| obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna

2005, ročník 16, číslo 2,  s.  107-108


 

Knižničná a informačná veda. Library and Information Science, sv. 20. Bratislava, Univerzita Komenského vo vydavateľstve UK, 2004. 183 s. ISBN 80-223-1003-7.

Katedře knihovní a informační vědy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě se podařilo vydat v roce 2004 již 20. svazek sborníku „Knižničná a informačná veda“. Je to i v porovnání s obdobnými třemi českými univerzitními pracovišti velký úspěch našich slovenských kolegů a kolegyň, zejména pak dosavadních vedoucích tohoto pracoviště zvláště po roce 1990, současné rady sborníku pod vedením prof. Ing. Štefana Kimličky, PhD., zodpovědné redaktorky sborníku Anny Čabrunové a přirozeně také všech, kteří do tohoto svazku autorsky přispěli.

Sborník byl vydán jako součást řešení grantového úkolu VEGA 1/0236/02 „Interakcia človeka s informačným prostredím“. Tím byla dána jeho monotematičnost. Toto tematické vymezení sborníku vychází z toho, že člověk je bytost s životní potřebou neustále komunikovat se svým okolím i se sebou samým, vnímat a svou mozkovou činností a myslí zpracovávat takto získané informace na poznatky a znalosti. Vnějším, a tedy i výzkumně zpracovatelným je pak jeho informační chování na různých úrovních a v různých oblastech sociální komunikace. Zmíněná mono-tematičnost sborníku je přitom pojata značně široce. Na teoretické úrovni zahrnuje informační chování člověka a jeho modely, elektronickou komunikaci ze sociálně psychologického hlediska, masovou a mediální komunikaci, mediální gramotnost a kognitivní základy zpracování informací. Ve sborníku se dále analyzují a syntetizují údaje z empirických výzkumů uživatelů ve slovenských akademických a vědeckých knihovnách při využívání a tvorbě elektronických informačních zdrojů a v informačním chování uživatelů postproduktivního věku. Sborník neopomíjí ani takové téma, jako je zpracování a využívání informací z hlediska kognitivních věd s důrazem na informační chování člověka. S danou tematikou pak souvisí informační gramotnost v širokém pojetí a vytváření tzv. informační společnosti jako jednoho z možných modelů utváření současné společnosti.

Seskupení takovýchto námětů kolem ústředního tématu sborníku, jímž je interakce člověka s informačním prostředím v informační společnosti, resp. informační chování uživatele, je závažným a u nás dosud málo zpracovaným úsekem informační vědy.

Zpracovaná tematika sborníku vychází z několika novějších rozsáhlejších monografických prací členů bratislavské katedry;

MAKULOVÁ Soňa: Vyhľadávanie informácií v internete – problémy, východiská, postupy. Bratislava: EL&T, 2002. 376 s. ISBN 80-99912-16X; ŠUŠOL, Jaroslav: Elektronická komunikácia vo vede. Bratislava: CVTI SR, 2003.156 s. ISBN 80-85165- 88-0 (recenzi na toto dílo viz v revue Národní knihovna, roč.14, 2003, str.103–204) a zejména pak z poslední monografi e Jely Steinerové Informačné správanie – pohľady informačnej vedy opírající se o její dřívější bohaté článkové zpracování této tematiky ve slovenštině a angličtině, kterou částečně zpracovávala ve spolupráci s Jaroslavem Šušolem.

Základní stať sborníku tvoří příspěvek doc. PhDr. Jely Steinerové, PhD., Informačné správanie človeka – prejav informačného procesu. Definuje informační chování člověka při vyhledávání informací, zabývá se cíli a metodologií výzkumu tohoto chování a jeho modelováním. V závěru pak autorka uvádí některé výsledky průzkumu chování uživatelů na Slovensku, jichž se dosáhlo v rámci grantového úkolu VEGA 1/9236/02.

Stať doc. PhDr. Jaroslava Šušola, CSc., Publikačné preferencie autorov vo vzťahu k tradič-ným a elektronickým zdrojom – situácia v oblasti vedeckej komunikácie, je výsledkem rozsáhlého výzkumu, provedeného v roce 2002 prostřednictvím 16 slovenských vědeckých a akademických knihoven. Účelem bylo zjistit, jak pod vlivem informatizace společnosti probíhá na vysokých školách diferencovaný proces postupného přechodu od tradičního publikování k publikování digitálnímu a jaké motivace a naopak jaké překážky se v tomto procesu vyskytují.

PhDr. Pavol Rankov, PhD. ve svém příspěvku Čitateľské a informačné správanie ľudí v postproduktívnom veku uvedl výsledky výzkumu 283 slovenských respondentů. Autor v přehledných tabulkách shrnuje, co podle reprezentativního vzorku čtou rozdílně muži a ženy, jak si literaturu vybírají, do jaké míry preferují tradiční papírové dokumenty před elektronickými zdroji apod.

Mgr. Peter Weisenbacher představuje ve svém příspěvku Výchova k mediálnej gramotnosti výtah ze své diplomové práce, která získala Cenu rektora Univerzity Komenského za školní rok 2003–2004. Sleduje a analyzuje v něm, jak se na Slovensku uskutečňuje tato výchova ve školství a v mimoškolské soustavě vzdělávání dospělých.

PhDr. Pavol Rankov, PhD. se ve své stati Sociálna komunikácia, masmédiá a kultúra zamýšlí nad skutečností, že v informační společnosti je nutno počítat s tím, že uživatel a čtenář knihovny je zároveň divákem televize, posluchačem rozhlasu či čtenářem novin a že používá různé informační technologie. Bere v úvahu i to, že se mění institucionální struktura masové kultury a masové komunikace, což je součást informačních toků. Informační věda musí tedy při přetváření současného člověka počítat se všemi druhy a aspekty jeho interakce s informačním prostředím.

Ve svém druhém příspěvku, nazvaném Elektronická komunikácia a její sociální kontexty, uvažuje doc. PhDr. Jaroslav Šušol o tom, jak používání informačních technologií mění vytváření vztahů mezi lidmi a jak tyto vztahy ovlivňují dynamiku tradičních sociálně politických procesů a struktur.

PhDr. Miriam Ondrišová dává ve své stati Za znalostným portálom nahlédnout do poměrně nového úseku informační vědy, jímž je řízení znalostí jako systém integrující informační zdroje, aplikace, infrastrukturu, informační technologie, metody získávání poznatků a znalostí a lidí jako jejich nositelů a uživatelů. V této souvislosti se zmiňuje zejména o přednostech znalostních portálů, které se nejen v knihovnách a v dalších informačních institucích stále více používají. Příspěvek je výsledkem autorčina dosavadního doktorandského studia.

Poslední statí ve sborníku je příspěvek tří studentek 5. ročníku katedry knihovní a infor-mační vědy FF UK v Bratislavě, zpracovaný na základě studentské vědecké práce v rámci studentské vědecké konference v roce 2004. Mirka Grešková, Andrea Fojtů a Irena Lányiová se v něm zaměřily na téma Spracovanie a využívanie informácií z hľadiska kognitívnych vied. Jde o aspekt, který se začal v informační vědě intenzivněji uplatňovat teprve na konci 80. let minulého století. Ke zkoumání interakce člověka s informačním prostředím prostě náleží vědět, jak poznáváme, jakou činnost v tomto procesu vyvíjí náš mozek a naše mysl. Na druhé straně toto poznávání kognitivních jevů a procesů je teprve na samotném počátku, a je proto velmi obtížné. Někteří čeští odborníci v našem oboru naléhavost tohoto průniku dosud nepochopili. Tím větší je zásluha bratislavských studentek, že toto téma zvládly na dobré úrovni.

20. svazek sborníku Knižničná a informačná veda je vybaven informacemi o autorech ve slovenštině a angličtině. Každou stať pak uzavírá slovenské a anglické resumé.

Sborník je velmi bohatý na bibliografické citace a záznamy z daného úseku informační vědy a vyznačuje se aktuálností zvolených témat. V jejich zpracování se většinou uplatňují jak teoretické úvahy, tak výzkumem získané argumenty zčásti zpracované do přehledné grafické podoby. Pozoruhodné na tomto svazku sborníku je i to, že se v něm úspěšně uplatnili nejen odborně již zkušenější učitelé (Jela Steinerová, Jaroslav Šušol a Peter Rankov), ale také nedávný absolvent katedry výtahem ze své diplomové práce, která získala ocenění rektora univerzity (Peter Weisenbacher), doktorandka (Miriam Ondrišová) a že dokonce i tři studentky 5. ročníku v něm dobře zvládly náročné téma.

Tento svazek sborníku Knižničná a informačná veda obohacuje a rozšiřuje naše znalosti oboru, který byl na Slovensku akreditován teprve před 11 lety.

Jiří Cejpek

Recenze sborníku Knižničná a informačná veda je posledním příspěvkem, který pro nás profesor Jiří Cejpek, jenž byl mj. i členem redakční rady revue Knihovna, dokončil. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 26. prosince 2005 ve věku nedožitých 78 let.

 

CITACE:


Cejpek, Jiří. Knižničná a informačná veda. Library and Information Science, sv. 20. Knihovna [online]. 2005, roč. 16, č. 2, s. 107-108 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna52/cejpek.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |