|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna plus

2012, číslo 1


 

PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha. Příručka pro nakladatele. 3. vydání. Příbram : Pistorius & Olšanská, 2011. 280s. ISBN 987-80-87053-50-8.

 

Kniha Vladimíra Pistoriuse je velmi zdařilé dílo, které poskytuje rozsáhlý komplex informací a údajů spojených se vznikem "knihy". Předností textu jistě je i skutečnost, že autor sám působí jako nakladatel a má řadu praktických poznatků a znalostí z této profese. Publikace obsahuje informace zejména pro osoby, které se zajímají vydáváním knih.

Třetí vydání je přepracováním prvního vydání knihy, které vyšlo r. 2002 (druhé vydání následovalo r. 2005). Všechna vydání přináší zajímavé informace a údaje přitažlivé pro knihovníky, informatiky i studenty středních a vysokých škol. Podrobné seznámení s textem je jistě přínosné a důležité i pro pracovníky všech druhů knihoven v České republice. Vzhledem ke zkušenostem autora, který sám stojí v čele nakladatelů, jde o velmi kvalitně zpracované téma.

Jednotlivé kapitoly přibližují postup vytvoření knihy a následně uvádí důležité body spojené s jejím vznikem, např. udělení a použití ISBN, korektury, odevzdání povinných výtisků, respektování autorského zákona č. 121/200 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) a jeho novelizací.

Autor věnuje podrobnou pozornost knižnímu trhu, jeho vztahu k němu ze strany státu a závislosti knižního trhu na jeho velikosti. Připojený graf nabízí přehled jednotlivých evropských států s počtem obyvatel jako potenciálních zájemců o knihy. Z tohoto hlediska dělí státy Evropy do tří kategorií: velké trhy, střední trhy a malé trhy. Zajímavá je i tabulka B – Roční produkce titulů. Stranou nezůstává ani struktura knižního trhu. Na základě prodeje knih v USA autor uvádí jedenáct kategorií struktury knižního trhu – od komerčních až po elektronické knihy. Důležité jsou informace, které přibližují význam pevné ceny knih, která napomáhá další existenci a přežití zvláště malých nakladatelství.

Jistě je přínosná autorova zmínka o knižních trzích a jejich dělení. Z pohledu světových jazyků první místo v produkci zaujímá angličtina (přibližně 350 mil. potenciálních čtenářů), následuje francouzština, španělština (250 mil.), ruština (147 mil.) a němčina (90 mil. čtenářů). Rovněž zajímavé jsou tabulky zaměřené na roční produkci titulů v řadě evropských států a počet ročně vydaných knižních titulů v evropských státech v období 2004-2008. Hodnotná je i analýza struktury knižního trhu, která zahrnuje i odborné knihy, učebnice pro základní a střední školy i vysokoškolské učebnice, multimediální knihy a též i elektronické knihy.

Samostatná kapitola o českém knižním trhu nabízí informace o produkci českých knih za období 1901-1990 a o počtu nakladatelství v České republice, který se po roce 1989 značně zvýšil. K původním 40 státním nakladatelstvím postupně přibyla široká škála nových nakladatelství (viz údaj agentury ISBN z roku 2009, který představoval 4.583 nakladatelství). Regionálních nakladatelství je v ČR 276. Nejvíce je tzv. ostatních nakladatelství (blíže nespecifikovaných), která tvoří 74,1 % (1.797). Další důležitou část textu tvoří knihkupci, kterých je v ČR 1.000 (údaj platný k roku 2011). Počet knihkupectví však rapidně ubývá; zvláště v Praze a ve větších městech. Přínosné jsou i informace o ceně českých knih a jejich průměrný náklad.

Ve třetí kapitole "Základní technické pojmy a popis knihy" čtenáře zaujme např. historie ISBN. Významné jsou rovněž i údaje o grafických papírech, jejich členění a označení povětšinou zkratkami. Značný přínos titulu představuje i seznámení s tiskem knih podle druhu po stránce textové a obrazové a rovněž zaměření na užité písmo a podobu tvarů písma. Čtenářům jsou představeny základními pojmy a popisy jednotlivých částí knihy.

Čtvrtá kapitola je zaměřena na typografické minimum. Zvláště důležitá je část o redakční praxi. Autor si všímá i nakladatelství, jeho provozu a organizace.

V páté kapitole "Redakční praxe" je uvedeno desatero pro autory nabízející svůj rukopis nakladatelství k vydání. Vladimír Pistorius přibližuje přípravu k vydání knih a upozorňuje na možnost dlouhodobé přípravy ve speciálních případech – jde především o rozsáhlá díla např. v podobě překladu textu či odborné publikace (např. encyklopedie). Autor věnuje pozornost také době vzniku knih podle jejich tematického zaměření. Dále nastiňuje i další činnost, a to důležitost práce s textem včetně korektury. Také uvádí, že je potřebné věnovat pozornost zachycení soupisu bibliografických citací, rejstříku, ale také souvisejícím s obrazovým materiálům.

Šestá kapitola je věnována nakladatelství, jeho provozu a organizaci. Základem je vysvětlení, jak se nakladatelství podílejí na vzniku knihy a jak jsou navzájem spojeny čtyři základní subjekty autor-nakladatel-knihkupec-čtenář. Významnou roli zaujímá informační systém nakladatelství a jeho spolupráce s tiskárnou. Část věnovaná redaktorům nakladatelství a jejich úkolům a činnostem jednoznačně informuje o funkci redaktora a požadavku, aby redaktor měl znalosti v konkrétní oblasti. Také je zvýrazněna specializace redaktorů; zvláště v případě překladů. Důležitá je i ekonomika samotného titulu, jeho zpracování a vydání – tedy finanční otázky spojené s výrobou a prodejem knih. Výsledkem je maloobchodní cena, kterou tvoří koncová cena a daň z přídatné hodnoty (DPH). Autor přibližuje také stanovení doporučené ceny vytvořené nakladatelem. Vysvětluje i vztah mezi nakladatelem a kupcem. Zájemcem o vydanou knihu je většinou knihkupec či velkoobchod, jemuž je prodána kniha (titul) za nižší velkoobchodní cenu. Zajímavé je sdělení autora věnované českému trhu: "Český knižní trh je charakterizován vysokým podílem výrobních nákladů na celkové ceně. Zvláště důležitá je část této kapitoly, která si všímá struktury nákladů a výrobní ceny. Důvodem jsou světové ceny papíru a polygrafických materiálů." Navýšení daně z přídatné hodnoty v blízké budoucnosti značně ovlivní náklady i vydávání knih, což může pro nakladatele i knihkupce znamenat značné finanční problémy a možná i krach některých nakladatelů či samostatných tiskáren a knihkupectví.

Část věnovaná prodeji knih v čase (určité době) seznamuje čtenáře s různým názvoslovím typů knih – bestseller, hvězda, dojná kráva, obyčejná kniha, chcíplý pes. Již samotné názvy svědčí o jistém humoru a specifičnosti vybraných názvů ze strany tvůrců knih.

Ekonomiku knižního podniku autor považuje za zvláště důležitou, a tak je jí věnována samostatná kapitola. Zaměřuje se na důležité témata – obrat a zisk nakladatelství, kapitálovou vybavenost nakladatelství, ekonomiku knihkupectví. Knihovníky bude zajímat zejména část zaměřená na kontakty nakladatelství a knihoven, které jsou pro nakladatele i knihkupce důležitými zákazníky. Autor dále upozorňuje na změnu legislativy ČR – autorského práva v podobě novelizace r. 2006 zaměřeného na právo na odměnu autora knihy, která je půjčovaná čtenářům v knihovnách.

Následující devátá kapitola "Knihy a právní řád" se podrobně věnuje právu souvisícímu s vydáváním knih. Jde především o autorský zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským. Tato zákonná norma stanovuje práva autora/autorů i nakladatelů. Publikace rovněž seznamuje čtenáře se zákonem o neperiodických publikacích, které určují povinnosti vydavatele knih.

Významnou roli v činnosti nakladatelství hrají počítače, jak uvádí desátá kapitola "Počítače v nakladatelství". Počítače se využívají k řadě důležitých aktivit v nakladatelství – např. pro textové editory k redukování rukopisů, ke grafickému zlomu a úpravám ilustrací aj. Značný význam má informační systém nakladatelství a bibliografické databáze.

V závěru, jedenácté kapitole, se autor zaměřil na elektronické knihy a jejich porovnání s knihami tištěnými. Moderní elektronické knihy ovlivňují činnost vydavatele i uživatele těchto knižních fondů např. v knihovnách. Elektronické knihy jsou na trhu i v knihovnách přibližně 15 let. Podle autora jsou tzv. e-knihy zatím ještě ve stádiu standardizace a objevů. Systémy, které přicházejí na trh, se liší po technologické stránce. Jak uvádí autor, zatím neexistuje technika (obrazovka), která by dokázala nahradit papír jako nosič informací. Poznamenává, že zobrazovací systém je dosud nedostatečný (rovněž i jejich cena není objektivní). Značné výhody mají e-knihy doručované prostřednictvím internetu. V textu jsou uvedeny výhody tohoto doručování e-knih. Zvláště důležité je, že se snižuje cena distribuce těchto knih. Ovšem autor také upozorňuje na některé nevýhody a nebezpečí, které elektronické knihy skýtají. Především je důležité si uvědomit, že ačkoli má zájemce/čtenář o e-knihy staženo na svém počítači několik set knih, nesmí je půjčovat a poskytovat svoji čtečkou dalším osobám. Hlavním nedostatkem je, že e-knihy představují potencionální nebezpečí nelegálního kopírování a tím porušení autorských práv. Zajímavá je analýza rozdílné ceny tištěné/papírové knihy a e-knihy. Nárůst DPH způsobuje, že dochází ke zvyšování cen e-knih oproti knihám papírovým zhruba o 10 %. K přednostem e-knih, které využijí autoři obsahů je finanční nenáročnost elektronického publikování, která umožňuje nezávislost na nakladateli či knihkupectví (vzhledem k vydání a prodeji knihy). I v tomto případě mohou nastat určité problémy, zejména nekvalitní podoby textu knihy. Úloha a poslání nakladatele by mělo být proto zachováno.

Přílohy, zařazené na konec knihy, zabírají skoro třicet stran. Obsahují např. principy českého třídění, příklad objednávky pro tiskárnu apod. V příloze je obsažena i právní stránka – licenční smlouvy o vydání díla jako návod pro nakladatele i autora knihy podle autorského zákona aj.

I když většina knihoven v České republice nedisponuje tiskárnou ani technickým vybavením pro digitalizaci tištěných knih, podíl na vzniku knih, ať již v tištěné či elektronické podobě, jim nelze odepřít. Seznámení s touto zajímavou a kvalitně zpracovanou publikací bude přínosné i pro knihovníky a další zaměstnance knihoven.

Kniha je dostupná v Knihovně knihovnické literatury NK ČR pod signaturou Xa 38.770.

PhDr. Vincenc Streit, Ph. D.

 



 

CITACE:
Streit, Vincenc. PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha. Příručka pro nakladatele. Knihovna plus [online]. 2012, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus121/streit.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |