|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna

2006, ročník 17, číslo 2,  s.  57-64


 

Dlouhodobé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů v Evropě: výsledky dotazníkového průzkumu

zpracovali Anna Nerglová a Jan Hutař
Národní knihovna ČR
anna.nergova@nkp.cz 
jan.hutar@nkp.cz
 

Logo - DigitalPreservationEurope V rámci evropského projektu DigitalPreservationEurope (DPE)1 proběhl v minulých měsících výzkum zaměřený na stav dlouhodobého uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů v největších evropských národních knihovnách. Výzkum provedla Národní knihovna České republiky, která je jedním z partnerů tohoto projektu.

Zmapování současných aktivit a stavu v oblasti uchovávání digitálních dokumentů v Evropě je jedním z důležitých bodů v rámci plnění vytyčených cílů projektu DPE, které mají vést ke koordinaci a sdílení evropských aktivit v této oblasti.

Celkem bylo 8. srpna 2006 rozesláno 54 dotazníků, a to jak elektronicky prostřednictvím e-mailu, tak v tištěné podobě klasickou poštou. Jako konečný termín pro zaslání vyplněných dotazníků bylo určeno datum 8. září 2006, ovšem kvůli nízké návratnosti dotazníků byl poté termín prodloužen do 8. října a respondenti byli písemně urgováni. K tomuto datu pak Národní knihovna ČR obdržela 34 vyplněných dotazníků převážně v elektronické podobě. Vyhodnocování došlých odpovědí se tedy týká 34 knihoven, přesněji 33 knihoven od druhé otázky, neboť Národní knihovna v Andoře v současné době není schopna, jak uvedli její pracovníci, uspokojivě zodpovědět otázky týkající se dlouhodobého uchovávání digitálních dokumentů.

Návratnost dotazníků

Návratnost dotazníků - graf, tabulka

Dotazník obsahoval sedm otázek, vždy s nabídkou několika možných odpovědí. První dvě otázky zjišťovaly, zda dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů považují oslovené knihovny za jednu ze svých strategických priorit a zda již mají nebo plánují vytvořit důvěryhodné digitální úložiště (trusted repository) pro ukládání těchto dokumentů.

Třetí otázka se zaměřila na spolupráci a koordinaci na poli uchovávání digitálních dokumentů. Cílem bylo zjistit, s jakými typy institucí jednotlivé knihovny v této oblasti spolupracují nebo spolupracovat plánují.

Vlastní vytvoření digitálního úložiště je finančně i technicky náročným procesem. Proto bylo důležité zjistit, zda knihovny svá existující či plánovaná úložiště budou vytvářet a provozovat zcela samostatně (tj. pouze pro potřeby vlastní knihovny) nebo ve spolupráci s dalšími institucemi. Následující otázka se pak věnovala charakteru systému pro správu digitálního úložiště (komerční systém, open source, vlastní vývoj, kombinace).

Dalším bodem dotazníku pak bylo zjistit, jaké výstupy z projektu DPE považují jednotlivé knihovny za relevantní, poslední otázka se týkala vyhodnocení vhodného typu instituce, která by mohla plnit roli "národního centra", jehož úkolem by mělo být zajištění efektivního chodu a koordinace v oblasti uchovávání digitálních dokumentů na národní úrovni.

Vyhodnocení dotazníku

Otázka č. 1

Patří dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů (včetně migrace, emulace, ochranných metadat atd.) mezi klíčové strategické priority ve vaší knihovně?

 

Výsledky dotazníku - graf, tabulka

Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů považuje za svou strategickou prioritu naprostá většina knihoven účastnících se dotazníkového šetření. Pouze dvě knihovny (kyperská knihovna a ruská státní knihovna) odpověděly, že v současné době pro ně uchování digitálních dokumentů prioritní není. Čtyři knihovny odpověděly, že tato oblast zatím mezi jejich strategické priority nepatří, ale do budoucna se s řešením této otázky počítá.

 

Otázka č. 2

Máte či plánujete vytvořit důvěryhodné digitální úložiště? (tj. splňující kritéria vyjádřená v dokumentu "An Audit Checklist for the Certifi cation of Trusted Digital Repositories"2)

 

Výsledky dotazníku - graf, tabulka

Na tuto otázku většina knihoven (20) odpověděla, že zatím nemají, ale většinou plánují zřízení důvěryhodného digitálního úložiště v horizontu několika let. Deset knihoven uvedlo, že úložiště, které by odpovídalo kritériím definovaným v dokumentu "An Audit Checklist for the Certification of Trusted Digital Repositories", v současnosti již má.3 Pouze tři knihovny takové úložiště nemají a v blízké době jej ani neplánují. Dvě z těchto tří knihoven (obě knihovny ze Srbska) ale zároveň uvedly, že oblast dlouhodobého uchovávání digitálních dokumentů je pro ně prioritní.

Otázka č. 3

Dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů je velmi složitý a náročný proces na to, aby jej realizovala jedna instituce. Vaše knihovna v této oblasti spolupracuje/bude spolupracovat s…

 

Výsledky dotazníku - graf

V rámci problematiky uchovávání digitálních dokumentů spolupracují knihovny především s dalšími paměťovými institucemi, mezi něž patří např. knihovny, muzea nebo archivy. Dvě třetiny knihoven pak také spolupracují s výzkumnými institucemi (22), producenty digitálních dokumentů (19) nebo výrobci softwaru a dalšími institucializovanými institucemi, jako jsou politické spolky nebo specializované archivy.

 

 

Otázka č. 4

Vytvoření a provoz (správa) důvěryhodného digitálního úložiště je drahou a náročnou záležitostí. Budete vytvářet a spravovat úložiště…

 

Výsledky dotazníku - graf, tabulka

Vlastní vytváření a správa digitálních úložišť je záležitostí nesmírně drahou a náročnou, je tedy přirozené, že také v této oblasti dochází ke kooperaci mezi jednotlivými institucemi. Pouze pět knihoven v dotazníku uvedlo, že digitální úložiště vytváří a spravuje jen pro potřeby své instituce. Naprostá většina knihoven spolupracuje s jinými domácími institucemi, především s dalšími knihovnami a archivy.

 

Otázka č. 5
Systém použitý pro vaše digitální úložiště bude…

 

Výsledky dotazníku - graf, tabulka

Nutnou součástí budovaných úložišť je také jejich softwarové řešení. Je nutné zajistit jeho vysokou kvalitu, spolehlivost a schopnost do budoucna na profesionální úrovni trvale uchovávat a zpřístupňovat obrovské množství dokumentů. Většina evropských knihoven v současné době fungující důvěryhodné úložiště k dispozici nemá, proto je zatím pro řadu z nich složité určit, jaký systém pro správu digitálních úložišť v budoucnu zvolí. Nejvíce knihoven by podle svých odpovědí chtělo využít kombinaci různých systémů (17). Pět z nich ve svých odpovědích nedefinovalo, které by to měly být.

 

Výsledky dotazníku - graf, tabulka

Jedenáct knihoven používá nebo plánuje použít komerční systémy (ať již samostatně či v kombinaci s dalšími nástroji). Řada knihoven také uvedla využití open source softwarových nástrojů, nejčastěji v kombinaci s jinými komerčními či pro vlastní potřebu vyvinutými programy. Samostatně vyvinulo/plánuje vyvinout systém pro správu digitálního úložiště sedm knihoven.

Otázka č. 6

Které výstupy uvedené v "DPE Dissemination Model" považujete pro svou knihovnu za nejvíce relevantní?

 

Výsledky dotazníku - graf, tabulka

Pro prezentaci výstupů v rámci projektu DPE jmenovaly knihovny jako nejvhodnější konference, semináře či workshopy a prezentování prostřednictvím webu. Dále byly jako relevantní zmíněny směrnice, doporučení, kurzy, školení a osobní návštěvy a prezentace. Následovaly tiskové zprávy a asociovaná partnerství. Jako vhodné metody byly také označeny bulletiny a hodnocení.

 

Otázka č. 7

V Sedmém rámcovém projektu EU (FP7) je navrženo vytvoření "národních center", která budou zodpovědná za archivaci digitálních dokumentů na národní úrovni a která budou spolupracovat s ostatními podobnými centry v Evropě. Které instituce by podle vašeho názoru měly ve vaší zemi zastávat roli takového "národního centra"?

 

Výsledky dotazníku - graf, tabulka

Naprostá většina respondentů uvedla jako vhodné "národní centrum" paměťové instituce typu národních knihoven či archivů.

Závěr

Z došlých odpovědí je jasně patrné, že otázka dlouhodobého uchovávání a zpřístupnění dokumentů je pro naprostou většinu evropských knihoven prioritní oblastí zájmu. Řada z nich již také buduje či v blízké době plánuje vybudovat důvěryhodné digitální úložiště. Knihovny také často spolupracují s dalšími institucemi, a to jak v oblasti vlastního uchovávání dat, tak při vytváření a budování digitálních úložišť. Na prvním místě spolupracují národní knihovny s dalšími paměťovými institucemi, tj. knihovnami a archivy, obvyklá je také spolupráce s výzkumnými institucemi, producenty digitálních dokumentů nebo institucemi či firmami činnými v oblasti IT. Knihovny se také zabývají otázkou softwarového zabezpečení digitálních úložišť. Z odpovědí vyplývá, že většina knihoven není dosud pevně rozhodnuta, jak postupovat, neboť vybraly možnost kombinace různých softwarových nástrojů. Převažovaly však kombinace obsahující možnost využití komerčního systému. Pro výstupy z projektu DPE se jako nejvhodnější ukázaly webové prezentace, konference, semináře a workshopy. Tato skutečnost jen potvrzuje současnou praxi, kdy webové stránky hrají zásadní roli v rozšiřování informací o projektech a jejich výsledcích. V roli "národního centra" by knihovny přirozeně nejraději viděly nějakou z národních paměťových institucí, tj. ve většině případů národní knihovnu.

Z odpovědí, které jsme obdrželi na základě tohoto dotazníkového průzkumu, je zřejmé, že problematika dlouhodobého uchovávání a zpřístupnění digitálních dokumentů je v Evropě v současné době velmi aktuální a problematickou oblastí, kterou je třeba řešit komplexně. Většina knihoven si dnes klade otázku, jak bude v této oblasti postupovat, spolupráce a sdílení zkušeností na mezinárodní a především na celoevropské úrovni je velmi naléhavá. Věříme, že tento průzkum a jeho výsledky poslouží k lepší informovanosti a zkvalitnění postupu ve vytváření důvěryhodných datových úložišť pro dlouhodobé uchování a zpřístupnění celoevropského kulturního dědictví.

 


 

POZNÁMKY:

1 http://www.digitalpreservationeurope.eu/

2 http://www.rlg.org/en/pdfs/rlgnara-repositorieschecklist.pdf

3 tj. mají úložiště, o kterém se domnívají, že by mohlo projít certifikačním procesem

 

 

CITACE:

Nerglová, Anna; Hutař, Jan. Dlouhodobé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů v Evropě : výsledky dotazníkového průzkumu. Knihovna [online]. 2006, roč. 17, č. 2, s. 57-64 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna62/nerhut.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |