|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna plus

2013, číslo 2


 

Národní lékařská knihovna – veřejná specializovaná knihovna

Eva Lesenková, Vladimíra Solová, Eva Valdmanová / Národní lékařská knihovna

 

Resumé:

V sérii dvou příspěvků se lze více dozvědět o historii Národní lékařské knihovny v Praze, o jejích uživatelích a službách, které poskytuje jako veřejná specializovaná informační instituce. Druhá část se zaměřuje na kvalitní důvěryhodné zdravotnické informační zdroje a nástroje, které lze využívat i prostřednictvím vzdáleného přístupu bez jakýchkoli omezení.

Klíčová slova: Národní lékařská knihovna, Praha, zdravotnictví, knihovnicko- informační služby

Summary:

The history of the National Medical Library in Prague is described in two articles. The first one provides information about its users and services that this public professional library provides. The other part describes a wide range of reliable health information sources and tools that the general public can use through remote access without any restrictions.

Keywords: National Medical Library in Prague, health care, information services

 

"Medicína je celoživotní studium", toto tvrzení však jistě neplatí pouze pro oblast zdravotnictví. Avšak po zvládnutí pregraduálních zdravotnických studií v České republice čeká absolventy, kteří chtějí působit na specializovaných zdravotnických pozicích, povinná účast v systému dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků. Systém je ukotven i legislativně zákony č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb. o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. Vzdělávací proces lékařského povolání od vstupu do pregraduálního studia na lékařské fakultě po ukončení specializované přípravy lékařského povolání v postgraduálním vzdělávání, se pohybuje podle vybrané specializace v rozmezí 12–16 let. I po tomto čase, v návazné fázi, se specialista v lékařském povolání dále kontinuálně vzdělává.

Knihovny jako systematicky organizované sbírky uchovávají informační zdroje a do doby internetu byly téměř výlučnými rezervoáry poznání. Také Národní lékařská knihovna je spjata již od 18. století s výukou, tedy vzděláváním v medicíně. Její působnost se postupem doby pochopitelně rozšířila i mimo oblast vzdělávání. Dnes slouží širokému spektru uživatelů včetně laiků.

Tradice důvěryhodnost technologie

Národní lékařská knihovna – milníky historie

 

Obr. 1 Milníky historie Národní lékařské knihovny (NLK)

Obr. 1 Milníky historie Národní lékařské knihovny (NLK)

 

Obr. 2 Lékařský dům v běhu času (archiv Zdravotnického muzea, NLK)

Obr. 2 Lékařský dům v běhu času (archiv Zdravotnického muzea, NLK)

Název "Národní lékařská knihovna", který nese tato veřejná specializovaná instituce od roku 1992, reprezentuje nejen obor lékařství, ale celý soubor činností, které jsou zahrnovány pod pojmem "zdravotnictví". Přesněji, jak uvádí definice, zdravotnictvím je míněn soubor odborných činností, opatření a zařízení, směřujících k zachování života, zlepšení jeho kvality, zmírnění utrpení a ke zvýšení funkční zdatnosti. K hlavním okruhům činnosti ve zdravotnictví patří upevňování zdraví (salutogeneze), prevence, diagnostika a léčení chorob a ošetřovatelství1. Jedná se o odborné činnosti a instituce, které společnosti na základě lékařské vědy přispívají k péči o zdraví2.

Spektrum uživatelů knihovny je vzhledem k vymezené uživatelské skupině "zdravotnický pracovník a občan" poměrně rozsáhlé a s ohledem na zásadu rovného přístupu by neměla být "omezována" jakákoli z uživatelských skupin. Základem uživatelské sféry Národní lékařské knihovny byli vždy nesporně lékaři, avšak s ohledem na specializaci a diferenciaci lékařských a nelékařských povolání ve zdravotnictví jsou jednotlivé kategorie zdravotníků proměnlivé. Charakteristiky jejich informačních potřeb jsou značně různorodé, především v závislosti na kvalifikačním období, kterým procházejí, a na jejich funkčním zařazení.

Uživateli NLK jsou a mohou být všichni zdravotničtí odborníci (vyjma laiků, kteří tvoří specifickou uživatelskou skupinu), připravující se nebo již působící na základě své způsobilosti ve zdravotnických povoláních. Jejich uživatelské potřeby lze rozlišovat podle hlediska vzdělání a také podle způsobilosti k výkonu povolání. Rozlišujeme uživatelské kategorie lékař, zubní lékař, farmaceut, nelékař-jiný odborný pracovník ve zdravotnictví, student zdravotnického oboru, student nezdravotnického oboru, občan-laik.

"Národní lékařská" patří k veřejným specializovaným knihovnám, jejichž zásadním posláním je zajišťovat přístup k odborným zdravotnickým informacím. Použitý termín odborné zdravotnické informace je tedy širší nežli odborné (vědecké) lékařské informace.

V oblasti informačních zdrojů NLK získává a organizuje výhradně kvalitní a důvěryhodné klasické i elektronické informační zdroje a buduje z nich archivní i moderní informační fondy. Ty pak zpřístupňuje prostřednictvím moderních služeb odborné i laické veřejnosti. Je garantem centrálního národního fondu pro lékařství jako vědní obor a pro zdravotnickou činnost, včetně hraničních a průřezových oborů a disciplín s návaznými knihovnicko-informačními službami.

NLK doplňuje infrastrukturu zdravotnického výzkumu a odborného vzdělávání ve zdravotnictví. Knihovna je ze zákona3 povinna zajišťovat rovný přístup ke všem veřejným knihovnickým a informačním službám. Současně s hlavním posláním knihovny, budovat fondy a zpřístupňovat zdroje pomocí specializovaných knihovnicko-informačních služeb a nástrojů, zajišťuje NLK řadu odborných činností na národní úrovni, a to zejména:

Knihovnicko-informační služby

V procesu poskytování služeb (při jejich organizaci a fungování) průběžně dochází k modernizaci. V letech 2011 až 2015, v souladu s koncepcí rozvoje veřejných knihoven, je kladen důraz na objektivizaci zjištění o uživatelském chování (viz průzkum uživatelské spokojenosti z roku 20124,4,5). Cílem je dosáhnout komplexního přístupu k uživateli, a to především změnou dosavadního způsobu izolovaného poskytování služeb (fragmentace provozů). Specifikace knihovnicko-informačních služeb v Národní lékařské knihovně vychází z modelu druhové klasifikace knihovnicko-informačních služeb6.

"Vypůjčím ti – vrátíš, nebo získáš"

Službami primárními, jež knihovnám příslušejí od nepaměti, dnes ovšem rozumíme ty služby, při kterých dochází ke zpřístupňování primárních dokumentů, uložených v knihovních fondech, nebo zajištění jejich kopií, a to nejen v jejich fyzické, ale i elektronické podobě. V širším smyslu patří k těmto službám i služby kopírovací a služby zprostředkování elektronické kopie.

"Search and find!"

Služby sekundární reprezentují v NLK bibliograficko-rešeršní služby, kterými jsou zpřístupňovány odborné specializované informace s pomocí nástrojů, které uživatele dokážou přivést k primárním dokumentům (v NLK vyhledávací nástroje systému Medvik nebo ostatních portálů NLK a rešeršní služba), a také referenční služby, do kterých zahrnujeme poradenství, konzultace. Sekundární služby v NLK jsou charakterizovány jako proces vyhledávání, u referencí pak spíše jako orientace a navigace do vybraných specializovaných zdrojů. Vlivem internetizace v posledních dvaceti letech dochází ke změnám, které se nejprve projevovaly snižováním nároků na odběr klasických klíčových časopisů a vyvinuly se směrem k požadavkům na komplexní informační službu, ve smyslu hesla "search and find!". Tedy: najdi nebo pomoz vyhledat ve věrohodných zdrojích a zajisti plný text. V NLK se podařilo optimalizovat poskytované služby zejména v  databázi Bibliographia Medica Čechoslovaca, kde je již téměř 30 % záznamů propojeno s plnými texty dokumentů online.

Elektronické služby nepovažujeme za zvláštní typ knihovnicko-informačních služeb, jelikož jsou pouze způsobem, jak poskytnout výše uvedené služby. Strategií knihovny je využívat dle ekonomických možností vše, co nabízejí nové technologie. Cílem je integrované virtuální informační prostředí, integrace informačních zdrojů a služeb.

V praxi NLK se e-služba projevuje možností online i offline přístupu k primárním dokumentům: výpůjčky e-knih, zpřístupnění Digitální knihovny NLK s plnými texty monografií i seriálů, doručování elektronických kopií dokumentů (DDS), E-books on Demand (EOD). U rešeršní a referenčně-poradenské služby je prioritou využívání věrohodných volných i licencovaných specializovaných databází spolu s vyhledávacími nástroji specializovaných portálů Medvik, Medgate a Portálu e-zdrojů. Výhodou je možnost přistupovat a využívat zdroje vzdáleným přístupem.

V aktivitách celoživotního vzdělávání knihovnicko-informačních pracovníků proběhly již v roce 2010 první elektronické kurzy7.

Knihovník učitelem, promotérem i redaktorem

Terciární služby jsou v NLK tradičně reprezentovány aktivitami celoživotního vzdělávání lékařských knihovníků a uživatelů, vlastní publikační a ediční činností a od roku 2012 se více věnujeme komunikaci s cílem zlepšit povědomí o existenci a službách NLK.

Celoživotní vzdělávání

Užívané termíny "výchova uživatelů", " informační gramotnost", "podpora využívání informačních zdrojů a služeb" lékařských knihoven se mění s dobou, ale faktem zůstává, že celoživotní vzdělávání v oblasti vědeckých informací patří již čtyři desítky let ke specializovaným službám NLK. Výukové cíle specializovaných kurzů celoživotního vzdělávání lékařských knihovníků a uživatelů především vycházejí z potřeb lékařských knihoven při vyhledávání zadaných témat ve specializovaných odborných zdrojích pro lékařské i nelékařské profese.

NLK v roce 2012 uskutečnila Průzkum pro zjištění míry spokojenosti uživatelů NLK s nabídkou a kvalitou knihovnicko-informačních služeb, vstřícností knihovníků vůči požadavkům uživatelů na technické a sociální vybavení knihovny. Průzkum přinesl první důkazy o tom, jak vnímá lékařskou knihovnu uživatel. V marketingovém plánu pro léta 2013–15 patří k preferencím modernizace forem získávání registrovaných uživatelů, zlepšování prostorů knihovny a zvyšování povědomí o službách a zdrojích pro specifikované kategorie uživatelů.

Čtvrtletník Lékařská knihovna je elektronickým časopisem pro knihovny a informační střediska ve zdravotnictví. V elektronické formě je ve spolupráci s Doc. MUDr. Jarmilou Drábkovou, CSc. vydáván také Referátový výběr z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Jak vypadá pracovní den v přímých službách NLK, dokresluje monitoring, který prováděli knihovníci během měsíců dubna – června letošního roku. Monitoring ukazuje snímek pracovních činností ve službách v přímém kontaktu s uživatelem. Zachycuje frekvenci vyžadovaných služeb, které se liší podle místa (recepce), u kterého jsou poskytovány: recepce výpůjček knih i časopisů, recepce referenční služby a konzultační místo rešerší.

 

Tab. 1 Snímek služeb v přímém kontaktu s uživatelem (NLK)

Tab. 1 Snímek služeb v přímém kontaktu s uživatelem (NLK)

Největší obrat fyzických návštěv a preference služby v osobním kontaktu je za sledované období zaznamenán u recepcí výpůjček (5 882 návštěv). Recepce výpůjček zajišťují také veškeré další související činnosti: prolongaci, registraci, informace o knihovně, využívání PC ve studovnách, vyhledávání v elektronických katalozích, kopírování.

Objem výpůjček (půjčeno, vráceno, prodlouženo, prezenčně a absenčně) je konstantní v posledních pěti letech u uživatelů-studentů, pohybuje se kolem 70 tisíc ročně. Na základě snímku služeb za období duben-červen 2013 lze předpokládat nižší počet fyzických návštěv a položených dotazů v referenční recepci (v tomto období necelý tisíc dotazů).

Požadavky na získání plného textu nebo kopie, tedy uspokojení "druhé fáze" primární služby – plný text, přicházejí cestou elektronické objednávky (za sledované období tisícovka požadavků) nebo jako požadavek na MVS (277 požadavků) a služba Virtuální polytechnická knihovna (VPK) (139 požadavků).

Vyhodnocení monitoringu samoobslužného využívání služeb, vzdáleným přístupem nebo prostřednictvím elektronických žádanek, za sledované období, bude tématem samostatného příspěvku, který bude zaměřen na možnosti využívání specializovaných zdravotnických zdrojů.

Národní lékařská knihovna
Sokolská 54
121 32 Praha 2
nml@nlk.cz
tel.: 296 335 900


 

Poznámky:

1 DRBAL, Ctibor. Politika pro zdraví. 2. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 1998, s. 55.

2 GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003. s. 3. ISBN 80-7226996-8.

3 ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s. 5683-5688.

4 LESENKOVÁ, Eva, Jaromír BĚLÁČEK a Vladimíra SOLOVÁ. Průzkum spokojenosti uživatelů NLK. Lékařská knihovna [online]. Praha: Národní lékařská knihovna, 2012, č. 1-2.

5 LESENKOVÁ, Eva , Jaromír BĚLÁČEK, Vladimíra SOLOVÁ a Helena BOUZKOVÁ. Dotazníkový průzkum: spokojenost uživatelů s knihovnicko-informačními službami Národní lékařské knihovny v Praze. In: MEDSOFT ...: sborník příspěvků. Praha: Dům techniky ČSVTS, 1989-. 2013, s. 122-130.

6 Vodičková, Hana. Nástin druhové klasifikace knihovnicko-informačních služeb. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2.

7 LESENKOVÁ, Eva, Adéla JAROLÍMKOVÁ, Jitka FEBEROVÁ a Helena BOUZKOVÁ. Quality and effectiveness evaluation of e-learning courses in the field od medical librarianship. In: 6th International conference of Czech and Slovak faculties of medicine: focused on e-learning an informatics in medical education. Brno: Institute of Biostatistics and Analyses, 2012, s. 32-33.

 


 

Seznam použité literatury

ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 98, s. 5683-5688. Dostupné také z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm

DRBAL, Ctibor. Politika pro zdraví. 2. nepřeprac. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 1998. 59 s.

GLADKIJ, Ivan. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. ISBN 80-7226996-8

LESENKOVÁ, Eva, Adéla JAROLÍMKOVÁ, Jitka FEBEROVÁ a Helena BOUZKOVÁ. Quality and effectiveness evaluation of e-learning courses in the field od medical librarianship. In: 6th International conference of Czech and Slovak faculties of medicine: focused on e-learning an informatics in medical education. Brno: Institute of Biostatistics and Analyses, 2012, s. 32-33.

LESENKOVÁ, Eva, Jaromír BĚLÁČEK a Vladimíra SOLOVÁ. Průzkum spokojenosti uživatelů NLK. Lékařská knihovna [online]. Praha: Národní lékařská knihovna, 2012, 1-2 [cit. 2013-08-13]. Dostupné z: http://www.nlk.cz/publikace-nlk/lekarska-knihovna/2012/2012-1-2/pruzkum-spokojenosti-uzivatelu-nlk?searchterm=pr%C5%AFzkum

LESENKOVÁ, Eva, Jaromír BĚLÁČEK, Vladimíra SOLOVÁ a Helena BOUZKOVÁ. Dotazníkový průzkum: spokojenost uživatelů s knihovnicko-informačními službami Národní lékařské knihovny v Praze. In: MEDSOFT 2013: sborník příspěvků. Praha: Dům techniky ČSVTS, 2013, s. 122-130. Dostupné také z: http://creativeconnections.cz/medsoft/2013/Medsoft_2013_Lesenkova.pdf. ISSN 1803-8115.

VODIČKOVÁ, Hana. Nástin druhové klasifikace knihovnicko-informačních služeb. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 [cit. 2013-08-13]. Dostupný z WWW: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/vodic.htm. ISSN 1801-5948.

 



 

CITACE:
Lesenková, Eva; Solová,Vladimíra; Valdmanová, Eva. Národní lékařská knihovna – veřejná specializovaná knihovna. Knihovna plus [online]. 2013, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus132/lesen.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |