostoru pro
uživatele, kde si může ukládat nalezená data, na druhé straně automatické filtrování informací podle uživatelských
kategorií apod. V rámci hodnotících studií bylo zjištěno, že pro uživatele je obtížné zvolit vhodný informační zdroj pro
vyhledávání, pokládají dotazy nevhodným způsobem, nejsou dostatečně schopni posoudit relevanci výsledku atd. Digitální
knihovny se snaží jednak využít technologie „agentů“ pro identifikaci, filtrování a kategorizaci informací, jednak se
snaží prohloubit spolupráci mezi tvůrci digitálních knihoven. Jedním ze zamýšlených projektů je také vytvoření jakéhosi
modelu uživatele-experta, který má napomoci běžnému uživateli zdokonalit vyhledávací techniky.
11. JAUSLIN, Jean-Frédéric Tiefgreifende Metamorphose : Die Schweizerische Landesbibliothek im neuen Kleid [Hluboké
proměny : Švýcarská Zemská knihovna v novém šatě] / Jean-Frédéric Jauslin In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301.
- 54, č. 1 (2002), s. 23-27. Po deseti letech plánovacích a stavebních prací byla v červnu 2001 znovu pro veřejnost
otevřena Švýcarská Zemská knihovna v Bernu (Schweizerische Landesbibliothek - SLB). Interiér budovy z 30. let 20.
století byl zcela přebudován a modernizován se zřetelem k využívání novodobých informačních technologií a k velikosti
fondu (3,5 milionu dokumentů). Na rozdíl od stavebních projektů knihovních budov v Evropě vycházel projekt přestavby SLB
ze zásady umístění fondů vertikálně do hloubky, veřejných prostor do výšky a administrativy do šířky. Stavba podzemního,
téměř 28 m hlubokého skladu byla náročným stavebně technickým procesem, podařilo se však zajistit cca 80 běžných km
vhodného úložného prostoru pro současné fondy i budoucí přírůstky. Větší část bývalého skladiště ve vyšších podlažích
byla zbořena, nově postavena a zařízena jako prostory pro veřejnost. Autor článku, dlouholetý ředitel SLB, popisuje
rozmístění čtenářských prostor očima přicházejícího návštěvníka: od přízemí s čítárnou v původním stylu a s novým
informačním sálem vybaveným počítači s přístupem k internetu k databázím, interním a externím katalogům, přes jednotlivá
poschodí až k prezenčnímu fondu Švýcarského literárního archivu. V závěru jsou zmíněny problémy technického zařízení a
modernizace pomocných provozů v té části budovy knihovny, která je památkově chráněna - konstatováno, že zde muselo
dojít ke kompromisům s hledisky památkové ochrany. URL knihovny je
http://www.snl.ch. 12. JOULY, Hannelore Kunst und Wissenschaft verbinden :
Stadtbücherei Stuttgart : Befragugngen, Evalitionen, Interviews [Umění a věda pospolu : ankety, hodnocení a interview
Městské knihovny ve Stuttgartu] / Hannelore Jouly In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 1 (2002), s.
40-43. V rámci projektu rozvoje a podpory kulturních a vzdělávacích institucí jako center celoživotního
sebevzdělávání uskutečnila Městská knihovna ve Stuttgartu v letech 1999-2002 několik anket a interview mezi dospělými
návštěvníky ústřední knihovny a dvou poboček v městských částech, mezi návštěvníky kulturních akcí knihovny a bývalými
čtenáři. Průzkum zjišťoval názory a představy o moderní knihovně, její funkci, prostředí a pracovnících. V článku jsou
shrnuty hlavní výsledky, nejsou zde však informace o technikách a metodách výzkumu. Většina návštěvníků považuje
knihovnu za místo, které je inspirativní a důležité pro studium a sebevzdělávání. K optimálním podmínkám studijního
prostředí patří: klid, maximum informačních médií (přičemž kniha je stále tím nejdůležitějším), personál, který umí
poradit při hledání materiálů i odborně, úprava a výzdoba prostorů. Kulturní programy Městské knihovny nejsou vnímány
jako nábor čtenářů a propagace knihovny (polovina dotazovaných není čtenářem žádné knihovny), návštěvníci programů
navštěvují také divadla, hudební a literární pořady, považují kulturní programy knihovny za obohacení života ve městě.
Průzkum bývalých čtenářů Městské knihovny ukázal ve srovnání se stálými návštěvníky, že jde o lidi starší (ve věku kolem
40 let jako by se ztrácel zájem o knihovnu), kteří mají méně času na čtení, ale studují v souvislosti se zaměstnáním či
s potřebou zvládat cizí jazyky, a kterým nevyhovuje vyhledávání materiálů počítačem (kritika OPAC systému je častá i u
stálých návštěvníků).
13. KLARIN, Sofija - PIGAC, Sonja - PAVELIĆ, Damir Croatian Remote Access
Electronic Serials : Results of a Survey [Vzdálený přístup k chorvatským elektronickým seriálům : výsledky výzkumu] /
Sofija Klarin, Sonja Pigac, Damir Pavelić In: International Cat. Bibliogr. Control. - [Frankfurt a. M.]. - 1011-8829.
- 30, č. 4 (2001), s. 70-72. Lit. 6. Elektronické publikování v Chorvatsku se za posledních deset let velmi
rozšířilo. Dnes je na internetu dostupných více než sto padesát chorvatských titulů seriálových publikací (noviny,
časopisy, týdeníky apod.) a několik monografických publikací (především science-fiction, manuály). V období od ledna
2000 do dubna 2001 provedla Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu (Ústav pro knihovnictví a oddělení seriálových
publikací) ve spolupráci s knihovnou ekonomické fakulty v Záhřebu výzkum chorvatských elektronických seriálů. Výsledná
studie obsahuje informace o jejich dostupnosti, způsobech publikování a nakladatelích. Chorvatská elektronická
nakladatelství provedla dodatečný výzkum o využívání metadat v HTML dokumentech a zjišťovala zájem o kooperaci v této
oblasti. Článek stručně informuje o průběhu a výsledcích výzkumu a odkazuje na webové portály se seznamy chorvatských
elektronických seriálů (např. http://www.crolinks.com/).
14. KOEHLER, Wallace Web Page Change and Persistance - A Four Year Longitudinal Study [Proměny
webových stránek - průběžná čtyřletá studie] / Wallace Koehler In: JASIST : J. Amer. Soc. Inform. Sci. Technol. - [New
York]. - 1532-2882. - 53, č. 2 (2002), s. 162-171. Lit. Změny v topografii webových stránek lze shrnout minimálně do
čtyř bodů: 1) více stránek na více serverech na více místech, 2) více stránek a objektů připojovaných k existujícím
stránkám, 3) změny provozního charakteru a 4) modifikace existujícího textu, grafiky a dalších webových objektů. Článek
se zaměřuje především na poslední zmíněný bod. Sleduje a dokumentuje změny, k nimž dochází na vybrané webové stránce
vytvořené v prosinci 1996, a to až do února 2001. Zaměřuje se zejména na dva jevy: na životní cyklus webových objektů a
na změny ve webových objektech. Autor sleduje, co se mění, jak často, jaká je životnost stránek, zda se různé webové
stránky (komerční, vzdělávací…) chovají různě apod. Z uvedených dat vyplývá, že průměrná životnost webové stránky je asi
2 roky. Tato životnost se může prodlužovat nebo zkracovat vlivem celé řady faktorů, které jsou ve studii rozebrány a
graficky znázorněny.
15. KUMP, Ziga Aktuelle Entwicklungen im Bibliothekswesen der Schweiz :
Neues aus den Öffentlichen Bibliotheken [Současný rozvoj knihovnictví ve Švýcarsku : co nového ve veřejných knihovnách]
/ Ziga Kump In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 2 (2002), s. 91-94. Na rozdíl od Německa nemají
švýcarské veřejné knihovny dlouhou historii: začaly vznikat v 50. a 60. letech 20. století pod vlivem anglo-amerického
pojetí veřejné knihovny a podle vzoru především dánského knihovnictví. Během dvaceti let vznikla řada menších místních a
školních knihoven, jejichž organizaci a rozvoj si až mnohem později vzaly na starost kantonální knihovní komise (grémia)
a teprve posléze se jimi celostátně začalo zabývat Švýcarské pracovní společenství všeobecných veřejných knihoven (SAB/CLP),
které vypracovalo směrnice a doporučení pro další vývoj těchto knihoven. V následujících letech vznikly další organizace
na podporu veřejných knihoven, mezi nimi konfederací centrálně financovaná nadace „Švýcarská lidová knihovna”, která
funguje jako prostředník kulturních styků mezi čtyřmi jazykovými regiony Švýcarska. Dnešní vývoj veřejných knihoven
směřuje - za aktivní podpory Švýcarského pracovního společenství SAB/CLP - k regionální spolupráci v zájmu zvýšení
nabídky informačních materiálů čtenářům (podle doporučení má např. 20 % fondu veřejné knihovny sestávat z elektronických
informačních médií). Dalšímu zlepšování činnosti veřejných knihoven má napomoci zvyšování odborné přípravy knihovníků v
kurzech organizovaných v jednotlivých kantonech.
16. Kuyper-Rushing, Lois A Formal Mentoring
Program in a University Library : Components of a Successful Experiment [Metodický poradenský program v univerzitní
knihovně : složky úspěšného experimentu] / Lois Kuyper-Rushing In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. - 0099-1333.
- 27, č. 6 (2001), s. 440-446. Lit. 28. Knihovny Louisiana State University (LSU) přijaly na podzim roku 1998
metodický poradenský program. Může být definován například jako profesionální podpůrný vztah mezi zkušeným zaměstnancem
a začátečníkem. Má za cíl pomoci novému zaměstnanci úspěšně se zařadit do pracovního procesu na základě pomoci a podpory
zkušenějších kolegů. Příspěvek mapuje různé podoby takového programu a popisuje zkušenosti odborníků na jednotlivých
univerzitách. Na LSU se program realizuje pod patronací fakultní komise pro informační politiku (Library Faculty Policy
Comittee, LPFC), která také definovala jeho jednotlivé složky. Patří sem například vytvoření poradenské komise složené
ze dvou profesionálů a jednoho začátečníka. Poradcem nesmí být přímý nadřízený nového zaměstnance. Všichni noví
zaměstnanci jsou vyzváni, aby se na programu podíleli, poradci jsou vybíráni na základě dobrovolnosti. V průběhu roku se
konají jednak společné schůzky všech zúčastněných, jednak školení pro každou skupinu zvlášť. Noví zaměstnanci
předkládají své představy o charakteru své budoucí práce, jejich poradci zodpovídají otázky a vypracovávají k daným
tématům studie. Výsledky se vykazují každoročně. Příspěvek dále popisuje proces implementace programu na univerzitě a
hodnocení jeho výsledků.
17. LANDRY, Patrice The MACS Project : Multilingual Access to
Subjects (LCSH, RAMEAU, SWD) [Projekt MACS : vícejazyčný přístup k tématu dokumentu (LCSH, RAMEAU, SWD)] / Patrice
Landry In: Intern. Cat. Bibliogr. Control. - [Frankfurt a. M.]. - 1011-8829. - 30, č. 3 (2001), s. 46-49. Sdružení
CENL (Conference of European National Librarians) začalo v roce 1997 v rámci projektu Evropské komise CoBRA řešit otázky
vícejazyčného předmětového přístupu k bibliografickým databázím (vícejazyčné simultánní vyhledávání). Tyto aktivity se
staly základem projektu MACS (Multilingual Access to Subjects). Hlavní podíl na těchto iniciativách měly čtyři velké
evropské knihovny, které rovněž plně nebo částečně odpovídají za vytváření tří velkých jazykových skupin předmětových
hesel - německého SWD, francouzského RAMEAU a pro angličtinu LCSH. Jsou to Swiss National Library, Bibliothèque
Nationale de France, Die Deutsche Bibliothek a The British Library. V roce 1999 vznikla pilotní studie k projektu a
vzápětí byl vytvořen prototyp příslušného nástroje. Základním požadavkem bylo, aby byl nezávislý na systémech
jednotlivých partnerských knihoven. Vznikla tedy WWW aplikace využívající výhod vyhledávacího protokolu Z39.50. Z
pohledu uživatele dovoluje tento prototyp přes relativně jednoduché uživatelské rozhraní zvolit si heslář a katalogy, ve
kterých chceme vyhledávat. Umožňuje browsing a podporuje booleovské operátory. V první polovině roku 2002 měla být
dokončena jeho upravená testovací verze a ve druhé polovině roku měl být integrován do čtyř partnerských knihoven, aby
jeho možnosti mohly být vyzkoušeny v reálných podmínkách. (Pozn. red.: Prototyp MACS včetně seznamu hesel je přístupný z
adresy
http://infolab.uvt.nl/prj/macs/prototypee.html; projekt je dobře popsán také na stránkách Národní knihovny
Francie - http://rameau.bnf.fr - čs multilingue par
sujet.)
18. LARGE, Andrew - BEHESHTI, Jamshid - RAHMAN, Tarjin Design Criteria for Children´s
Web Portals : The Users Speak Out [Kritéria pro vytváření dětských webových portálů : uživatelé hovoří bez obalu] /
Andrew Large, Jamshid Beheshti, Tarjin Rahman In: JASIST : J. Amer. Soc. Inform. Sci. Technol. - [New York]. -
1532-2882. - 53, č. 2 (2002), s. 79-94. Lit. Autoři popisují průběh a výsledky studie iniciované McGillovou
univerzitou v Montrealu, jež měla za úkol odhalit nedostatky současných webových portálů určených pro dětské uživatele.
Byly vybrány tyto portály: Ask Jeeves for Kids (http://www.ajkids.com),
KidsClick (http://sunsite.berkeley.edu/kidsclick!/),
Lycos Zone (http://www.lycoszone.com) a Yahooligans! (http://www.yahooligans.com). Mladí uživatelé ve věku 10 až 13
let byli požádáni, aby popsali své zkušenosti s využíváním uvedených portálů a případně sami navrhli nějaké změny. Na
základě výsledků studie byla definována kritéria pro vytváření dětských webových portálů, a to zejména z následujících
hledisek: možnosti vyhledávání a uspořádání výsledků, vizuální stránka, informační architektura a možnost vytvoření
uživatelského nastavení. V ideálním případě by takový portál měl být využitelný pro účely vzdělávání i zábavy, měl by
mít pokud možno vkusnou a přehlednou grafiku, měl by disponovat jak možností vyhledávat podle klíčových slov, tak
prohledáváním jednotlivých předmětových kategorií atd. Také název portálu by měl být jednoduchý a URL snadno
zapamatovatelné.
19. MÜHLBERGER, Günter Digitising instead of mailing or shipping : a new
approach to interlibrary loan through customer-related digitisation of monographs [Digitalizace místo odesílání poštou :
nové pojetí meziknihovních výpůjčních služeb založené na digitalizaci uživatelem žádaných monografií] / Günter
Mühlberger In: Interlending Doc. Supply. - [Bradford]. - 0264-1615. - 30, č. 2 (2002), s. 66-72. Pozn., lit.
Elektronické dodávání článků z časopisů je považováno za velmi progresivní způsob uspokojování potřeb uživatelů, o
elektronickém dodávání monografií se však zatím v tomto smyslu pouze diskutuje. Velkým problémem jsou autorská práva.
Novými možnostmi digitalizace monografií a jejich zpřístupněním uživatelům se zabývá projekt BOOKS2U! (http://books2u.uibk.ac.at).
Na projektu se podílí Univerzitní knihovna v Grazu, Univerzitní knihovna v Innsbrucku a Univerzita Johannese Keplera v
Linci (Austrian Institute for Information Systems and Support Services for Blind and Visually Handicapped University
Students). Tyto tři instituce se podílejí na projektu ALO - Austrian Literature Online (http://www.literature.at), který s projektem BOOKS2U! úzce souvisí. Příspěvek
popisuje okolnosti vzniku projektu BOOKS2U!, předpoklady pro implementaci výsledků výzkumu a způsob práce s
digitalizovanými dokumenty. Cílem projektu je ušetřit čas a peníze jak uživatelů, tak i knihovníků.
20. NEUBAUER, Wolfram Aktuelle Entwicklungen im Bibliothekswesen der Schweiz : die wissenschaftlichen
Bibliotheken [Současný rozvoj knihovnictví ve Švýcarsku : vědecké knihovny] / Wolfram Neubauer In: Buch Bibl. - [Bad
Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 2 (2002), s. 87-90. Autor úvodem srovnává podmínky rozvoje vědeckých knihoven v
Německu a Švýcarsku a shrnuje charakteristické rysy švýcarského vědeckého systému jak na úrovni vysokých škol, tak ve
výzkumných a průmyslových institucích. Souhrnně charakterizuje dvanáct univerzitních knihoven co do rozsahu fondů,
finančních prostředků na jejich doplňování a úrovně využívání informačních technologií. Tyto knihovny tvoří dvě velké
skupiny podle jazyka (německé a frankofonní Švýcarsko) a podle typu používaného informačního systému. Podrobnější je
informace o knihovně Vysoké školy technické Švýcarské konfederace (ETH, http://www.ethbib.ethz.ch/) v Curychu, která je vůbec největší švýcarskou
knihovnou, má zvláštní postavení a úkoly jako národní centrum přírodovědních a technických informací a jako řídicí
článek svazku více než šedesáti knihoven se souborným elektronickým katalogem a výpůjčním systémem (NEBIS). Dále článek
seznamuje s cíli nedávno vytvořeného Konsorcia švýcarských vysokoškolských knihoven a s jeho projekty do roku 2007 (mimo
jiné získání práva přístupu k databázím všech vědních oborů a k elektronickým časopisům). Závěrečná část informuje o
systému odborné výchovy knihovníků, společné s výchovou archivářů a dokumentalistů a řízené Švýcarským svazem knihoven a
knihovníků. 21. ORR, Debbie - APPLETON, Margaret - WALLIN, Margie Information Literacy and
Flexible Delivery : Creating a Conceptual Framework and Model [Informační gramotnost a její efektivní předávání :
vytváření pojmového rámce a modelu] / Debbie Orr, Margaret Appleton, Margie Wallin In: J. Acad. Librarianship. - [New
York]. - 0099-1333. - 27, č. 6 (2001), s. 457-463. Lit. 19. Navzdory stále narůstající potřebě informační
gramotnosti existuje velmi málo vzorových modelů pro její začlenění do oblasti australského vysokého školství.
Knihovníci ve spolupráci s fakultou Central Queensland University vytvořili rámec, který má napomáhat vývoji a hodnocení
programů informační gramotnosti. V minulosti byly tyto programy běžně realizovány „tváří v tvář“ studentům, nyní je řada
studentů geograficky vzdálena a studují online. V úvahu je třeba brát také fakt, že v odlišných disciplínách je nutné
disponovat různými stupni informační gramotnosti. Odborníci definovali dovednosti, které by si měl student osvojit před
ukončením studia. Měl by být schopen aplikovat teoretické poznatky z oboru v praxi, řešit problémy a umět řešení vědecky
podložit, využívat informační technologie, být dostatečně informačně gramotný, fungovat jako člen i vedoucí týmu a umět
ústně i písemně vyjadřovat své myšlenky. Tyto schopnosti nemohou být rozvíjeny odděleně; při vytváření rámce pro výuku
informační gramotnosti je třeba vnímat je jako celek. Model musí být aplikovatelný na jakoukoli disciplínu, vyhovovat
všem způsobům předávání („tváří v tvář“, distanční výuka, webová prezentace, videokonference), musí fungovat stejně pro
všechny stupně studia, apod. Model byl prezentován na mnoha národních i mezinárodních konfe-rencích (např. 4th
Australian National Information Literacy Conference, 1999; 2000 ACRL Information Literacy Immersion -
http://www.ala.org/acrl/nili/immersion.html).
Účastníci z USA, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie získali povolení jej využívat a rozvíjet v rámci svých vlastních
programů informační gramotnosti.
22. SEYMOUR, Chaim A Time to Build : Israeli Cataloging in
Transition [Čas tvořit : změny v oblasti katalogizace v Izraeli] / Chaim Seymour In: Intern. Cat. Bibliogr. Control.
- [Frankfurt a. M.]. - 1011-8829. - 30, č. 4 (2001), s. 63-64. Úroveň izraelských knihoven a knihovnictví je
srovnatelná s evropskými zeměmi, které mají podobné složení obyvatelstva. Studie z roku 1999 uvádí výčet sedmi převážně
univerzitních knihoven, které mají ve svých fondech více než 250 000 svazků. Nejvýznamnější instituce používají jednotný
software ALEPH, většinou však starší verzi ALEPH 3, přechod k novější ALEPH 500 byl v době tvorby článku teprve ve fázi
jednání. Jedním z hlavních problémů, který komplikuje vyhledávání, jsou čtyři skupiny znaků používaných při katalogizaci
- evropské, hebrejské, arabské znaky a cyrilice. V současnosti probíhají změny zejména v oblasti retrospektivní
katalogizace. Většina institucí využívá služby OCLC RETROCON. Další prioritou izraelských knihoven je úkol zefektivnit a
urychlit katalogizaci internetových zdrojů. Od roku 1998 je v jednání využití formátu MARC a od roku 1999 se uvažuje o
přechodu na kódování Unicode, které pomůže vyřešit řadu problémů s používáním hebrejské abecedy.
23. SHEESLEY, Deborah F. Burnout and the Academic Teaching Librarian : An Examination of the Problem and Suggested
Solutions [Syndrom vyhoření u knihovníků vyučujících na univerzitách : výzkum problému a navrhovaná řešení] / Deborah F.
Sheesley In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. - 0099-1333. - 27, č. 6 (2001), s. 447-451. Lit. 61. Výzkum
ukázal četnost případů syndromu vyhoření u knihovníků, kteří vyučují na univerzitách instruktážní kurzy informační
gramotnosti. Část vědců, kteří tento problém zkoumají, rozlišuje tři dimenze tohoto syndromu: citové vyčerpání, pocit
odlidštění a neuspokojivý pocit z dosažených výsledků. Knihovník se tak dostává do stresové situace. Určitý stupeň
stresu může být motivující, avšak čas od času narůstá do nežádoucích rozměrů. Někteří vědci sledovali zkušenosti
knihovníků, kteří působí v praxi teprve krátkou dobu. Zaznamenali, že většina z nich ztratí po čase prvotní nadšení a
motivaci; pokud se jim nedaří, obviňují systém nebo klienty, u řady z nich byl zjištěn narůstající cynismus, pesimismus
a misantropie, rostoucí orientace na sebe sama, tím pádem odklon od orientace na uspokojování potřeb uživatelů atd.
Faktory, které jsou toho příčinou, mohou být například tytéž neustále se opakující úkony při výuce, nedostatek
profesionální stimulace, absence zpětné vazby ze strany studentů, pocit izolace od zbytku akademické obce (výlučnost
jejich postavení může vyvolat pocit, že jakoby nikam nepatří) apod. Odborníci navrhují dva druhy řešení - v rámci výuky
a mimo ni. Kurzy by měly probíhat tak, aby největší aktivita ležela na studentech, a měla by existovat možnost, aby
každou skupinu studentů vyučovalo střídavě několik profesionálů předávajících si vzájemně své zkušenosti. Vyučující
knihovník by se neměl obávat dát najevo neznalost, aplikovat originální metody výuky, maximálně komunikovat se studenty
atd. Na vyšší úrovni jde zejména o řízenou politiku výuky informační gramotnosti, knihovníci by se měli dále vzdělávat,
měli by mít zajištěno odpovídající pracovní prostředí, cítit maximální vstřícnost ze strany akademické obce.
24. SCHUBERT, Eva Acht Tage in Spanien : „… die öffentliche Bibliothek als lebendige Kraft …“
[Osm dní ve Španělsku : „… veřejná knihovna jako živoucí síla…“] / Eva Schubert In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. -
0340-0301. - 54, č. 3 (2002), s. 139-140. Účastnice studijní cesty po knihovnách jižního Španělska popisuje systém
španělských veřejných knihoven. Vysvětluje správní členění země a tomu odpovídající strukturu veřejných knihoven, v níž
mají hlavní úlohu krajské a regionální knihovny řízené a financované státem, zatímco obecní (místní) knihovny fungují v
režii obcí. Většina knihoven vznikala v 80. letech 20. století s finanční podporou Evropské unie, jejich budovy jsou
nové nebo vhodně přestavěné, často více knihoven nebo kulturních institucí sídlí v téže budově. Jako příklad je uvedeno
město Toledo, kde je Ústřední veřejná knihovna umístěna společně s regionální knihovnou a Vojenským historickým muzeem v
památném Alcázaru. Autorka zprávy si všímá zajímavostí: např. vysoké návštěvnosti knihoven (mj. školáky a studenty),
dlouhé otevírací doby (do večera a o sobotách), pozornosti etnickým menšinám (knihovní fondy v arabštině, jazykové kurzy
pro imigranty ze severní Afriky), začlenění veřejné knihovny do domu sociálních služeb, bezplatného půjčování dokumentů
a přístupu k internetu, naproti tomu omezení počtu dokumentů půjčovaných najednou (často jen 2-3 média). U některých
knihoven je popsán interiér, resp. vybavení a atmosféra, příznivá pro návštěvníky.
25. SIMON,
Elisabeth Weisheit und Erfahrung : Von Geschichtenerzählern und Bibliotheken : Beobachtungen aus dem Norden Nigerias
[Životní moudrost a zkušenost : pozorování vypravěčů a knihovny v severní Nigérii] / Elisabeth Simon In: Buch Bibl. -
[Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 5 (2002), s. 321-326. Lit., pozn. Autorka otevírá svůj článek o knihovnictví
severní Nigérie podrobným líčením představení, v němž domorodý vypravěč-zpěvák za doprovodu skupiny hudebníků s
tradičními nástroji zpíval o přírodě, rodině, přátelství. Bezprostřední spojení poezie, aktuálních zpráv i rad do života
v ústním podání převážně starších mužů je v řadě afrických zemí stále ještě hlavním zdrojem informací a osvěty. Autorka
srovnává tuto formu šíření kultury a vědomostí s formou tištěného dokumentu, a to z hlediska vlivu obou na
posluchačstvo, na uživatele. Rozebírá souvislosti politické, náboženské, kmenové a jazykové struktury a úrovně
vzdělanosti obyvatel spolkové země Borno na severu federální Nigérie. Charakterizuje hlavní město Maiduguria a zdejší
univerzitu s profesionálně vedenou knihovnou, která však nemá dostatek knihovních fondů a neumožňuje přístup k jiným
informačním zdrojům. Afrika jako taková je na internetové mapě bílým místem, a to nejen pro omezené technické možnosti,
ale hlavně pro velmi nízkou úroveň gramotnosti a vzdělanosti. Snaha vybudovat vlastní zemskou knihovnu Borna je výrazem
sounáležitosti se zemí, uskutečnění této myšlenky by bylo významným vývojovým krokem. V poslední části článku autorka
připomíná knihovny, které vznikly ze soukromé iniciativy: Lingvistickou knihovnu pro vzdělávání společnosti (s poznámkou
o životě a práci jejího zakladatele C. M. B. Branna) a knihovnu Centra pro transsaharská studia (CTSS), obě při
univerzitě v Maiduguri. Zajímavá je poznámka o spolupráci CTSS se zvukovým archivem berlínského Etnologického muzea -
viz
http://www.univie.ac.at/afrikanistik/african.maiduguri.html.
26. WEBER, Jutta
Cooperation in Practice: MALVINE and LEAF. Gateways to Europe´s Cultural Heritage [Spolupráce v praxi: MALVINE a LEAF :
brány k evropskému kulturnímu dědictví] / Jutta Weber In: Intern. Cat. Bibliogr. Control. - [Frankfurt a. M.]. -
1011-8829. - 30, č. 2 (2001), s. 28-31. MALVINE (Manuscripts and Letters Via Integrated Networks in Europe) je název
evropského projektu podporovaného patnácti institucemi z devíti evropských zemí. Vznikl z iniciativy Evropské komise
jako součást 4. rámcového programu „Telematika pro knihovny“. Jeho počátky spadají do roku 1998, úspěšně byl dokončen v
lednu 2001. MALVINE je v podstatě vyhledávací nástroj, který tvoří základ sítě evropských institucí uchovávajících a
zpřístupňujících zejména staré listiny a rukopisy. Na projektu participují především národní knihovny (Německa,
Portugalska, Velké Británie aj.), ale např. také univerzitní knihovny, archivy a další instituce z celé Evropy. Vzhledem
k jejich množství a různorodosti vyvstávají obtíže zejména při sjednocování katalogizačních postupů a také při vytváření
společné technické a sémantické základny. Za údržbu projektu MALVINE zodpovídá MALVINE Maintenance Agency (MMA) sídlící
při Staatsbibliothek v Berlíně. Úkolem navazujícího projektu LEAF (Linking and Exploring Authority Files) je vyvinout
modelovou architekturu pro distribuovaný vyhledávací systém shromažďující informace o existujících jmenných autoritách s
cílem automaticky vytvářet soubor autorit právě ve specifické oblasti evropského kulturního dědictví. Projekt začal
vznikat na jaře 2001 a spolupracují na něm víceméně stejné instituce jako na projektu MALVINE (navíc ještě např. národní
knihovny Španělska, Francie, ale také Kongresová knihovna ve Washingtonu a řada dalších). Model LEAF bude integrován ve
vyhledávacím systému MALVINE, kde bude demonstrována jeho funkčnost. Oba projekty mají přispět ke zdokonalení a
rozšíření příslušných standardů v celoevropském měřítku. Další informace na http://www.malvine.org.
27. WEECH, Terry L. Back to the
future - When resource sharing seemed to work : The rise and fall of a successful consortial resource sharing network
[Zpět do budoucnosti - když se zdá, že sdílení zdrojů funguje : vzestup a pád úspěšné konsorciální sítě pro sdílení
zdrojů] / Terry L. Weech In: Interlending Doc. Supply. - [Bradford]. - 0264-1615. - 30, č. 2 (2002), s. 80-86. Na
počátku 80. let bylo v rámci knihovní sítě státu Illinois vytvořeno konsorcium pro sdílení zdrojů v síti „ILLINET
Online“ (Illinois Library & Information Network -
http://library.ilcso.illinois.edu/isl). Státní síť veřejných knihoven začala vznikat za výrazné podpory Illinois
Library Association a Illinois State Library již na počátku 60. let. Systém byl založen na bibliografické databázi OCLC
a spolupráci 18 regionálních knihovnických systémů (podpora celkem více než 500 veřejných knihoven). Tento projekt
slavil úspěchy po dobu téměř 15 let. V polovině 90. let vedl ekonomický a technický vývoj k rozpadu konsorcia. Jeho
hlavní členové - velké akademické knihovny - se spojili s menšími akademickými knihovnami mimo originální skupinu a
vzniklo tak nové konsorcium. Původní konsorcium, které mělo ambice být konsorciem různých druhů knihoven, se stalo
nepružnou a nefunkční organizací. Příspěvek je věnován finančním, politickým a technickým faktorům, které vedly k těmto
změnám, a hodnotí krátkodobé a dlouhodobé vlivy na sdílení zdrojů v konsorciu. S illinoiským experimentem jsou
porovnávány další podobné projekty. Jsou diskutována případná ponaučení a výsledky. Podle autora celý projekt ztroskotal
na „nevěrnosti“ některých konsorciálních partnerů.
28. WIENHOLZ, Heike Umeĺ oder die
Exotik des Nordens : Ein Blick auf das wissenschaftliche Bibliothekswesen in Schweden [Umeĺ aneb exotika severu : pohled
na vědecké knihovny ve Švédsku] / Heike Wienholz In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 54, č. 2 (2002), s.
82-86. Lit. a pozn. 35. Zkrácené znění diplomové práce absolventky Institutu knihovnictví ve Stuttgartu informuje o
sedmi hlavních vědeckých knihovnách Švédska. Začíná Královskou knihovnou ve Stockholmu, a to stručným přehledem její
historie a dnešní úlohou jako národní knihovny a informačního ústředí. Charakterizuje jí vydávanou národní bibliografii
knih a periodik (bibliografické produkty knihovny viz
http://www.kb.se/nbm/nbprod.htm), její oddělení pro plánování a koordinaci švédských knihoven (tzv. BIBSAM),
správu elektronického souborného katalogu fondů všech vědeckých a větších veřejných knihoven ve Švédsku (báze dat
LIBRIS, http://info.libris.kb.se/ ). Dále jsou stručně zmíněny univerzitní knihovny v Uppsale a Lundu s
významnými fondy rukopisů a starších vědeckých publikací, Univerzitní knihovna (dále UK) v Göteborgu s ojedinělým fondem
k ženskému hnutí (http://www.ub.gu.se/organisation/gubhist.html),
UK ve Stockholmu a nejmladší z nich, UK v Linköpingu, obě se specifickou organizací práce a služeb fakultám svých
univerzit. Zvláštní funkce plní UK v Umeĺ, městě v rozlehlé severní oblasti Švédska, kde jako jediná vědecká knihovna
zajišťuje služby nejen své univerzitě, ale celému regionu (http://www.ub.umu.se/).
Vedle těchto univerzitních knihoven existuje řada odborných vysokoškolských knihoven, mezi nejvýznamnější patří
Karolinska Institutet pro obor lékařství, knihovna Vysoké školy technické a knihovna Zemědělské univerzity. Švédské
vědecké knihovny jsou z mezinárodního hlediska předvojem elektronických informačních služeb, podílejí se na společných
projektech elektronického zpracování, uchovávání a zpřístupňování dat. Vedle zmíněného systému LIBRIS jsou v článku
stručně charakterizovány další elektronické systémy a projekty (vysokoškolský systém Sunet, projekt uchovávání
elektronických dokumentů Kulturarw3 - viz
http://www.kb.se/kw3/ENG/Description.htm), které jsou souhrnně označovány jako švédská virtuální národní
knihovna.
|