Národní knihovna Arménie

V r. 2013 uzavřela Národní knihovna České republiky dohodu o spolupráci s Národní knihovnou Arménie. Využili jsme této možnosti a dobrých vztahů s jejím generálním ředitelem panem Tigranem Zagranyanem ke krátkému rozhovoru. Národní knihovna Arménie se mimo jiné rozhodla zapojit do digitální knihovny Manuscriptorium a v současné době společně s NK ČR řeší příslušné technické otázky.

http://nla.am/eng/

1. Jaké jsou nejdůležitější milníky v historii Národní knihovny Arménie?

Národní knihovna Arménie (dále jen NKA) vznikla v r. 1832 na základě sbírky 18 000 svazků knihovny Jerevanského mužského gymnasia. T. č. je největším úložištěm tištěných arménských dokumentů ve světě. V r. 2012 oslavila Arménie tři důležité události: 500 let arménského knihtisku, Jerevan jako světová metropole knihy a 180 let od založení NKA. Byl to pro arménskou knihovnickou veřejnost, uživatele knihoven a jejich zaměstnance velmi rušný rok. NKA se aktivně účastnila řady oslav, výstav, konferencí na národní a mezinárodní úrovni.

První arménská kniha byla vytištěna v Benátkách v r. 1512 Hakobem Meghapartem (Jakub Hříšný).^¹

V letech 1512 a 1513 vytiskl pět titulů: "Urbatagirk", "Parzaytumar", "Pataragatetr", "Altark" a "Tagharan". Po této počáteční fázi se arménský knihtisk rychle rozšířil během 16.–18. stol. do měst s výraznou arménskou přítomností jako byly Benátky, Konstantinopol, Řím, Lvov, Milán, Isfahán, Livorno, Marseille, Amsterdam, Madras, Kalkata, Smyrna, Ečmiadzin, Terst, Petrohrad, Nor Nachičevan (Nachičevan na Donu, tj. čtvrť Rostova na Donu), Astrachaň atd. V r. 1988 po 25 letech tvrdé práce připravila a vydala skupina bibliografů NKA knihu ‘Arménská kniha: 1512–1800’, která uvádí vysoce kvalitní katalogizační záznamy 1095 arménských vzácných knih a map, které se dochovaly v soukromých a knihovních sbírkách a v kostelech po celém světě. To byla pro NKA významná událost, jíž následovalo vydání Arménské knihy v dalších čtyřech dílech pro období: 1801–1850, 1851–1900, 1901–1920 a 1921–1930. Tato práce pokračuje a jsou připravovány další díly. Jinou důležitou událostí bylo znovuotevření renovované budovy Tamanyan v r. 2012 po šesti letech rekonstrukce. Tato budova byla původně postavena v r. 1939.

Digitalizace je další novou výzvou pro knihovny a NKA se zabývá hledáním zdrojů a pracovních sil pro tuto práci. Arménské vzácné a staré tisky jsou digitalizovány z důvodu jejich dlouhodobého uchování. NKA také zahájila budování souborného katalogu arménských periodik. Od r. 2001 koordinuje NKA práci devíti arménských veřejných a akademických knihoven na budování Souborného katalogu arménských knihoven. Dalším významným mezníkem je, že po několika letech diskusí přijalo Národní shromáždění Arménské republiky v březnu 2012 zákon Knihovny a činnost knihoven. Poté vláda přijala dalších několik vyhlášek týkajících se knihoven. NKA byla a je jedním z aktivních hráčů v procesu přípravy těchto dokumentů, jimiž jsou: Pravidla pro akreditaci veřejných knihoven, Pravidla pro rozvoj digitální podoby arménojazyčných sbírek, Pravidla pro hodnocení dokumentů a jejich zařazování do sbírky NKA, Pravidla pro budování Souborného katalogu arménských knihoven. Další dokumenty se ještě připravují.

Obr. 1 Hlavní vstup do knihovny (foto NK Arménie)

Obr. 1 Hlavní vstup do knihovny (foto NK Arménie)

2. Jaká legislativa je v základu existence a činnosti NKA?

Po revoluci v Rusku roku 1917 vyhlásila 28. května 1918 Arménie nezávislost. Jedním z prvních dekretů arménské vlády (4. července 1919) byl dokument o Státní veřejné knihovně, podle něhož naše knihovna obdržela status hlavní státní knihovny. Během let 1919–1921 díky úsilí knihovníků a díky státní podpoře bylo získáno množství soukromých sbírek pro obohacení našich knihovních fondů. V letech 19251990 nesla knihovna jméno slavného státníka Alexandra Mjasnikjana. V r. 1990 byla přejmenována na Národní knihovnu Arménie.

V r. 1982 u příležitosti 150. výročí svého založení obdržela medaili přátelství národů. Od r. 1999 je v Arménii 4. červenec Dnem Národní knihovny.

3. Architektura a architekti NKA

NKA je umístěna ve čtyřech vzájemně propojených budovách. Hlavní budova je z r. 1939 a byla navržena architektem Alexandrem Tamanyanem (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Tamanyan). Další dvě budovy byly postaveny v letech 1972–1976 (čtyřpodlažní skladiště (cca. 3 800 m²) a administrativní budova) a další devítipodlažní budova pro skladování knih (cca. 8 000 m²) byla postavena v 90. letech minulého století. NKA má kolem 6,5 milionu tištěných knihovních dokumentů (Pozn. překladatele: NKA nemá ve svých fondech rukopisy; asi 17 000 rukopisů a dalších asi 30 000 dalších dokumentů je umístěno v tzv. Matenadaranu, národním institutu rukopisů: http://en.wikipedia.org/wiki/Matenadaran).

Obr. 2 Hlavní sklad knih (foto NK Arménie)

4. Jaké služby nabízíte uživatelům?

Občané po 17. roce věku se mohou stát uživateli NKA. Čtenářům knihovny slouží vědecká studovna, všeobecná studovna, studovna periodik, depozitní knihovna OSN, studovna pro slabozraké, studovna krásné literatury, studovna vzácných a jedinečných knih a dokumentů, studovna hudebnin, studovna bibliografií a studovna disertací. Knihovna též provozuje meziknihovní výpůjční službu pro organizace i jednotlivce. Řada známých arménských vědců daruje své osobní sbírky knihovně a tyto sbírky se těší velkému zájmu čtenářů.

Jako největší středisko ochrany arménských tištěných knih NKA připravuje a vydává Bibliografii arménské knihy. Zatím je vydáno pět svazků, pokrývajících roky: 1512–1800, 1801–1850, 1851– 1900, 1901–1920 a 1920–1930.

5. Kdo jsou uživatelé NKA?

Studenti, vědci a běžná veřejnost jsou aktivními uživateli knihovny. Badatelé v oboru arménských studií z celého světa jsou také našimi aktivními uživateli. Knihovna se nachází kulturním centru města a je obklopena univerzitami, jako jsou Jerevanská státní univerzita, Jerevanská technická univerzita, Jerevanská státní lékařská universita, Zemědělská akademie, Arménská státní ekonomická universita, konzervatoř, Umělecká akademie - jejich studenti jsou aktivními uživateli naší knihovny a my jsme tomu velice rádi.

Obr. 3 Všeobecná studovna (foto NK Arménie)

6. Můžete krátce charakterizovat vaše sbírky, včetně povinného výtisku?

Legislativa povinného výtisku existuje v Arménii od r. 2005, kdy Národní shromáždění Arménské republiky přijalo příslušný zákon. NKA má podle něj právo na dva bezplatné výtisky každé publikace, vydané v Arménii. Jsme rádi, že tento zákon funguje docela dobře a že vydavatelé pochopili jeho význam, takže NKA může systematicky shromažďovat, katalogizovat a uchovávat národní tištěnou produkci pro budoucí pokolení.

NKA má největší sbírku arménských vzácných tištěných knih (období 1512–1800) a také vlastní vzácné knihy, tištěné cyrilicí, knihy v evropských jazycích, arabštině a perštině.

7. Něco o mezinárodní spolupráci a rozvoji NKA?

NKA podepsala smlouvy o spolupráci s Národní knihovnou České republiky, Ruskou národní knihovnou, Národní knihovnou a archivem Íránské islámské republiky a Státní knihovnou v Berlíně. NKA je členkou IFLA a CENL. V r. 2012 bylo zahájeno několik projektů digitalizace (viz též Digitální knihovna Arménie http://greenstone.flib.sci.am/gsdl/collect/armenian/Books/urbatagirq_index.html). Dáváme přednost volnému software resp. open source softwarovým řešením a jsme toho názoru, že většina dokumentů by měla být přístupna na webu volně. Z výše uvedených open source řešení mj. používáme Evergreen a Koha integrované knihovní systémy, pro organizaci obsahu používáme Drupal a Greenstone, ke zpřístupnění online knih používáme Internet Archive Book Reader a jako webové portálové řešení pilotně provozujeme VuFind.

V těsné spolupráci se Základní vědeckou knihovnou naší Akademie věd jsme již digitalizovali asi milion stran dokumentů. Od r. 1512 (kdy byla v Benátkách vytištěna první arménská kniha) byly vytištěny miliardy stran (knih, periodik, map a dalších materiálů) Armény v celém světě. Většina těchto publikací se nachází ve fondech NKA a v dalších arménských knihovnách, takže jeden milion stran je pouze počátek obrovské práce, kterou iniciovala NKA a která nás čeká.

Obr. 4 Urbatagirk

Obr. 4 Urbatagirk (Ուրբաթագիրք) (zdroj Digitální Knihovna Arménie)

8. Jaké je financování NKA?

NKA je organizací plně financovanou státem, ale spolupracujeme i s potencionálními dárci, abychom zajistili další podporu. Jen dva příklady: v r. 2013 jsme od Arménského fondu Hayastan (http://www.himnadram.org/) dostali digitalizační zařízení od formy Kirtas. Fond daroval také 15 osobních počítačů pro služby uživatelům knihovny. Telekomunikační společnost Ucom (http://ucom.am/en/home.html) poskytuje NKA zdarma WiFi konektivitu ve všech prostorách knihovny.

9. … a co budoucnost?

Máme spoustu nápadů a plánů, ale řekl bych to krátce: chceme v NKA vybudovat moderní knihovní systém, který by splnil očekávání našich uživatelů v první čtvrtině 21. století.

Za rozhovor děkuje Adolf Knoll

Tigran Zagranyan

Je od r. 2011 ředitelem Národní knihovny Arménie; v letech 2006 – 2011 byl ředitelem Základní knihovny Arménské akademie věd; od r. 1994 do r. 2006 byl vedoucím oddělení automatizace nejprve v Republikové státní vědecké lékařské knihovně Arménie a poté v knihovně Jerevanské státní univerzity.

Absolvoval inženýrské studium na Jerevanské státní technické univerzitě (1971-1976)

v r. 1987 obhájil titul Ph.D. v oboru informatiky na Moskevské ruské univerzitě (dříve Moskevský institut historických a archivních studií), .byl řešitelem řady projektů v oblasti nasazení komunikačních technologií v knihovnách a archivech.

Je autorem koncepce vytvoření Arménského knihovnicko-informačního kooperačního system.

Specializuje se na oblast digitálních knihoven a otázky implementace komunikačních technologií, také na oblast vzdělávání v ětxchto oblastech a pomocí komunikačních technologií

Poznámky

1 Urbatagirk (Ուրբաթագիրք) a byla vytištěna v Benátkách v r. 1512 Hakobem Meghapartem (viz též Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/Urbatagirq

CITACE:
Zagranyan, Tigran; Knoll, Adolf. Národní knihovna Arménie. Knihovna plus [online]. 2013, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus132/zagran.htm>. ISSN 1801-5948.