Rok 2003, roč. 14, č. 3, s. 201-202

Za PhDr. Zdeňkou Rachůnkovou

Dne 17. září 2003 se uzavřel život dr. Zdeňky Rachůnkové, ředitelky Slovanské knihovny při Národní knihovně ČR. Narozena 24. listopadu 1951 v Praze, absolvovala v roce 1975 studium knihovnictví a vědeckých informací na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po kratším působení v knihovně Divadelního ústavu nastoupila v září 1977 do Slovanské knihovny.

Již jako pracovnice oddělení služeb a později od roku 1994 jako jeho vedoucí se zasloužila o rozvoj bibliografické činnosti knihovny, vyrůstala ostatně v prostředí, které ji k tomu předurčovalo - jejím otcem byl literární historik, editor a bibliograf Miroslav Laiske (1923-1975), pracovník Ústavu pro českou literaturu Čs. akademie věd.

K usnadnění orientace v knihovních fondech přispěla pětisvazková Bibliografie bibliografií z fondu Slovanské knihovny (1987-1988), kterou zpracovala společně s PhDr. Michaelou Řehákovou. Systematická spolupráce obou odbornic přinesla v následujícím období celou řadu významných bibliografických publikací. Jejich dlouhodobě prováděná excerpce mnoha set českých periodik 19. a 20. století předcházela rozsáhlému, přes 18 tisíc záznamů obsahujícímu bibliografickému dílu Černá Hora v českém tisku 1801-1991, vydanému v roce 1993 v Cetinji k 500. výročí první tiskárny na Černé Hoře. Neméně náročnou přípravu si vyžádala třísvazková bibliografie Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918-1945 (1996), zachycující knižní vydání, sborníky a periodika redigovaná a vydávaná emigranty a produkci emigrantských nakladatelství, o níž do té doby neexistoval přehled. Dr. Rachůnková zpracovala samostatně další cennou bibliografickou příručku, užitečnou pro knihovny, nakladatelství a další zájemce, kterou vydala Obec spisovatelů pod názvem Zamlčovaní překladatelé (1992). Na pravou míru jsou v ní uvedeny údaje o překladech uveřejněných v době totality 1948-1989 buď bez uvedení překladatelova jména či pod vynuceným pseudonymem, anebo pod jménem jiné osoby, která skutečného překladatele kryla.

Bibliografická a ediční činnost Slovanské knihovny se nacházela vždy v popředí zájmu dr. Rachůnkové, a to i poté, co byla postavena před náročné úkoly vyplývající z jejích vedoucích funkcí. Do období, po které vedla oddělení služeb, zasáhl přesun části fondu Slovanské knihovny do Centrálního depozitáře v Praze-Hostivaři, zavedení automatizovaného výpůjčního systému, modifikace výpůjčního řádu, rekonstrukce studovny, zpřístupnění rozsáhlého souboru specializované literatury ve volném výběru atd.

Poté, co byla v roce 1999 jmenována ředitelkou Slovanské knihovny, vyvinula dr. Rachůnková intenzivní úsilí o udržení dosavadní úrovně její činnosti nejen zajišťováním úkolů, za jejichž plnění převzala odpovědnost, ale i takových, které před knihovnou vyvstaly nově. Téhož roku vyšel pod názvem Česká slavistika adresář slavistů a slavistických institucí, opět výsledek spolupráce dr. Rachůnkové a dr. Řehákové. Postupně došlo na základě uzavřené dohody k rozvoji spolupráce Slovanské knihovny se Slovanským ústavem AV ČR, byla zahájena retrospektivní konverze generálního katalogu, kompletace a mikrofilmování novin z fondu Ruského zahraničního historického archivu, přistoupilo se k pořádání a zpracování archivních materiálů ukrajinské provenience, byla provedena digitalizace vybraných titulů časopisů ruské a ukrajinské emigrace v Československu. Výsledkem spolupráce navázané s Archivní správou Ministerstva vnitra ČR je první díl Soupisu materiálů k dějinám národů Ruska, Ukrajiny a Běloruska do roku 1945 z archivů České republiky (2002), v rámci spolupráce s Ruskou národní knihovnou v Petrohradě se Slovanská knihovna podílela na přípravě Mezinárodního souborného katalogu ruských knih 1918-1926 (první svazek vydán 2002). Mimořádnou obětavost projevovala dr. Rachůnková při organizačním zajišťování konferencí, kolokvií, sympozií, besed, prezentací knih aj. včetně akcí mezinárodního charakteru, z nichž uveďme alespoň mezinárodní konferenci věnovanou osobnosti a dílu Dmytra Čyževského (2002).

Některé úkoly, např. revidování a korektury textů publikací připravovaných Slovanskou knihovnou k vydání, obětavě zajišťovala mimo svou pracovní dobu, ve svém volném čase, a to ještě dokázala pokračovat ve vlastní biblio-grafické a ediční práci. Pod jejím vedením vznikl česky, rusky a anglicky vydaný průvodce po Slovanské knihovně (2002), po bibliografii XI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bratislavě, vydané v roce 1998, zpracovala, opět společně s dr. Řehákovou, bibliografii XII. sjezdu, krakovského (2003). Stačila ještě připravit českou část výstavy slavistické literatury pro XIII. mezinárodní sjezd slavistů, který se konal v srpnu letošního roku v Lublani, a doslova do posledních dní s takřka nadlidským sebepřemáháním, vědoma si svého vážného zdravotního stavu, se snažila o průběžné zajišťování rozpracovaných úkolů, majíc na zřeteli nerušený chod knihovny.

Odešla předčasně, avšak stačila si získat uznání nejen mezi spolupracovníky, u nichž se těšila přirozené autoritě, ale i vydobýt si zasloužené renomé jak u domácí, tak u zahraniční slavistické a knihovnické veřejnosti. Bude nám chybět.

Jiří Vacek